Reportáže v regionech
Hranický kras
Putování s kamerou zakončíme tentokrát v Moravskoslezském kraji v jedněch jeskyních. Říká se jim Zbrašovské aragonitové a leží v malebném údolí řeky Bečvy. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením vod dopadajících na povrch a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.
Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast“.
Dna této propasti ještě nebylo dosaženo. Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku 69,5 metru. Největší naměřená, ale nepotvrzená hloubka propasti je 329,5 metru, největší potvrzená 274,5 m. Předpokládaná hloubka je 700 metrů. V nejmladší fázi, někdy od konce třetihor počátku čtvrtohor, se v této oblasti projevilo takzvané hydrotermální krasovění, kdy hornina – vápenec, není zpracovávána krasově na pouze povrchovou vodou, ale na celé té „chemii“ se podílejí také teplé uhličitanové kyselky.
Jeskyně dostali název po právě po aragonitu – minerálu s typickými krystaly. Poprvé ho spatřili před necelými sto lety bratři Josef a Čeněk Chromí. Dobrodružnou výpravou, která se jim málem stala osudnou, se pak zapsali do historie. A k nim se váže i jedna pověst. Zatímco jeskyně byly objeveny na počátku dvacátého století, o hranické propasti vzdálené jen několik set metrů, se vědělo už o tři sta let dřív. Je dokonce prvním naším krasovým jevem zachyceným na mapě, a to Janem Amosem Komenským na jeho plánu Moravy. Dnes se ale turisti do jejího jícnu podívají jen přes zábradlí.
Hranický kras
Ferda Mravenec
Netradiční výstavou pod názvem Hurá za Ferdou Mravencem Muzeum Komenského v Přerově připomíná kulaté výročí narození tvůrce dnes už legendárních postaviček. Letos si připomeneme sedmdesát let od vydání Ferdova slabikáře. A navíc se Ondřej Sekora, hlavní postava našeho dalšího zastavení, před 110 lety narodil.
Výstava je připravena pro všechny generace. Ti, kdo dorazí, uvidí originální Sekorovy kresby, řadu jeho knih a taky loutky a kulisy přerovského loutkového divadla z představení o Ferdovi Mravencovi.
Výstava je netradiční i tím, že předem nahlášené skupiny návštěvníků budou mít možnost si ji projít s pracovníkem muzea, který přizpůsobí svůj komentář věku skupiny. Netradiční muzejní zážitek nabízí muzeum rodičům s dětmi. Část výstavní místnosti se může stát hernou, kde si po společné prohlídce můžete zahrát společenskou hru nebo složit puzzle.
Výstavu provází poslech nahrávky z knížek o Ferdovi nebo loutkové filmy Hermíny Týrlové. A nabízejí se i další akce: noční prohlídky zámku. Málo se ví, že díky seriálové tvorbě je Sekora považován za čelního představitele českého meziválečného komiksu. Ani jeho Ferda se ale později neubránil společensko-politickým vlivům.
Ferda Mravenec
Muzeum Komenského
V Přerově mají Muzeum Komenského a jde vlastně o největší expozici týkající se historie školství u nás. Vítejte ve čtyřech kompletně vybavených třídách od 17. století až do současnosti.
Knížky – učebnice tehdy vůbec nebyly nebo byly drahé, a proto byli malí učedníci nuceni slabikovat texty z destičky, do které se vkládal vždy list papíru s písmenky a obrazem kohouta. Všechno to připomínalo záchodové prkýnko.
Za zmínku snad stojí i to, že tady mají třeba i vzácné telurium ukazující pohyb Země a Měsíce kolem Slunce nebo Machův vlnostroj – názorná pomůcka, která demonstrovala vzdělání chtivým podélné a příčné vlnění. A víte, že kapesníky tehdy v módě nebyly – proto i ve školách byla plivátka.
Náš průvodce František Hýbl všechny třídy vybudoval a většinu předmětů taky sám sesbíral. Za komunistického režimu mu tady straničtí soudruzi nechtěli povolit historicky nedílnou součást učebny – obraz císaře pána a kříž. Franc Josef nakonec prošel, krucifix ale musel počkat až na listopad 89. Kuriózní historii má i Komenského mravoučné desatero vytištěné koncem 19. století.
Muzeum Komenského
Lipník nad Bečvou
Město Lipník nad Bečvou – staré město, které svým původem dosáhne až ke kořenům 13. století, se v roce 1989 stalo památkovou rezervací. Do jaké míry k tomu přispěl třeba strom Opičák nebo speciálně postavená zvonice, aby se kostel, k němuž patří, nezřítil – kdoví. Bečevskolipenští můžou být pyšní i na jiné zajímavosti. Ve městě je obnovený židovský hřbitov s náhrobní tumbou (schránka na ostatky) lipenského rabína Frankela.
Lipník nad Bečvou
Tovačovský zámek
Perla střední Moravy, i tak bývá někdy označován tovačovský zámek. Důvodů je hned několik: vysoká nepřehlédnutelná věž s nejstarším renesančním pískovcovým portálem na sever od Alp, novobarokní kaple a nebo oltář z černého mramoru. Krásný zámek se, tak jako jiné české památky, potýká s nedostatkem peněz. Na jeho kráse a zajímavosti sice vráska smutná, ale ne tak znatelná.