Reportáže v regionech
Modrotisková dílna
Krásné vzorované šátky nebo třeba zástěry vznikají starou technologií barvení za studena v modrotiskové dílně v Olešnici na Moravě. Už po řadu generací v ní vládne rodina Danzingerů. Dlouhou historii dílny, která začala vyrábět na počátku 19. století, připomíná i staré zařízení, které slouží dodnes. Podíváme se samozřejmě na vlastní výrobu, dozvíme se, jak všechny krásné vzory, které mají i svá jména, dovedou šikovné ruce na látce vykouzlit. Nahlédneme do kádě s barvícím indigem a představíme vám tiskařskou rezervu. Tedy směs, která zajistí, že některé části plátna se neobarví. U Danzingerů ji už léta vyrábějí podle staré rodinné receptury. Pokud se nebudete chtít jen dívat, pak vás jistě potěší, že můžete přijet a tohle umění si vyzkoušet.
Modrotisk
Šternberk
První zmínky o moravském městě Šternberk byste v historických pramenech našli už ve 13. století. Jeho vznik samozřejmě souvisí s významným šlechtickým rodem Šternberků. Dlouhé dějiny připomínají dodnes četné pamětihodnosti. Tou nejstarší je hrad. Nahlédneme do jeho kaple z roku 1350 a zastavíme se také v tzv. vizitkovém sále, v němž se na zdech zvěčnilo už před bezmála půl tisíletím několik zdejších hostů. Jen kousek od hradu najdeme chrám Zvěstování Panny Marie, jehož výzdoba určitě potěší příznivce baroka. A ve výčtu architektonických a historických pokladů můžeme pokračovat – augustiniánský klášter, morový sloup, náměstí s měšťanskými domy, jejichž sklepení zasahují až pod dlažbu náměstí.
Šternberk
Paškály z Palonína
V Paloníně na střední Moravě najdeme dílnu, odkud do celé naší země, ale i do zahraničí vyrážejí paškály. Pokud náhodou nevíte, co si pod tímhle označením máte představit, tak prozradíme, že svíčky. A ne svíčky obyčejné. O Velikonocích je paškál tou nejdůležitější svící v kostele. Na Bílou sobotu v noci přináší do kostela nové světlo. Významu odpovídá i zdobení. Nesmí chybět kříž ani řecká písmena Alfa a Omega. Ta symbolizují víru, že Ježíš je začátkem i koncem všeho. Velikosti paškálů jsou různé a podle toho také trvá výzdoba. Dozvíme se, jak a čím se zdobí, kde tyhle slavnostní svíce ke svému názvu přišly a také to, kam všude z Palonína putují.
Paškály
Kamnář
Stará kachlová kamna opět dnes patří k vyhledávaným ozdobám. Jejich tradiční výrobu, při níž hlavní roli hrají ruce, jsme si prohlédli u kamnáře a hrnčíře Josefa Lamra v Litovli na Moravě. Dílnu tu měl už na konci 19. století jeho strýc, pak ji převzal děda a zachoval ji i tatínek. Přečkali dobu, kdy se lidé krásných kamen spíš zbavovali a s jejich návratem do módy se zase mohli pustit do práce. Nechali jsme si samozřejmě ukázat a také povyprávět o tom, jak výroba vypadá a jak dlouho trvá, než může mistr kamnář předvést hotové dílo. A nahlédli jsme také do malého skanzenu, který připomíná práci všech generací kamnářů a hrnčířů z rodu Lamrů.
Kamnář
Olomoucké baroko
Na unikátní výstavu se vypravíme do Olomouce. V muzejních prostorách, ale i v historickém centru města si připomeneme éru baroka. Ve spolupráci hned tří olomouckých muzeí se shromáždilo pět stovek exponátů, které představují duchovní rozměr baroka, ale seznamují návštěvníky také s životem měšťanů v tomto období. Při naší cestě proti proudu času samozřejmě nemineme slavný barokní sloup Nejsvětější Trojice, který je k vidění nejen v reálu, ale také zvěčněný na plátně. Každého návštěvníka zaujme něco jiného, ale určitě byste neměli minou relikviář svaté Pavlíny, patronky města a ochránkyně proti moru. Nebo barokní herbárium, vystavené úplně poprvé.