Reportáže v regionech
Rychlebské stezky
V předstihu s vámi projedeme i singltreky – jde o speciální cyklostezku v Rychlebských horách na Jesenicku, nad obcí Černá Voda. Na cestu se s námi vypraví Pavel Horník.
Prudké kamenité a často rozbité lesní cesty nás čekají. O to vzácnější je proto objev pana Horníka. Ten našel totiž tajemný chodník ukrytý v neprostupném polním terénu. První indicie prý ukazují, že by se mohlo jednat o jednu z turistických stezek, které v rychlebských lesích nechal budovat kolem roku 1910 doktor Wiessner.
S několika kamarády začal proto náš průvodce stezky čistit a postupně začal odkrývat další metry neuvěřitelně řemeslně vybudované stezky vinoucí se v prudkých svazích. Všichni by jednou rádi připravili projekt obnovy tohoto cenného historického chodníku. Stezky jsou úzké, a pro větší bezpečnost jezdců proto pojaté jako jednosměrky. Není se co divit, možná jim je i dvě stě let a podle starých map je tady obnovuje právě parta tahle nadšenců a bikerů, kteří vytvořili občanské sdružení Rychlebské stezky.
Rychlebské stezky
Hrad Sovinec
Hrad Sovinec na okraji Nízkého Jeseníku byl založen někdy před rokem 1348 příslušníky rodu Hrutoviců. Ti se označovali i jako „páni ze Sovince“. Hrad byl za husitských válek významnou husitskou pevností. V 16. století pak došlo k jeho renesanční proměně a postupně byl mohutně opevněn: polygonální dělová bašta, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou.
Roku 1623 hrad získal Řád německých rytířů, který zde v letech 1627–1643 vybudoval rozsáhlé barokní opevnění: bastiony a bašty i předsunutou věž. Na podzim 1643 hrad dobyli Švédové – obklopilo jich ho na 8 000 s děly.
Po třech týdnech ostřelování bylo jasné, že hrad padne, mělo to stát ale ještě hodně prolité krve. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byli na hradě vězněni francouzští zajatci.
V současnosti je hrad, který v roce 1945 vyhořel, postupně rekonstruován. Nabídnout ale může Sovinec i mučírnu a sklepní procházku s bájnými bytostmi.
Hrad Sovinec
Kamenické muzeum
Kamenické muzeum v obci s příznačným názvem. Žulová, která tvoří centrum přírodní lokality s bohatými nalezišti žuly a mramoru. Místní o téhle oblasti mluví jako o slezském nebo druhém Klondiku.
Nacházíme se v zapomenutém kraji Rychlebských hor na Jesenicku nedaleko polských hranic. A všechno to zavinil hodně dávno pevninský ledovec, který v těchto místech odhalil holou skálu, a tím jí usnadnil odkrývání lomů. Těmi prvními, kdo se o to pokusili, byli místní zemědělci.
Nejstarší připomínkou využití žuly a zároveň architektonickým unikátem je žulovský kostel svatého Josefa. Byl postaven roku 1810 – kostelní věž ovšem tvoří stará hláska ze 13. století, dochovaná ze zříceniny hradu Frýdbergu.
Kamenické muzeum
Křížový vrch
Asi nejznámější přírodní zajímavostí Nízkého Jeseníku jsou Rešovské vodopády na říčce Huntavě. Nebo spíš hezky vytvarovaný potok zařezávající se do úzkého skalnatého kaňonu a zároveň prudce klesající.
Vznikají tak splavy, kaskády a vodopády, z nichž nejvyšší chrlí vodu z úctyhodné šestnáctimetrové výšky.
Huntava tady vypadá, jako by tekla po schodech. Přístup k největšímu vodopádu je nejsnadnější od vísky Rešov (asi 1 5 km), případně od vesnice Tvrdkov (asi 3,5 km).
Zde je nutno počítat s přelézáním skal a balvanů, není tedy moc vhodný pro cykloturisty. Najdete tady vhodně umístěnou vyhlídku přímo naproti padající vodě. Ono toho tady ale bylo víc, co nám v této oblasti učarovalo.
Vydejte se spolu s objektivem naší kamery na Křížový vrch. Přístup na něj je z vesničky Ruda v Nízkém Jeseníku.
Víc než polovina stavení je opuštěná, zbytek je obydlen především chalupáři. Samotný vrchol je z Rudy vzdálen necelý kilometr. Po cestě potkáte množství zajímavě vyvedených křížků, které jsou na samotném vrcholu zakončeny jedním velkým křížovým sousoším.
Konají se tady i velké poutě, vždy první srpnovou neděli. Právě díky nim je prý toto místo doslova „promodlené“ a vyzařuje pozitivní energii.
Příliv nové síly už pocítíte při samotném pohledu do krajiny. Jako na dlani tu máte roviny úrodné Hané i mohutný masiv Hrubého Jeseníku. Navíc je tu jedna záhada. Křížový vrch tvoří trojúhelník s dalšími významnými poutními místy v okolí – kaplí Svatého Rocha nad Úsovem a křížovou cestou v Mladějovicích.
To však není to hlavní, proč se na kopec chodí. Připravte se na nádherný výhled. Je vidět všude okolo, nic nepřekáží. Ukazují se Jeseníky, stejně jako vrchy Králického Sněžníku a dalších hor směrem na západ, ale i hory směrem východním. A na jihu je výhled do roviny Hané.
Křížový vrch
Kolibříci
Z indiánského jazyka do španělštiny a odtud pak i nám se dostalo jedno slovo. To slovo označuje čeleď pestře zbarvených ptáků z řádu svišťounů, kteří mají dlouhý trubičkovitý zobák. Jde o nejmenší ptáky světa, známo je jich přes tři sta druhů a jejich váha se pohybuje kolem dvou gramů. Tito pidiptáčci se živí nektarem z květů a drobným hmyzem. Jmenují se kolibříci a my vás pozveme do jedné z našich největších kolibřích expozic v Jeseníku.