Reportáže v regionech
Běžkování u Starého Města
Část Jeseníků na česko-moravském pomezí nedaleko Starého města pod Sněžníkem si turisté pojmenovali Ráj. A my vás do toho ráje zavedeme, jen nezapomeňte přibalit běžky. Začneme u horské chaty Paprsek. Vyrostla v roce 1932, dokonce ji vysvětil olomoucký biskup. Hosté si už tehdy mohli užívat ústředního topení a studené i teplé vody na pokojích, což v Jeseníkách jinde nebylo. Pak vám nabídneme celou řadu tras. K dispozici běžkařům je tu sedm desítek kilometrů, jednotlivé trasy mají i své názvy. Jedna je například Pralinka, jiná Pohádka. Po jedné můžete zajet k sousedům do Polska. Za zastávku stojí i nedaleké Staré Město pod Sněžníkem? Víte, proč má ve znaku horníka s medvědem? Tak i to vám při návštěvě městského muzea prozradíme.
Běžkování u Starého Města
Muzeum výpočetní techniky
Chtěli byste zavzpomínat na časy, kdy počítačové systémy plnily velké sály? Pak se s námi vypravte do prvního muzea výpočetní techniky. Najdeme ho v kulturním domě v Hosticích u Rudy nad Moravou na Šumpersku. Na svědomí ho má počítačový nadšenec a vystudovaný fyzik Jan Raida. Kromě pracoviště na přípravu dat s děrovačkou a dnes už zapomenutou děrnou páskou tu najdeme například harddisk, který byl v roce 1987 k sehnání v USA, ale také přenosný svazek disků, který se na první pohled podobá protitankové mině. K unikátům patří jednojehličková tiskárna BT 100, které se říkalo „splašený hřebík“ a která jednu potištěnou stránku A4 vydala zhruba za půl hodiny, nebo první československý notebook s připojením na televizi a magnetofon.
Muzeum výpočetní techniky
Staroměstské pevnostní oblasti
Zajímavou naučnou stezku najdeme v okolí Starého Města pod Sněžníkem. V oblasti převládalo německé obyvatelstvo, což se pak projevilo v období před druhou světovou válkou. Tehdy tu vyrostlo bezmála pět desítek objektů, které měly sloužit k obraně naší země. A k nim nás zmíněná stezka dovede. Vybudovaná byla v roce 2005 a měří necelých deset kilometrů. Podle velikosti a stupně zabezpečení se obranné objekty označovaly číslicemi. Lesík, který si prohlédneme, patřil k těm nejmenším. A vlastně byl jen dostavěn, nikdy se nedočkal vyzbrojení, protože přišla Mnichovská dohoda a bylo rozhodnuto. Řadu zajímavých exponátů z doby dokončení stavby si ale uvnitř můžeme prohlédnout. Pak si dopřejeme i trochu krásné přírody, vypravíme se ke Kladské bráně, a to rovnou po Královské cestě.
Staroměstské pevnostní oblasti
Muzeum silnic Vikýřovice
Jedním z nováčků mezi muzejními expozicemi je ta věnovaná historii cestářského a silničářského řemesla. Nedávno ji otevřeli ve Vikýřovicích na Šumpersku. Dozvíte se v ní, jak se budovaly cesty, kdy se proměnily v silnice. A také třeba to, že vývoj budování našich silnic ovlivnil i patent z doby vlády Marie Terezie, který stanovoval šířku silnic a také se věnoval jejich povrchu. Čekají vás samozřejmě i zajímavé exponáty. Jedním z těch nej je kololis, který dřív býval běžným vybavením kováren. Sloužil k utahování loukoťových kol povozů a kočárů. K vidění je v muzeu samozřejmě i další vysloužilá technika, bez které by se dřív cestáři ani silničáři neobešli.
Muzeum silnic Vikýřovice
Kouty nad Desnou
V nížinách už sice rozkvétají sněženky a krokusy, ale my vás zavedeme do míst, kde ještě zima rozhodně svou vládu jaru nepředala. Naším cílem jsou Kouty nad Desnou v Jeseníkách. Co vás všechno čeká? Nové běžecké trasy, které vás zavedou až do výšky kolem 1300 metrů nad mořem. A také možnost porozhlédnout se do kraje. Pokud bude přát počasí, dohlédnete nejen k Pradědu, ale v dálce se mohou objevit i vrcholky Krkonoš. Dopřejeme si také jeden zázrak technického světa. Tím je elektrárna Dlouhé Stráně, u které se zastavíme a přidáme pár informací o jejím provozu. A nezůstaneme vám samozřejmě dlužni ani spoustu zajímavostí o historii lyžování v těchto končinách naší země.