Reportáže v regionech
Týn nad Bečvou
Týn nad Bečvou na Přerovsku proslavil hudební skladatel Bedřich Smetana, který si ho oblíbil. Procházky ve zdejších lesích i podél řeky Bečvy mu velmi prospívaly. Dokonce se proslýchá, že tamní skály a příroda kolem hradu Helfštýn ho inspirovaly k napsání opery Čertova stěna. Zda to tak skutečně bylo, to už asi nikdy nezjistíme. Ale mapovat jeho stopy v regionu se snaží místní muzeum, které tam kvůli skladateli vybudovali. Dozvíme se, kdy a proč se sem vypravil poprvé, ale i to, jaká smutná událost jeho života byla s obcí spjata. A bude nás zajímat, podle koho dostala jméno jedna ze zdejších lesních cest.
Týn nad Bečvou
Kroje
Hanácké lidové kroje se staly osudem Jarmily Vítoslavské z Troubek na Přerovsku. Jejich výrobě se věnuje už několik desetiletí. Prozradí nám, co ji k téhle práci přivedlo a taky nám tenhle slavnostní oděv představí. Doslova klenotem je parádní sukně. Ženy ji oblékaly jen několikrát do roka. Při výjimečných příležitostech jako je svatba, křest nebo slavnost božího těla. Říká se jí varhanová, protože byla stále složená a připravená jen pro výjimečné předvedení kroje. Celá paráda je výsledkem stovek hodin mravenčí práce. Každá část má svou funkci i příběh. Zadní část kordule zdobí například obloučky, kterým se na Hané říká frke. Podle jejich počtu se poznalo, zda je majitelka kroje bohatá nebo chudá. Když chyběly, bylo to s jejím jměním zlé.
Kroje
Model města Hranice
Už jste někdy viděli velký model města z čajových krabiček? Jeden takový je momentálně vystaven na radnici v Hranicích na Přerovsku. Víc, než dvacet let ho tvořil Stanislav Miloš. Pracoval kdysi pro památkáře a napadlo ho, že by mohl zachytit místní zámek. Jenže u něj nezůstalo. Přidával náměstí, pak okolní uličky, domy v nich, a nakonec se zastavil až u hradeb. Prozradí nám, jak při práci postupuje. Řadu staveb na jeho modelu nejspíš ani místní nepoznají. Zachytil na něm totiž podobu města z 18. století. Některé domy tudíž vypadají jinak a najdou se i takové, které už vůbec neexistují. O to složitější bylo získat podklady a všechny potřebné informace. Bude nás zajímat, jak autor na tenhle nápad přišel a co všechno dokázal zachytit.
Model města Hranice
Čabraky
Víte, čemu se říká čabraka? Ozdobné pokrývce na koně. Ve středověku se dávala pod jeho sedlo, na hřbet i na hlavu. Býval na ní vyšit erb bojovníka v sedle, aby ho na turnajích nebo v bitvách všichni i pod brněním poznali. Dnes tahle paráda slouží bujným ořům už jen jako jakási čepice coby běžná součást jezdeckého vybavení. My teď ovšem budeme obdivovat speciální – takzvané „Lipenské čabraky“. Do jejich výroby se pustila skupina dam na zaslouženém odpočinku z Lipníku nad Bečvou. Dělají je pěkně postaru, ručně, v duchu lidových tradic. Zeptáme se jich, jak se k neobvyklé práce dostaly, kde se naučily, jak na to, co pro ně bylo nejtěžší a kde všude bychom se s jejich výtvory mohli setkat.
Čabraky
Vodní křižovatka
Do Hanácké roviny se u Uhřičic zařezává říčka Valová. Z druhé strany kolmo k jejím břehům přitéká mlýnský náhon. Náhle mizí, po zhruba třiceti metrech se z ničeho nic objevuje na druhé straně toku a v klidu pokračuje dál. Podtéká pod Valovou ve dvou betonových tunelech, které se svažují pod úhlem 45 stupňů dolů, pak následuje rovná část a pod úhlem 45 stupňů voda vytéká zase na povrch. Tahle unikátní vodní křižovatka – takzvaný „sifon“ neboli „zhybka“ slouží už od roku 1908. Dozvíme se, co jejímu vzniku předcházelo a kdo s nápadem přišel. O kilometr dál pak na náhonu najdeme ještě jednu křižovatku – dvanáctimetrové „jižní vantroky“. Vodu převádějí přes odvodňovací kanál, který spojuje Uhřičice s řekou Moravou.
