Reportáže v regionech
Javoříčské jeskyně
Podzemní systém Javořîčských jeskyní nedaleko hanácké Litovle vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk.
Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech 20. století. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů.
Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace: dominantou je taky přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů. Dodnes není zcela prozkoumáno.
Javořîčské jeskyně
Kostel sv. Michala
Od sklepa až po půdu se projdeme kostelem svatého Michala v Olomouci. Najdete ho na vršku, jak jinak než Michalském, který byl uctíván už dávno. Skála, pramen vody a strom – tři symboly Matky Země už od dob pohanských.
Historie kostela je spojená s činností dominikánského řádu. Ve 13. století tady totiž postavili gotický kostel a klášter. Stavby ale zničily požáry i války. Roku 1707 byla dokončena barokní přestavba chrámu do současné podoby.
Tři mohutné kopule zvěstují tajemství Nejsvětější Trojice. V první je vymalován bůh jako stvořitel, ve druhé je duch svatý znázorněn symbolem holubice a v té poslední je bůh syn s vítězným křížem.
Kostel má i velmi zajímavou sochařskou a malířskou výzdobu. Kolem chrámu je znázorněno dvanáct Ježíšových apoštolů se svými charakteristickými atributy. A svatý Hyacint tady prý už ve 13. století objevil zázračnou studánku.
Kostel sv. Michala
Kříže a boží muka
Kříže se stavěly na okrajích obcí už za třicetileté války, a to proto, aby jasně označily, že jde o katolickou vesnici. Ta pak měla větší jistotu, že nebude vypálena.
Dalším důvodem mohlo být i pohřbení bezvěrce či neznámého – ti nesměli spočinout na oficiálním hřbitovu. Kříže se zhotovovaly nejdřív ze dřeva, pak byly nahrazeny muky kamennými. Kříže a drobné stavby vůbec, jako jsou boží muka, budovali lidé z vlastní iniciativy a až poté je církev posvětila.
Na původní bohulibé pohnutky stavění křížů a božích muk často navazují další příběhy, které napsal sám život. A ty už tak nevinné nejsou. Třeba u jednoho z krucifixů prý zabila a pohřbila děvečka své nemanželské dítě. My jsme se za těmito památkami vydali na Olomoucko.
Kříže a boží muka
Muzeum Litovel
Jiný svět a jiná doba. Možná tohle vás napadne, vstoupíte-li do litovelského muzea. Město proslavilo hlavně pivo nebo první gramofon, ale důvod, proč jsme přijeli my, byl přece jen trochu jiný: prazvláštní nástroje, stroje podivných tvarů a k různým účelům sloužící předměty, které používali řemeslníci, báby a dědové věků ne tak dávno zašlých. Z darovaných předmětů se dokonce podařilo vytvořit řemeslné tržiště.
Muzeum Litovel
Vetešnictví Olomouc
Nakupujete na Vánoce? Objeli jste už všechny možné hyper a supermarkety? Dáme vám jiný typ. Zkuste to spolu s námi ve vetešnictví. Opravdu. Zánovní kolovrátek, koncertní citara nebo medomet. Určitě byste našli někoho, koho by tyhle skvosty potěšily. Ve Vlastivědném muzeu v Olomouci pro nás připravili pravý vetešnický krámek a přiznávají, že průvodním motivem je pohádka Emila Šalouna Štěstí za desetník.
