Reportáže v regionech
Průvod Ježíšových matiček
V Bělkovicích-Lašťanech na Olomoucku mohou být pyšní na to, že udrželi při životě zvyk, který se v kraji zrodil už někdy v 17. století. Na Velikonoce vesnicemi procházely průvody takzvaných Ježíšových matiček. Jak tenhle zvyk spatřil světlo světa, se úplně přesně neví, o jeho původu se vyprávějí dvě různé historiky. Faktem ale je, že v druhé polovině minulého století mu už takřka zvonil umíráček. Po roce 1989 se ho naštěstí podařilo obnovit, takže budeme společně obdivovat dívky v čele průvodu oblečené do nažehlených slavnostních krojů a dozvíme se, kolik úsilí to stojí a co všechno je zapotřebí zajistit před tím, než průvod může vyrazit. A taky to, kdo vlastně býval a kdo dnes může být Ježíšovou matičkou a kdy můžete průvod v obou spojených vsích potkat.
Průvod Ježíšových matiček
Tank
Sen všech milovníků vojenské techniky si splnili dva nadšenci v Bohuňovicích na Olomoucku. Luděk Fiala a jeho švagr Lubomír Smolinský si postavili tank, přesněji řečeno tančík. V jejich garáži přebývá replika průzkumného tančíku Praga AH–IV-R, který byl ve své době mimořádným strojem a vyváželi jsme ho i daleko do světa. Jenže z vyrobené bezmála půl druhé stovky se žádný nedochoval, všechny navždy zmizely na kolbištích druhé světové války. Pánové se tedy museli pustit do práce jen podle dostupných archivních materiálů. Sedm let neznali soboty ani neděle, odhadují, že celkem strávili nad svým dílem skoro tři a půl tisíce hodin. A samozřejmě obětovali i nemálo peněz. Ale výsledek stojí za to. Když si oblečou uniformy, nasednou do tančíku a vyrazí na nějakou bojovou přehlídku, pořádně si to užívají.
Tančík
Starý Egypt v Olomouci
Do doby starého Egypta se přeneseme na unikátní výstavě v Olomouci. Po letech se tam vrátily poklady ze sbírek arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského. Ten sloužil v Olomouci na počátku 20. století jako velitel pluku a když v roce 1908 zakoupil v Egyptě soubor archeologických nálezů, záhy je daroval muzeu v hanácké metropoli. Mezi exponáty jsou rakve, pohřební výbava, ale taky předměty připomínající každodenní život lidí. Nechybí ani naše zřejmě nejznámější a nejzachovalejší mumie „Haruška“. Při procházce mezi starodávnými předměty se dozvíme i mnohé o tom, jak se ve starém Egyptě žilo i o tom, jakou představu měli jeho obyvatelé o posmrtném životě. Víte třeba, proč se báli Velké požíračky?
Egyptské archeologické nálezy
Výstava historických rádií
Víte, čemu se říkalo umyvadlo nebo třeba kočičí hlava? Pokud ne, vydejte se s námi do olomoucké Veterán Arény. Právě tam probíhá ojedinělá výstava, na níž je k vidění kolem šesti stovek starých rádií. Všechny vzácné kousky vyrobené v rozmezí dvacátých a šedesátých let minulého století pochází ze soukromých sbírek a takhle rozsáhlá výstava tohoto druhu u nás nebyla k vidění desítky let. Pamětníci zavzpomínají, mladí se přenesou do prehistorie. Dozvíme se, jak vlastně vypadaly začátky rozhlasového vysílání a hlavně jeho příjmu. Na výstavě nechybí první sériově vyráběný přijímač z roku 1924 ani jeho československý následovník Zenit 45. Prohlédnout si můžeme jednoduché přístroje i jejich luxusnější konkurenty.
Výstava historických rádií
Barokní prachárna
V Olomouci se vypravíme do nově otevřené barokní prachárny. Připomeneme si v ní časy, kdy Olomouc bývala významnou pevností. Prachárna byla vystavěna krátce po polovině 18. století a je velmi vzácným objektem, který jako památka v Česku nemá obdoby. Cenná je i tím, že je jednou z mála staveb, které se z rozlehlé pevnosti dochovaly. Prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dnes v ní najdeme vojenské muzeum a taky model opevněné Olomouce. Pokud vás zajímá, jak prachárna fungovala, můžeme slíbit, že o tom bude řeč. Stejně jako o tom, jak důmyslný systém kanálů a stavidel dokázal proměnit s pomocí řeky Moravy město během osmi dní v poloostrov. Prozradíme vám i to, jak zachránil hanáckou metropoli generál Laudon a co se stalo s pevností poté, co díky nové vojenské technice ztratila význam.