Reportáže v regionech
Starý Egypt v Olomouci
Do doby starého Egypta se přeneseme na unikátní výstavě v Olomouci. Po letech se tam vrátily poklady ze sbírek arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského. Ten sloužil v Olomouci na počátku 20. století jako velitel pluku a když v roce 1908 zakoupil v Egyptě soubor archeologických nálezů, záhy je daroval muzeu v hanácké metropoli. Mezi exponáty jsou rakve, pohřební výbava, ale taky předměty připomínající každodenní život lidí. Nechybí ani naše zřejmě nejznámější a nejzachovalejší mumie „Haruška“. Při procházce mezi starodávnými předměty se dozvíme i mnohé o tom, jak se ve starém Egyptě žilo i o tom, jakou představu měli jeho obyvatelé o posmrtném životě. Víte třeba, proč se báli Velké požíračky?
Egyptské archeologické nálezy
Výstava historických rádií
Víte, čemu se říkalo umyvadlo nebo třeba kočičí hlava? Pokud ne, vydejte se s námi do olomoucké Veterán Arény. Právě tam probíhá ojedinělá výstava, na níž je k vidění kolem šesti stovek starých rádií. Všechny vzácné kousky vyrobené v rozmezí dvacátých a šedesátých let minulého století pochází ze soukromých sbírek a takhle rozsáhlá výstava tohoto druhu u nás nebyla k vidění desítky let. Pamětníci zavzpomínají, mladí se přenesou do prehistorie. Dozvíme se, jak vlastně vypadaly začátky rozhlasového vysílání a hlavně jeho příjmu. Na výstavě nechybí první sériově vyráběný přijímač z roku 1924 ani jeho československý následovník Zenit 45. Prohlédnout si můžeme jednoduché přístroje i jejich luxusnější konkurenty.
Výstava historických rádií
Barokní prachárna
V Olomouci se vypravíme do nově otevřené barokní prachárny. Připomeneme si v ní časy, kdy Olomouc bývala významnou pevností. Prachárna byla vystavěna krátce po polovině 18. století a je velmi vzácným objektem, který jako památka v Česku nemá obdoby. Cenná je i tím, že je jednou z mála staveb, které se z rozlehlé pevnosti dochovaly. Prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dnes v ní najdeme vojenské muzeum a taky model opevněné Olomouce. Pokud vás zajímá, jak prachárna fungovala, můžeme slíbit, že o tom bude řeč. Stejně jako o tom, jak důmyslný systém kanálů a stavidel dokázal proměnit s pomocí řeky Moravy město během osmi dní v poloostrov. Prozradíme vám i to, jak zachránil hanáckou metropoli generál Laudon a co se stalo s pevností poté, co díky nové vojenské technice ztratila význam.
Barokní prachárna
Litovelské Pomoraví
Při putování chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví nás čeká spousta krásných míst. K těm nejzajímavějším patří vnitřní delta řeky Moravy, která tu vznikla zásluhou krasového podloží. Podobnou podívanou byste sotva jinde hledali, k vidění je možná už jen na řece Niger v Africe. Naše oči potěší i zastavení v přírodní rezervaci Plané loučky, plné malých tůněk a nivních luk. Dozvíme se, že v oblasti se daří například bobrům, ale taky ledňáčkům. V Litovli bychom mohli obdivovat, jak ji proplétají ramena řeky Moravy. Ne nadarmo se městu říká Hanácké Benátky. My se ale zastavíme v kapli sv. Jiří z 15. století, která je nejstarší dochovanou stavbou ve městě. A naše toulky ukončíme v chladu Mladečských jeskyní, kde vám prozradíme pověst o loupeživém rytíři Bočkovi.
Litovelské Pomoraví
Plavba do Litovle
Milovníky vody potěšíme plavbou po řece Moravě. Vybrali jsme tentokrát část úseku mezi Hanušovicemi a Olomoucí. Naše trasa povede chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, kde nás čeká krásná příroda, a když budeme mít štěstí, zahlédneme možná i bobry, kteří tu žijí. Doplujeme do Litovle. Zdejší loděnice je centrem vodáckého dění. A není divu, plout se totiž dá i městem. Protéká jím šest ramen řeky Moravy a jedno z nich dokonce pod náměstím. Po něm se můžete do podzemí vypravit jednou ročně při slavnostech, které připomínají, že městu se říká Hanácké Benátky. Abychom si od vody na chvíli odpočali, vystoupáme do věže litovelské radnice. Octneme se v komůrce, odkud zdejší hlásný se svými pomocníky město nepřetržitě střežil, hlavně před nebezpečím požáru.