Reportáže v regionech
Studniční vrch
Studniční vrch proslavily prameny vody s blahodárnými účinky. Znal je prý už mnich žijící v tamních lesích. A jejich tajemství měl prozradit mladému Vincenzovi Priessnitzovi. Jak to bylo doopravdy, to se zřejmě nedozvíme, každopádně právě na úpatí hory mladý vyznavač léčby s pomocí vzduchu a životadárné tekutiny založil už před bezmála dvěma stovkami let lázně. Ty my ovšem tentokrát mineme a vydáme se po jedné z naučných stezek ke zmiňovaným pramenům. Navštěvovat je začali už v 19. století lázeňští hosté a stavěli u nich prameníky nebo pomníky. Zastavíme se u pramene, u jehož zrodu stál hrabě Karel Nostic a bude nás zajímat, proč byl po válce přejmenován. A prozradíme vám i to, jak přišel ke svému jménu pramen nazvaný Rumunský.
Studniční vrch
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Zlaté Hory na Jesenicku prosluly především díky přírodnímu bohatství v podobě zlata. Těžit se tu začalo ve středověku, ale mnozí odborníci se domnívají, že zdejší naleziště znali už staří Keltové zhruba 300 let před naším letopočtem. Rýžovalo se tu i později, dodnes se dochovaly pozůstatky posledního fungujícího rýžoviště kalifornského typu. Celkem se v oblasti vytěžily zhruba čtyři a půl tuny lesklého pokladu. Za mimořádně úspěšnou éru je považováno 16. století. K místům, které hornickou tradici připomínají, patří Příčná hora, kde se dochovaly zbytky řady štol. Nejzachovalejším a jediným přístupným důlním dílem mezi nimi je Poštovní štola. Návštěvníci si můžou projít zhruba půl kilometru dlouhý okruh, ale do budoucna se budou postupně otevírat další části.
Poštovní štola ve Zlatých Horách
Jeseník
Snad všichni známe Priessnitzův zábal, ale víte, kdo to byl Vincenz Priessnitz? Když se vydáte do Jeseníku, neměli byste minout tamní lázně, které jsou považovány za první vodoléčebné lázně na světě. Právě v nich se setkáte s odkazem Vincenze Priessnitze, který už jako mladý přestavěl svůj dům, aby ho mohl využívat ke kurýrování pacientů. Zajímavým místem je taky Studniční vrch, na němž lázeňští hosté v 19. století začali budovat prameníky a pomníčky. Jedním z prvních a nejznámějších je ten ve tvaru mohyly, který je vzpomínkou na zakladatele lázní. A dozvíte se i to, že místní léčebná péče byla natolik vyhlášená, že ji vyhledávalo mnoho významných osobností z Evropy, ale dokonce i z Ameriky. Jedním unikátem se Jeseník pyšní i dnes. Zdejší Balneopark je jediným zařízením svého druhu na světě.
Jeseník
Poutní místo
Poutní místo Maria Hilf u Zlatých Hor bývalo svého času nejvyhledávanějším ve Slezsku. Jeho příběh se začal psát už v době třicetileté války, kdy ve zdejších lesích hledali místní obyvatelé úkryt před švédským rabováním. Křížová cesta, která nás ze Zlatých Hor dovede ke kostelu zasvěcenému Panně Marii Pomocné, ale vybudovali věřící až na počátku 20. století. Jejích čtrnáct zastavení přečkalo obě světové války, ale za minulého režimu přišla jeho zkáza. Tehdejší představitelé si nepřáli, aby se tu lidi scházeli, a tak nechali pobořit svatostánek a odstřelit skálu, v níž byl ukryt Boží hrob. Jejich pozornosti unikla jen studánka, jejíž voda prý uzdravovala bolavé ruce a nohy. Na konci minulého věku se areál ale dočkal obnovy a opět se tu konají poutě.
Poutní místo
Jeskyně Na Špičáku
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším doloženým ve střední Evropě, první písemné zmínky o ní pocházejí z poloviny 15. století. Už v roce 1885 byla poprvé zpřístupněna. Návštěvníky nedaleko města Jeseník čeká víc než čtyři stovky metrů dlouhý labyrint chodeb a puklin, vytvořených v masivních mramorech starých přibližně 350 až 400 milionů let. K nejzajímavějším místům jeskyně patří křižovatka puklinových chodeb připomínající svým tvarem srdce. Do minulosti nás tu zavedou i staré malby, které zdobí strop a stěny. Najdeme tu znaky slunce a půlměsíce, alchymistické symboly pro hledače zlata a dalších drahých kovů, ale taky dvě postavy modlící se pod křížem. Největší prostorou je pak Velký dóm s unikátně vymodelovanými stropy.