Reportáže v regionech
Paškály z Palonína
V Paloníně na střední Moravě najdeme dílnu, odkud do celé naší země, ale i do zahraničí vyrážejí paškály. Pokud náhodou nevíte, co si pod tímhle označením máte představit, tak prozradíme, že svíčky. A ne svíčky obyčejné. O Velikonocích je paškál tou nejdůležitější svící v kostele. Na Bílou sobotu v noci přináší do kostela nové světlo. Významu odpovídá i zdobení. Nesmí chybět kříž ani řecká písmena Alfa a Omega. Ta symbolizují víru, že Ježíš je začátkem i koncem všeho. Velikosti paškálů jsou různé a podle toho také trvá výzdoba. Dozvíme se, jak a čím se zdobí, kde tyhle slavnostní svíce ke svému názvu přišly a také to, kam všude z Palonína putují.
Paškály
Kamnář
Stará kachlová kamna opět dnes patří k vyhledávaným ozdobám. Jejich tradiční výrobu, při níž hlavní roli hrají ruce, jsme si prohlédli u kamnáře a hrnčíře Josefa Lamra v Litovli na Moravě. Dílnu tu měl už na konci 19. století jeho strýc, pak ji převzal děda a zachoval ji i tatínek. Přečkali dobu, kdy se lidé krásných kamen spíš zbavovali a s jejich návratem do módy se zase mohli pustit do práce. Nechali jsme si samozřejmě ukázat a také povyprávět o tom, jak výroba vypadá a jak dlouho trvá, než může mistr kamnář předvést hotové dílo. A nahlédli jsme také do malého skanzenu, který připomíná práci všech generací kamnářů a hrnčířů z rodu Lamrů.
Kamnář
Olomoucké baroko
Na unikátní výstavu se vypravíme do Olomouce. V muzejních prostorách, ale i v historickém centru města si připomeneme éru baroka. Ve spolupráci hned tří olomouckých muzeí se shromáždilo pět stovek exponátů, které představují duchovní rozměr baroka, ale seznamují návštěvníky také s životem měšťanů v tomto období. Při naší cestě proti proudu času samozřejmě nemineme slavný barokní sloup Nejsvětější Trojice, který je k vidění nejen v reálu, ale také zvěčněný na plátně. Každého návštěvníka zaujme něco jiného, ale určitě byste neměli minou relikviář svaté Pavlíny, patronky města a ochránkyně proti moru. Nebo barokní herbárium, vystavené úplně poprvé.
Olomoucké baroko
Uničovská šatlava
Uničovská šatlava neboli vězení se nedávno proměnilo v muzeum vězeňství. Vězni v těchto prostorách pykali už od 17. století, současné podoby se šatlava dočkala na konci století devatenáctého. Po druhé světové válce tu přestali pobývat provinilci, ale několik vzpomínek na ně se přece jen dochovalo dodnes. V několika celách byly odkryty jejich „umělecké“ výtvory, mezi nimiž vyniká pohled na město. Zobrazuje kostel i bývalé gymnázium, dílko pochází z podzimu roku 1945. V expozici se ale můžeme vypravit i do mnohem starší historie. Připomínají ji například mučicí nástroje nebo katovský ceník.
Uničovská šatlava
Značkaři
Zhruba tisícovka značkařů Klubu českých turistů má zásluhu na tom, že se po dobře značených cestách dostaneme bez bloudění se spoustě zajímavých míst. Můžeme se pochlubit tím, že naše turistické značení je považováno za jedno z nejlepších na světě. Vést se jím můžeme nechat na zhruba čtyřech desítkách tisícovek kilometrů. A můžeme se spolehnout i na to, že každé tři roky se značení dočká obnovy. První značenou trasou byla cesta z Modřan ke svatojánským proudům. Po ní se mohli turisté vydat už rok po založení Klubu českých turistů, tedy v roce 1889.