Reportáže v regionech
Rychlebské stezky
Rychlebské stezky na Jesenicku přilákaly za loňský rok přes deset tisíc návštěvníků a zájem pořád roste. I proto se také neustále rozšiřuje nabídka. Na horském kole si tu do divoké přírody mohou po upravených loveckých chodníčcích vyrazit zkušení i méně zdatní bikeři. Hlavně pro ty druhé je určena novinka – trail, který se všemi přejezdy měří necelých dvacet kilometrů. Handicapované milovníky výletů zase určitě poteší trasa, která je provede kolem rybníků v obci Černá Voda. Zapátráme po tom, jak tahle vesnice přišla ke svému jménu a porozhlédneme se také po okolních pamětihodnostech i přírodních krásách. Navštívíme třeba jeden ze skalních útvarů Venušiny misky nebo poutní místo s kostelem Boží Hora.
Rychlebské stezky
Zlaté Hory
Zlaté Hory na Jesenicku a jejich okolí kdysi oplývaly bohatstvím takřka pohádkovým. Rýžovalo se tu totiž zlato. Údolím ztracených štol se po naučné stezce vypravíme do míst, kde se dřív vzácná ruda nacházela a taky zpracovávala. Práce to nebyla vůbec jednoduchá. Nejprve se ve speciálních mlýnech rozdrtila na drobné kamínky a pak ještě pomlela. Teprve poté se z namleté mouky získávalo zlato. Zlaté časy připomínají budovy věrné kopie středověké mlýnice a také expozice v muzeu ve Zlatých Horách. V něm ale najdeme vzpomínky i na méně radostné časy, na období velkých čarodějnických procesů, během nichž přišla o život bezmála stovka lidí, většinou žen ze zámožných rodin.
Zlaté Hory
Rychlebské stezky
V předstihu s vámi projedeme i singltreky – jde o speciální cyklostezku v Rychlebských horách na Jesenicku, nad obcí Černá Voda. Na cestu se s námi vypraví Pavel Horník.
Prudké kamenité a často rozbité lesní cesty nás čekají. O to vzácnější je proto objev pana Horníka. Ten našel totiž tajemný chodník ukrytý v neprostupném polním terénu. První indicie prý ukazují, že by se mohlo jednat o jednu z turistických stezek, které v rychlebských lesích nechal budovat kolem roku 1910 doktor Wiessner.
S několika kamarády začal proto náš průvodce stezky čistit a postupně začal odkrývat další metry neuvěřitelně řemeslně vybudované stezky vinoucí se v prudkých svazích. Všichni by jednou rádi připravili projekt obnovy tohoto cenného historického chodníku. Stezky jsou úzké, a pro větší bezpečnost jezdců proto pojaté jako jednosměrky. Není se co divit, možná jim je i dvě stě let a podle starých map je tady obnovuje právě parta tahle nadšenců a bikerů, kteří vytvořili občanské sdružení Rychlebské stezky.
Rychlebské stezky
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec na okraji Nízkého Jeseníku byl založen někdy před rokem 1348 příslušníky rodu Hrutoviců. Ti se označovali i jako „páni ze Sovince“. Hrad byl za husitských válek významnou husitskou pevností. V 16. století pak došlo k jeho renesanční proměně a postupně byl mohutně opevněn: polygonální dělová bašta, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Roku 1623 hrad získal Řád německých rytířů, který zde v letech 1627–1643 vybudoval rozsáhlé barokní opevnění: bastiony a bašty i předsunutou věž. Na podzim 1643 hrad dobyli Švédové – obklopilo jich ho na 8 000 s děly.
Po třech týdnech ostřelování bylo jasné, že hrad padne, mělo to stát ale ještě hodně prolité krve. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci.
V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován. Nabídnout ale může Sovinec i mučírnu a sklepní procházku s bájnými bytostmi.
Hrad Sovinec
Kamenické muzeum
Kamenické muzeum v obci s příznačným názvem. Žulová, která tvoří centrum přírodní lokality s bohatými nalezišti žuly a mramoru. Místní o téhle oblasti mluví jako o slezském nebo druhém Klondiku.
Nacházíme se v zapomenutém kraji Rychlebských hor na Jesenicku nedaleko polských hranic. A všechno to zavinil hodně dávno pevninský ledovec, který v těchto místech odhalil holou skálu, a tím jí usnadnil odkrývání lomů. Těmi prvními, kdo se o to pokusili, byli místní zemědělci.
Nejstarší připomínkou využití žuly a zároveň architektonickým unikátem je žulovský kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1810 – kostelní věž ovšem tvoří stará hláska ze 13. století, dochovaná ze zříceniny hradu Frýdbergu.