Reportáže v regionech
Čarodějnická cyklotrasa
K temným historickým obdobím Jesenicka patří sedmnácté století, kdy se tu odehrávaly čarodějnické procesy. Přišlo při o život několik stovek nevinných lidí. Žádnou jinou oblast u nás nepostihl hon na čarodějnice víc. Tuhle etapu zdejších dějin se rozhodli zmapovat autoři naučné čarodějnické cyklotrasy. Měří 138 kilometrů, začíná v Mohelnici a pokračuje až do Zlatých hor. My si projedeme její část ze Šumperku do Jeseníku. Vyrazit na ni můžete i na elektrokole. Po cestě byly totiž nedávno rozmístěny nabíječky, takže se nemusíte bát ani těch nejnáročnějších výšlapů. Cestou se dozvíme třeba to, co stálo u zrodu procesů a co je dodnes připomíná.
Čarodějnická cyklotrasa
Zatopené lomy
Rychlebské hory se pyšní okouzlující krajinou, ale taky přírodním bohatstvím. K tomu nejcennějšímu patří slezská žula a mramor. Obě horniny se v regionu těžily už ve středověku a používaly se dokonce na stavby hradů a později i zámků. V 19. století se pak díky těžbě a zpracování stal region centrem kamenického průmyslu. Dokonce tam fungovala odborná škola.Slavné časy připomíná několik zatopených lomů, které jsou rájem milovníků koupání v přírodě i hledačů minerálů. My se na procházku kolem nich vydáme z městečka Žulová, které dokonce podle jednoho z místních pokladů dostalo jméno.
Zatopené lomy
Zámek Jánský vrch
Dominantou severomoravského města Javorník je zámek Jánský vrch. První zmínky o něm pocházejí už z roku 1307. Tehdy měl ovšem podobu gotického hradu. O zhruba čtyřicet let později ho získali vratislavičtí biskupové, v jejichž majetku zůstal až do konce druhé světové války. V průběhu staletí prošel mnoha proměnami, ve stylu baroka byl přestavěn za působení Filipa Gottharda Schaffgotsche. Ten se zasloužil i o vznik rozlehlého parku, okrasné zahrady a hudebního altánku. Díky němu se navíc areál stal centrem hudebního života ve Slezsku. Po prohlídce zámku se vydáme k Čertovým kazatelnám a prozradíme vám, co podle pověsti způsobil pekelník převlečený za mnicha.
Zámek Jánský vrch
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Na hranicích s Polskem leží slezské město Zlaté Hory. Jižně od něj na svahu Příčného vrchu najdete poutní kostel Panny Marie Pomocné. Jeho historie se podle legendy začala psát v době třicetileté války, kdy sem před švédskými vojsky uprchla Anna Tannheiserová a pod skálou porodila syna Martina. Jeho dcera tu potom roku 1718 na otcovo přání nechala z vděčnosti pověsit obraz Panny Marie, základ celého budoucího areálu. V roce 1729 u obrazu nad údajně zázračným pramenem vyrostla dřevěná kaple, k níž přicházelo stále víc poutníků. A tak byl vybudován svatostánek kamenný. Prohlédneme si ho a zjistíme, kdo se zasloužil o jeho záchranu.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné
Skanzen Zlaté Hory
Zlaté Hory ve Slezsku nepřišly ke svému jménu náhodou. Okolní kopce totiž ukrývají bohatství v podobě tohoto vzácného kovu a jeho částečky se ukládaly i v náplavách tamních potoků. První písemné zmínky o těžbě sice pocházejí až z počátku 13. století, ale podle některých historiků znali zdejší naleziště už Keltové. Představu o tom, jak se zlato z útrob země kdysi dobývalo, si můžete udělat ve středověkém skanzenu, který vyrostl v Údolí ztracených štol. Bude nás zajímat, kdo stál u jeho zrodu, co všechno se v něm dozvíme a samozřejmě i to, co si tam mohou zvídaví návštěvníci sami vyzkoušet.
