Reportáže v regionech
Laudonova cyklotrasa
Na kole se tentokrát vypravíme na střední Moravu. Projedeme cyklotrasu nazvanou podle známého rakouského generála Laudona, vedoucí údolím řeky Bystřice mezi Moravským Berounem a Olomoucí. Čeká nás celá řada zajímavých zastávek. Tou první bude místo, kde se zpracovává minerálka Ondrášovka. Ochutnáme a prohlédneme si také dva a půl kilometru dlouhý minerálkovod, který vodu přivádí od vrtů. Pak se zastavíme v Domašově, kde si připomeneme, jak generál Laudon rozprášil pruský zásobovací konvoj a zachránil tím Olomouc a vlastně i celou Moravou před pruským vojskem. Pak se ještě zastavíme u Moravského semeringu, porozhlédneme se po pstruží líhni a osvěžíme se dalšími místními minerálkami.
Laudonova cyklotrasa
Chudobínské kostely
Chudobín je nevelkou obcí na Olomoucku. Říká se mu někdy také obec tří kostelů. Najdeme tu opravdu tři svatostánky, dva z nich pocházejí z minulého století a asi by tu nestály, nebýt kněze Josefa Žídka. Ten původně přišel hlásat víru církve římsko-katolické, ale záhy přešel k té československé. Spolu se svými ovečkami vyhnal z kostela starého faráře a začal v něm sloužit bohoslužby sám. Když musel katolický kostel opustit, postaral se o vybudování svatostánku nového. Jenže ani církvi československé nezůstal věrný dlouho. Zaujala ho víra pravoslavná, a tak časem začal v Chudobíně růst i kostel pravoslavný. Paradoxem je, že ani v něm nesloužil kněz moc dlouho a nakonec skončil zpátky v církvi římsko-katolické, i když už ne jako kněz, ale jako pracovník charity. Tři kostely ale Chudobín zdobí dodnes.
Chudobínské kostely
Mladečské jeskyně
Více než tisíc metrů chodeb a dómů se pod zemí ukrývá v Mladečských jeskyních na Litovelském Pomoraví. Tahle místa obývali naši dávní předci už před desítkami tisíc let, dokonce se jedná o nejsevernější a jedno z největších sídlišt člověka moderního typu v Evropě. Archeologové tu při zkoumání našli celou řadu vzpomínek na praobyvatele. K těm nejvýraznějším patří stovka kostí nalezená hned na začátku v Dómu mrtvých. Zajímavé jsou i značky okrové barvy na stěnách. Nikdo zatím nezjistil, kdy vznikly a jaký byl jejich smysl. Obdiv si zaslouží také krasové útvary nazvané Zasněžený strom, Pastýř s ovcemi, Beránek nebo Varhany. I obrovský stalagmit vážící zhruba 1,5 tuny. A pokud vám procházka jeskyněmi nebude stačit, nabídneme ještě naučnou stezku přes vrch Třesín.
Mladečské jeskyně
Expozice přírody
Unikátní expozici otevřeli nedávno ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Konkurenci nemá nejen u nás, ale nejspíš ani u žádných sousedů. Je věnována přírodě a užít si ji můžete opravdu všemi smysly. Najdete tu lom se štolou a krasovými jeskyněmi, které právě zkoumá speleolog, můžete si osahat různé nerosty, ale také si například na chvíli odpočinout v trávě. Ani stromy tu nestojí jen tak. Tlačítkem si spustíte zpěv ptáků a hezky detailně si můžete prohlédnout také pylová zrnka nebo drobounký hmyz. Zavítáte do přírody, kterou najdete za hranicemi naší země, ale hlavně do té místní – čeká nás návštěva metropole, ale i okolních vesnic a třeba také rašelinišť či samých vrcholků Jeseníků. A můžete si tu dokonce i zarybařit. Přírodu si tu jen neprohlížíte, ale smíte do ní vstoupit.
Expozice přírody
Muzeum harmonik
Na harmoniku se Jiří Sedláček z Litovle začal učit v šesti letech. A tenhle nástroj mu učaroval na celý život. Už třicet let se věnuje shánění různých zajímavých kousků a za tu dobu jich doma shromáždil 240. Začal heligonkami českých výrobců, ty tvoří víc než polovinu jeho sbírky. A pak přidal i harmoniky narozené za hranicemi naší země. Dozvíme se, že první harmoniky začal u nás vyrábět pan Josef Hlaváček v Lounech. Psal se tehdy rok 1885. Při procházce muzeem prozradíme také, jak taková harmonika funguje, konkrétně například, kde a jak vzniká zvuk. A pan Sedláček nám prozradí i pár příběhů jednotlivých nástrojů. Třeba tu nazvanou Perla vyrobil pro svou dceru pan Koukal z Prostějova. Později pak tahle harmonika projela celý svět s cirkusem Kludský.