Reportáže v regionech
Ikony
Martina Damiana okouzlily ikony a věnuje se jejich tvorbě. Prozradí nám, jak díla, kterým se říká obrazy do jiného světa, vznikají a jaká pravidla musí jejich autoři dodržovat. Přidáme i několik zajímavostí z historie ikonografie. První ikony se začaly objevovat už ve čtvrtém století, ve středověku jejich uctívání nabylo takového významu, že měly pro lidi větší cenu než život. Zajímavé je, že jsou jedinými obrazy, které se nemalují, ale píší. Do horní části Martin Damian vpisuje požehnání pro toho, komu ikona bude patřit, do spodní pak modlitby, litanie ke svatým a úryvek z Písma svatého. Text napsaný na dřevě je pak překryt plátnem. Na to se nanášejí plátky zlata a barvy. I pro ně platí přísná pravidla. Modrá je například symbolem lidskosti, červená božství. A dané je také postavení rukou i obličeje.
Ikony
Betlémař Jaroslav Beneš
Betlémů jsme si za léta našeho toulání stačili v předvánočním období prohlédnout celou řadu. Ten, který jsme objevili v Lošticích na Olomoucku u řezbáře Jaroslava Beneše, se ale od těch tradičních přece jen dost liší. Jesličky a hlavní postavičky v něm najdeme samozřejmě také, ale okolo pak navíc spoustu postav, které znají především v okolí. Na Hané nemůže v betlému chybět král Ječmínek, společnost mu pak dělají významné osobnosti minulosti i současnosti a také třeba sousedé. Zpěvák Jaroslav Wykrent drží v ruce vlastnoručně napsané noty, zápasník František Fryštenský je zvěčněn zase s podkovou, protože se učil kovářem a loštický starosta Ctirad Lolek pro změnu cinká klíči od radnice. Na přání známých nakonec Jaroslav Beneš do téhle vybrané společnosti doplnil i sám sebe.
Betlémář Jaroslav Beneš
Olomoucké letecké muzeum
Pokud patříte k milovníkům letectví, pak se s námi určitě zatoulejte do Leteckého muzea v Olomouci. V hangáru, který si tu vybudovala Sovětská armáda při svém dočasném pobytu ve druhé polovině minulého století, jsou k vidění opravdové skvosty. Nejnovějším exponátem je naše největší dopravní letadlo L610, které spatřilo světlo světa v Kunovicích. Bohužel jen v pěti prototypech, z nichž každý je unikátem. Na sériovou výrobu už v devadesátých letech nedošlo. Prohlédnout si můžete i stroje vojenské. K chloubám expozice patří například původem sovětská stíhačka MIG 21, která se vyráběla i u nás. Zajímavé jsou i trenažery pro piloty nebo další výukové pomůcky. Zejména pány a kluky potěší fakt, že na exponáty si mohou sáhnout a do některých se smí i posadit.
Letecké muzeum Olomouc
Litovel
Litovel bývá nazývána hanáckými Benátkami. Tušíte proč? Protože byla vybudována hned na sedmi ramenech řeky Moravy, která dokonce vytvořila neobvyklé městské opevnění. Litovel byla založena králem Přemyslem Otakarem II. jako město královské. Jednou z nejstarších budov tak byla rychta. Stála v místech dnešní radnice. Ta tvoří most nad jedním z říčních ramen, které pak protéká celým náměstím. Porozhlédneme se nejen po něm z výšky, zajdeme i k dalším starým stavbám a nezapomeneme ze zastavit ani u Svatojánského mostu. Ten je prý jedním z nejkrásnějších mostů na Moravě a navíc toho už hodně pamatuje, tyčí se nad hladinou už od konce 16. století.
Litovel
Arcibiskupský palác v Olomouci
Arcibiskupský palác v Olomouci je opravdovým unikátem. Stále funguje jako církevní úřad a přitom jsou některé jeho prostory přístupné veřejnosti. Návštěvníci si mohou připomenout, že biskupství v Olomouci bylo založeno na počátku druhé poloviny 11. století a bezmála tisíc let bylo tohle město na Hané centrem křesťanského života na Moravě. Nahlédnout mohou například do Císařského sálu, kde se před velkou bitvou u Slavkova ruský car s rakouským monarchou nebo do sálu Trůnního, kde v roce 1848 abdikoval císař Ferdinand, po kterém se vlády nad mocnářstvím ujal František Josef.