Reportáže v regionech
Javorník
Javorník vyrostl na úpatí Rychlebských hor na hranici s Polskem pravděpodobně na konci 13. věku. Po staletí patřil vratislavským biskupům, kteří rádi v letních měsících pobývali na zdejším hradě. Později ho přestavěli na zámek, který dostal jméno Jánských vrch a je dodnes dominantou města. To je oblíbeným cílem turistů, kteří z něj vyrážejí do krásné okolní přírody. Na malou túru se vydáme i my, ale nejprve nás čekají největší místní památky. Zastavíme se například v muzeu, které mapuje místní historii a najdete v něm i četnickou stanici a šatlavu. Pak se vydáme na Borůvkovou horu a cestou si prohlédneme unikátní vápenku.
Javorník
Z Hanušovic do Jeseníku
Z Hanušovic přes Ramzovské sedlo do Jeseníku vyrazíme vlakem. Po trati, která dostala název Slezský Semmering podle první horské železnice na světě, postavené v Rakousku. I u nás si museli dělníci poradit s náročným horským terénem. Tato dráha měla ve své době pro Jesenicko velký význam. Region býval zejména v zimě těžko dostupný, což se díky kolejím změnilo. Místní podnikatele i lázně tak čekal nový rozmach. Pětatřicetikilometrová trať svého času významnou měrou podporovala turistiku. Zážitkem je cesta po ní dodnes. Různě se klikatí a proplétá krajinou a nabízí nádherné výhledy na vrcholky Rychlebských hor a Jeseníků.
Z Hanušovic do Jeseníku
Čarodějnická cyklotrasa
K temným historickým obdobím Jesenicka patří sedmnácté století, kdy se tu odehrávaly čarodějnické procesy. Přišlo při o život několik stovek nevinných lidí. Žádnou jinou oblast u nás nepostihl hon na čarodějnice víc. Tuhle etapu zdejších dějin se rozhodli zmapovat autoři naučné čarodějnické cyklotrasy. Měří 138 kilometrů, začíná v Mohelnici a pokračuje až do Zlatých hor. My si projedeme její část ze Šumperku do Jeseníku. Vyrazit na ni můžete i na elektrokole. Po cestě byly totiž nedávno rozmístěny nabíječky, takže se nemusíte bát ani těch nejnáročnějších výšlapů. Cestou se dozvíme třeba to, co stálo u zrodu procesů a co je dodnes připomíná.
Čarodějnická cyklotrasa
Zatopené lomy
Rychlebské hory se pyšní okouzlující krajinou, ale taky přírodním bohatstvím. K tomu nejcennějšímu patří slezská žula a mramor. Obě horniny se v regionu těžily už ve středověku a používaly se dokonce na stavby hradů a později i zámků. V 19. století se pak díky těžbě a zpracování stal region centrem kamenického průmyslu. Dokonce tam fungovala odborná škola.Slavné časy připomíná několik zatopených lomů, které jsou rájem milovníků koupání v přírodě i hledačů minerálů. My se na procházku kolem nich vydáme z městečka Žulová, které dokonce podle jednoho z místních pokladů dostalo jméno.
Zatopené lomy
Zámek Jánský vrch
Dominantou severomoravského města Javorník je zámek Jánský vrch. První zmínky o něm pocházejí už z roku 1307. Tehdy měl ovšem podobu gotického hradu. O zhruba čtyřicet let později ho získali vratislavičtí biskupové, v jejichž majetku zůstal až do konce druhé světové války. V průběhu staletí prošel mnoha proměnami, ve stylu baroka byl přestavěn za působení Filipa Gottharda Schaffgotsche. Ten se zasloužil i o vznik rozlehlého parku, okrasné zahrady a hudebního altánku. Díky němu se navíc areál stal centrem hudebního života ve Slezsku. Po prohlídce zámku se vydáme k Čertovým kazatelnám a prozradíme vám, co podle pověsti způsobil pekelník převlečený za mnicha.
