Reportáže v regionech
Svět batolat a dětí
Do světa batolat i dětí školou povinných nás zavede výstava v Přerově. Je věnována především dětské módě. Prohlédneme si kupříkladu takzvané chovací šatičky, do kterých dřív oblékali bez rozdílu kluky i malinkaté slečny. Čeká nás zajímavá kolébka nebo dřevěný vozíček, v němž na vesnici převáželi své ratolesti předtím, než se i mimo města rozšířily kočárky. Zajímat nás bude, čím se inspirovali tvůrci oblečení pro nejmenší v dřívějších časech, připomeneme si legendární námořnické oblečky, ale taky dobu, kdy děti přestaly být zmenšeninou dospělých a jejich oděvy kopií těch rodičovských. Řeč bude i o době, kdy díky dostupnosti šicích strojů začaly modely pro své potomky tvořit nebo přetvářet samy maminky a nemineme ani teplákovou éru.
Svět batolat a dětí
Drátenické řemeslo
Staré a bezmála zapomenuté drátenické řemeslo před lety učarovalo Haně Rajnoškové. Absolvovala specializovaný kurs a ze všeho nejdřív se pustila do opletení starých poničených hrnců. Když už zase v plné parádě odpočívaly na kamnech, začala vymýšlet, co dalšího by s pomocí drátu mohla tvořit. Napadlo ji kombinování s různými přírodními materiály, třeba minerály nebo dřevem. A její výtvory často zdobí takzvaný lidunkový vzor, které je drátěnou obdobou známého cibuláku. Prozradíme, co všechno dalšího Hanka vyrábí, kde byste ji případně mohli potkat a sledovat při práci a jaké pomůcky se jí nejvíc hodí. Zajímat nás bude i to, kde má své království a kdy se nejvíc tvoření s drátem, které není její profesí, ale koníčkem, věnuje.
Drátenické řemeslo
Atlas ptáků neobyčejných
Celá řada zástupců ptačí říše a kuriózních informací o ní nás čeká na výstavě Atlas ptáků neobyčejných, na kterou se vypravíme do Přerova. Připravili ji v tamní Ornitologické stanici, která byla na okraji městského parku u řeky Bečvy vybudovaná už ve 30. letech minulého století. Prozradíme vám, kdo se tu pyšní titulem největší a naopak nejmenší, komu se říká létající drahokam a který pták je podle všechno tím nejbarevnějším v Evropě. A chybět tu nemůže ani slavný blboun nejapný. Navíc se, symbolicky samozřejmě, přesuneme v čase a prostoru. Zavítáme totiž do starého Egypta, starověkého Řecka nebo k indiánům. Dozvíme se kupříkladu, jaký význam měli ptáci pro původní obyvatele Nového světa. A na své si tu přijdou i ti nejmenší návštěvníci.
Atlas ptáků neobyčejných
Hrad Helfštýn
Jedním z největších moravských hradů je Helfštýn. Patří k těm šlechtickým sídlům, která nikdy nebyla dobyta vojáky. Odolal i náporu Švédů. Přesto je z něj zřícenina. A zub času nebyl tím, kdo mu k tomuto stavu pomohl. Pobořit hrad nechali vídeňští vojenští stratégové, kteří se báli, aby nepadl do rukou Turkům. Prozradíme vám i další zajímavosti z dlouhé historie. Hrad kupříkladu vyženil poslední Rožmberků Petr Vok. A jeho bujaré oslavy, které tu pořádal, prý prosluly široko daleko. Říká se ovšem taky, že majitele sídla, včetně už zmíněného Petra Voka postihla krutá kletba mnicha, který byl odehnán v bouři od bran. Vlídnější bude pohled do současnosti Helfštýna. Zalíbilo se tu totiž uměleckým kovářům z různých koutů světa, kteří tu pod patronací antického boha ohně a kovářství pořádají každé léto svá setkání.
Hrad Helfštýn
Výstava psacích strojů
Víte, kdy spatřil světlo světa psací stroj a čí je to zásluha? Pokud ne, tuhle mezeru ve znalostech si můžete doplnit na výstavě psacích strojů v Přerově. Většina exponátů pochází z období první republiky, ale my se vrátíme ještě o něco víc do historie. První patent na stroj umožňující uměle psát písmena letos slaví své třísté narozeniny. Jenže ujala se až padesátá druhá verze před stovkou a čtyřiceti lety k tomu. Kolébkou tohoto vynálezu je Amerika. Při prohlídce výstavy se dozvíme, jak první stroje vypadaly i to, kdo našel odvahu zahájit jejich sériovou výrobu. A taky to, jak moc změnila život žen, které se po zavedení psacího stroje natrvalo zabydlely v administrativě firem. A přidáme další zajímavosti. Třeba tu, že k nejznámějším sběratelům v tomto oboru patří slavný Tom Hanks.