Reportáže v regionech
Expozice hudebních nástrojů
Hudební nástroje z různých časů i koutů světa učarovaly už před deseti lety Miloslavovi Muselíkovi z Ostružné. A tak je začal sbírat. Dnes jich má už stovky a rozhodl se, že vybuduje muzeum, v němž by své poklady mohl představit i dalším milovníkům hudby. Nejpočetněji zastoupené jsou v téhle kolekci citery. Jejich zádumčivému hlasu rádi naslouchali třeba obyvatelé Sudet. A dokonce se k němu váže jedna legenda. Podle ní má být pláčem nad smrtí Ježíše Krista po jeho ukřižování. Prohlédneme si ale taky několik vskutku exotických nástrojů a navíc se dozvíme, jak pan Musílek získává nové kousky. Často se k němu totiž dostávají už v podobě šrotu. Naštěstí má ale kamaráda, který hromádce dílů dovede vrátit původní podobu a krásu.
Expozice hudebních nástrojů
Ostružná
Ostružná je nenápadnou obcí kousek od Ramzovského sedla. Je ale oblíbeným turistickým centrem, výchozím bodem k výletům kupříkladu na Šerák, Králický Sněžník i Praděd. Pyšní se několika zajímavostmi a taky dlouhou historií. Založena byla už ve druhé polovině 16. století, kdy sem majitel kolštejnského panství vyslal několik rodin, aby osídlily oblast. K jejím dominantám patří skalní útvar Obří kameny. Až šestnáctimetrové skalní hradby dosahují do nadmořské výšky přes 1000 metrů. O nejkrásnější z nich vznikla řada pověstí. Pověst se taky váže k potoku, který dostal jméno Vražedný. Zavedeme vás rovněž k naučné stezce Pasák, která na dvanácti a půl kilometrech připomíná čtrnácti zastaveními historii kraje. A nezapomeneme ani na místní raritu, sladkoplodý jeřáb.
Ostružná
Javorník
Městečko Javorník v Rychlebských horách vzniklo ve 13. století. Bývalo dokonce sídelním místem vratislavických biskup. Byť mu osud nebyl vždy právě nakloněn – poničili ho husité i švédská vojska, požáry a řádil tu i černý mor – dochovalo se hned několik pamětihodností, které dlouhou historii dodnes připomínají. Zastavíme se u zámku Jánský vrch, který měl původně podobu středověkého hradu a taky u gotického kostela sv. Kříže. Pak ještě vyrazíme za městské brány, konkrétně do Račího údolí. Hned na jeho kraji si prohlédneme Tančírnu, která tu vyrostla na počátku minulého století. Mnohem starší je hrad Rychleby, jehož posláním v době vybudování nejspíš bylo chránit solnou stezku. V které době vyrostl a čí zásluhou, to však historické prameny nezmiňují.
Javorník
Naučná stezka Johanna Schrotha
Jeden z nich předepisoval svým pacientům dostatek jídla a k pití jen vodu. Druhý ordinoval k pití víno, ale k jídlu jen žemle. A k léčbě přidával taky systém zábalů. První se jmenoval Vincenz Priessnitz a byl slavným léčitelem. Druhý byl taky léčitel, stál u zrodu léčebné tradice v Lipové – lázních a možná díky jeho metodám se vžilo známé „být na šrot“. Jmenoval se Johann Schroth. Po jeho stopách nás povede naučná stezka s deseti zastaveními. Najdeme na ní studánku pojmenovanou po manželce prvorozeného Schrothova syna Luise, která se velkou měrou zasloužila o rozvoj lázní. Zastavíme se i u pramene císaře Josefa II. a bude nás zajímat, jak přišel ke svému jménu on. A porozhlédneme se taky po krásné horské krajině, v níž se ukrývá i velké bohatství v podobě mramoru.
Naučná stezka Johanna Schrotha
Bílá Voda
O tom, že inteligentním a pokrokovým ženám není vždy osud nakloněn, se přesvědčíme při výletu k hranici naší země s Polskem. Představíme vám Marianu Oranžskou, dceru nizozemského krále Viléma I. Oranžského. Provdala se za bratra pruského císaře, ale ten jí nebyl rovnocenným partnerem. A ona si na svou dobu dopřála nevídaný luxus, když od něj odešla. Trestem jí bylo mimo jiné značné omezení pobytu na území, kterému vládl její švagr. Proto se nemohla starat ani o svůj majetek. A tak se usadila v Bílé Vodě, odkud to měla kousek k místu, kde budovala zámek. Lidé ji tu měli rádi, pomáhala rozvoji kraje a měla ráda taky zdejší přírodu. Zavedeme vás do míst, kde se ráda procházela, třeba po její oblíbené Šafářově skále.