Reportáže v regionech
Žulová
Žulovou v Jeseníkách proslavila těžba kamene. Konkrétně toho, který dal městu jeho současné jméno. Granit se tu dobýval už ve středověku, ale až v 19. století se město stalo taky centrem jeho zpracování a objevily se v něm první kamenické dílny. My se společně porozhlédneme po místních památkách, ale vydáme se taky do okolí, kde najdeme desítky opuštěných lomů. Lákají k návštěvě především rybáře, milovníky přírodního koupání a taky mineralogy. Zavítáme rovněž k vodopádům na Stříbrném potoce. Celá kaskáda je dlouhá přes sto metrů a podle pověsti ji bedlivě střeží vodník Milouš. Připomeneme si ovšem i samotné počátky města, které jsou spojeny s loupeživými rytíři z rodu Wüstehubů, kteří si tu ve 13. století postavili hrad Frýdberk.
Žulová
Studniční vrch
Studniční vrch proslavily prameny vody s blahodárnými účinky. Znal je prý už mnich žijící v tamních lesích. A jejich tajemství měl prozradit mladému Vincenzovi Priessnitzovi. Jak to bylo doopravdy, to se zřejmě nedozvíme, každopádně právě na úpatí hory mladý vyznavač léčby s pomocí vzduchu a životadárné tekutiny založil už před bezmála dvěma stovkami let lázně. Ty my ovšem tentokrát mineme a vydáme se po jedné z naučných stezek ke zmiňovaným pramenům. Navštěvovat je začali už v 19. století lázeňští hosté a stavěli u nich prameníky nebo pomníky. Zastavíme se u pramene, u jehož zrodu stál hrabě Karel Nostic a bude nás zajímat, proč byl po válce přejmenován. A prozradíme vám i to, jak přišel ke svému jménu pramen nazvaný Rumunský.
Studniční vrch
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Zlaté Hory na Jesenicku prosluly především díky přírodnímu bohatství v podobě zlata. Těžit se tu začalo ve středověku, ale mnozí odborníci se domnívají, že zdejší naleziště znali už staří Keltové zhruba 300 let před naším letopočtem. Rýžovalo se tu i později, dodnes se dochovaly pozůstatky posledního fungujícího rýžoviště kalifornského typu. Celkem se v oblasti vytěžily zhruba čtyři a půl tuny lesklého pokladu. Za mimořádně úspěšnou éru je považováno 16. století. K místům, které hornickou tradici připomínají, patří Příčná hora, kde se dochovaly zbytky řady štol. Nejzachovalejším a jediným přístupným důlním dílem mezi nimi je Poštovní štola. Návštěvníci si můžou projít zhruba půl kilometru dlouhý okruh, ale do budoucna se budou postupně otevírat další části.
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Jeseník
Snad všichni známe Priessnitzův zábal, ale víte, kdo to byl Vincenz Priessnitz? Když se vydáte do Jeseníku, neměli byste minout tamní lázně, které jsou považovány za první vodoléčebné lázně na světě. Právě v nich se setkáte s odkazem Vincenze Priessnitze, který už jako mladý přestavěl svůj dům, aby ho mohl využívat ke kurýrování pacientů. Zajímavým místem je taky Studniční vrch, na němž lázeňští hosté v 19. století začali budovat prameníky a pomníčky. Jedním z prvních a nejznámějších je ten ve tvaru mohyly, který je vzpomínkou na zakladatele lázní. A dozvíte se i to, že místní léčebná péče byla natolik vyhlášená, že ji vyhledávalo mnoho významných osobností z Evropy, ale dokonce i z Ameriky. Jedním unikátem se Jeseník pyšní i dnes. Zdejší Balneopark je jediným zařízením svého druhu na světě.
Jeseník
Poutní místo
Poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor bývalo svého času nejvyhledávanějším ve Slezsku. Jeho příběh se začal psát už v době třicetileté války, kdy ve zdejších lesích hledali místní obyvatelé úkryt před švédským rabováním. Křížová cesta, která nás ze Zlatých Hor dovede ke kostelu zasvěcenému Panně Marii Pomocné, ale vybudovali věřící až na počátku 20. století. Jejích čtrnáct zastavení přečkalo obě světové války, ale za minulého režimu přišla jeho zkáza. Tehdejší představitelé si nepřáli, aby se tu lidi scházeli, a tak nechali pobořit svatostánek a odstřelit skálu, v níž byl ukryt Boží hrob. Jejich pozornosti unikla jen studánka, jejíž voda prý uzdravovala bolavé ruce a nohy. Na konci minulého věku se areál ale dočkal obnovy a opět se tu konají poutě.