Reportáže v regionech
Čarodějnické procesy
Čarodějnické procesy v 17. století stály v kraji kolem Jeseníku život zhruba půl třetí stovky nevinných lidí, což nemá obdoby v celé střední Evropě. Při prohlídce expozice ve sklepení bývalé vodní tvrze v Jeseníku, která je procesům věnována, se dozvíme všecho podstatné. Například to, že první ženou upálenou za čarodějnictví tu byla Barbora Schmiedová, kterou na smrtelné posteli obvinil její manžel. A pak se spustila obrovská vlna. Mezi odsouzenými byly hlavně chudé ženy – žebračky, porodní báby, nechyběly ale ani ženy z majetnějších kruhů. Při mučení se obviňovali i příbuzní, životem si nebyl jistý nikdo. Hlavními příčinami celé hrůzy byly válka, bída, hlad, dobytčí mor i společenský úpadek. Lidé věřili, že čarodějnice existují a je potřeba je vyhubit. Oheň pak měl očistit a zachránit jejich zbloudilé duše.
Čarodějnické procesy
Ramzová
Využití sněhové nadílky nabízejí všem jejím milovníkům nejen Krkonoše nebo Beskydy, ale také Jeseníky. My si tentokrát budeme zimních radovánek užívat v Ramzové a jejím okolí. Kdysi přes zdejší sedlo vedla obchodní stezka spojující střední Moravu s Jeseníky a Slezskem. Na konci 19. století se tudy začaly šplhat i vlaky. Nejprve se uvažovalo o železničním tunelu, pak vyhrála varianta povrchová, trať si pro náročné stoupání vysloužila název Slezský Semmering. Milovníkům lyží jsou v Ramzové k dispozici sjezdovky, ale i řada běžeckých tras. Jedna z nich například vede do Lipové lázní a pak do lyžařského středisla v Miroslavi. Pokud si ji vyberete, můžete se těšit i na krásnou přírodu. V zimě ji sice trochu zakrývá sníh, ale ani tak nepřijdete zkrátka. Určitě nepřehlédnete například Obří skály nebo Mordovou rokli či Krvavou skálu.
Ramzová
Horská osada Rejvíz
Rejvíz patří k nemalebnějším koutům Jeseníků. Původní název Reihwiesen značil místo plné luk. Dnes obec, která je nejvýše položená ve Slezsku, obklopuje rozlehlé rašeliniště. Naši procházku začneme ve „Starém“ Rejvízu, kde první dům vyrostl už v druhé polovině osmnáctého století, ale většina jich pochází ze století devatenáctého. Dochované stavby se svébytným stylem si dokonce vysloužily vyhlášení vesnickou památkovou rezervací. Zastavíme se v místním hostinci, a pak se po naučné stezce vydáme krásnou přírodou až k Velkému mechovému jezírku. Cestou se přeneseme do severské tajgy, té je totiž zdejší příroda hodně podobná, projdeme rašeliništěm, a nakonec dojdeme k již zmíněnému jezírku, které je převážně zásobeno dešťovou vodou a zaujme i neobvyklým zabarvením.
Rejvíz
Rychlebské stezky
Rychlebské stezky na Jesenicku přilákaly za loňský rok přes deset tisíc návštěvníků a zájem pořád roste. I proto se také neustále rozšiřuje nabídka. Na horském kole si tu do divoké přírody mohou po upravených loveckých chodníčcích vyrazit zkušení i méně zdatní bikeři. Hlavně pro ty druhé je určena novinka – trail, který se všemi přejezdy měří necelých dvacet kilometrů. Handicapované milovníky výletů zase určitě poteší trasa, která je provede kolem rybníků v obci Černá Voda. Zapátráme po tom, jak tahle vesnice přišla ke svému jménu a porozhlédneme se také po okolních pamětihodnostech i přírodních krásách. Navštívíme třeba jeden ze skalních útvarů Venušiny misky nebo poutní místo s kostelem Boží Hora.
Rychlebské stezky
Zlaté Hory
Zlaté Hory na Jesenicku a jejich okolí kdysi oplývaly bohatstvím takřka pohádkovým. Rýžovalo se tu totiž zlato. Údolím ztracených štol se po naučné stezce vypravíme do míst, kde se dřív vzácná ruda nacházela a taky zpracovávala. Práce to nebyla vůbec jednoduchá. Nejprve se ve speciálních mlýnech rozdrtila na drobné kamínky a pak ještě pomlela. Teprve poté se z namleté mouky získávalo zlato. Zlaté časy připomínají budovy věrné kopie středověké mlýnice a také expozice v muzeu ve Zlatých Horách. V něm ale najdeme vzpomínky i na méně radostné časy, na období velkých čarodějnických procesů, během nichž přišla o život bezmála stovka lidí, většinou žen ze zámožných rodin.