Reportáže v regionech
Údolím Moravské Sázavy
Milovníky aktivního odpočinku v sedle kola nebo na in line bruslích určitě potěší nová cyklostezka v údolí Moravské Sázavy. Vyrostla v místech, kde kdysi vedla odbočka Ferdinandovy železnice. Měří sice jen něco málo přes dva a půl kilometru, ale za projížďku stojí. Na trase vás čeká hned několik informačních tabulí, které se věnují místním rostlinkám, živočichům a dozvíte se z nich i to nejpodstatnější o historii Ferdinandovy severní dráhy. Pokud by se vám ale přece jen tahle cesta zdála příliš krátká, můžete samozřejmě pokračovat. Třeba do Hotštejna, kde určitě nepřehlédnete památník na dokončení zmiňované železnice, který vyrostl na místě zbořeného středověkého hradu. Nebo až na Pardubicko, kde je k vidění například tátenický železniční tunel z 19. století.
Cyklostezka údolím Moravské Sázavy
Běžkování u Starého Města
Část Jeseníků na česko-moravském pomezí nedaleko Starého města pod Sněžníkem si turisté pojmenovali Ráj. A my vás do toho ráje zavedeme, jen nezapomeňte přibalit běžky. Začneme u horské chaty Paprsek. Vyrostla v roce 1932, dokonce ji vysvětil olomoucký biskup. Hosté si už tehdy mohli užívat ústředního topení a studené i teplé vody na pokojích, což v Jeseníkách jinde nebylo. Pak vám nabídneme celou řadu tras. K dispozici běžkařům je tu sedm desítek kilometrů, jednotlivé trasy mají i své názvy. Jedna je například Pralinka, jiná Pohádka. Po jedné můžete zajet k sousedům do Polska. Za zastávku stojí i nedaleké Staré Město pod Sněžníkem? Víte, proč má ve znaku horníka s medvědem? Tak i to vám při návštěvě městského muzea prozradíme.
Běžkování u Starého Města
Muzeum výpočetní techniky
Chtěli byste zavzpomínat na časy, kdy počítačové systémy plnily velké sály? Pak se s námi vypravte do prvního muzea výpočetní techniky. Najdeme ho v kulturním domě v Hosticích u Rudy nad Moravou na Šumpersku. Na svědomí ho má počítačový nadšenec a vystudovaný fyzik Jan Raida. Kromě pracoviště na přípravu dat s děrovačkou a dnes už zapomenutou děrnou páskou tu najdeme například harddisk, který byl v roce 1987 k sehnání v USA, ale také přenosný svazek disků, který se na první pohled podobá protitankové mině. K unikátům patří jednojehličková tiskárna BT 100, které se říkalo „splašený hřebík“ a která jednu potištěnou stránku A4 vydala zhruba za půl hodiny, nebo první československý notebook s připojením na televizi a magnetofon.
Muzeum výpočetní techniky
Staroměstské pevnostní oblasti
Zajímavou naučnou stezku najdeme v okolí Starého Města pod Sněžníkem. V oblasti převládalo německé obyvatelstvo, což se pak projevilo v období před druhou světovou válkou. Tehdy tu vyrostlo bezmála pět desítek objektů, které měly sloužit k obraně naší země. A k nim nás zmíněná stezka dovede. Vybudovaná byla v roce 2005 a měří necelých deset kilometrů. Podle velikosti a stupně zabezpečení se obranné objekty označovaly číslicemi. Lesík, který si prohlédneme, patřil k těm nejmenším. A vlastně byl jen dostavěn, nikdy se nedočkal vyzbrojení, protože přišla Mnichovská dohoda a bylo rozhodnuto. Řadu zajímavých exponátů z doby dokončení stavby si ale uvnitř můžeme prohlédnout. Pak si dopřejeme i trochu krásné přírody, vypravíme se ke Kladské bráně, a to rovnou po Královské cestě.
Staroměstské pevnostní oblasti
Muzeum silnic Vikýřovice
Jedním z nováčků mezi muzejními expozicemi je ta věnovaná historii cestářského a silničářského řemesla. Nedávno ji otevřeli ve Vikýřovicích na Šumpersku. Dozvíte se v ní, jak se budovaly cesty, kdy se proměnily v silnice. A také třeba to, že vývoj budování našich silnic ovlivnil i patent z doby vlády Marie Terezie, který stanovoval šířku silnic a také se věnoval jejich povrchu. Čekají vás samozřejmě i zajímavé exponáty. Jedním z těch nej je kololis, který dřív býval běžným vybavením kováren. Sloužil k utahování loukoťových kol povozů a kočárů. K vidění je v muzeu samozřejmě i další vysloužilá technika, bez které by se dřív cestáři ani silničáři neobešli.