Reportáže v regionech
Parní čerpací stanice
Do Černovírského lesa v Olomouci – Chvalkovicích se vypravíme za stařičkou parní čerpací stanicí. Letos slaví své stopětadvacáté narozeniny. A když si někdo objedná její prohlídku, může ještě sledovat, co všechno tahle babička dovede. I když kupříkladu parní kotle, které tu sloužily k výrobě páry, nebo přes třicet metrů vysoký komín kotelny vzaly už za své. I tak je stanice rekordmankou. Sloužila dlouhých sedm desítek let. Vybudovaná totiž byla v roce 1889 a její provoz skončil v roce 1960. Hlavním úkolem stanice bylo přečerpávat pitnou vodu z podzemního zdroje do vodovodního potrubí. O kousek dál zase vyrostla úpravna vody, kterou mohou zájemci při výjimečných příležitostech taky navštívit. Výlet si pak můžou obohatit ještě o procházku nebo projížďku na kole lesem, kterým vás provede naučná stezka.
Parní čerpací stanice
Muzeum ČD – Expozice historických vozidel
Na časy, kdy na kolejích vládly parní lokomotivy, zavzpomínáme v Olomouci. Hanácká metropole bývala významným dopravním uzlem už za první republiky. Tuhle dobu připomínají exponáty muzea, které najdeme přímo v areálu nádraží. K jeho největším chloubám patří lokomotiva Ferdinandka, která spatřila světlo světa ve Vídni už na konci 19. století. Někteří fanoušci jí říkají Kocour. Jezdívala na severní dráze císaře Ferdinanda. Zdálo se, že už ji čeká jen zasloužený odpočinek, ale po opravě se vrátila na koleje a je nestarší lokomotivou Českých drah, která ještě vyráží na nostalgické jízdy. Dozvíme se taky pár zajímavostí o tom, jak náročná byla její obsluha. Prohlédneme si i další exponáty muzea a pak ještě zavítáme do historického centra města.
Muzeum ČD – Expozice historických vozidel
Kosíř
Vrchu Kosíř, který je dominantou rovinaté Hané, se říká hanácký Mont Blanc. Jeho vrchol se nachází ve výšce 442 metrů nad mořem a několik metrů navíc mu přidala nedávno vybudovaná rozhledna. Dozvíme se, jak dlouho na ni Hanáci čekali i to, kam z ní dohlédneme. A pak se přesuneme do míst, kam se už před staletími jezdívalo panstvo kurýrovat. Slatinice jsou prý nejstaršími lázněmi na Moravě. Zdraví tu navracela voda. Už v roce 1580 bychom našli zmínku o sirném prameni, který pomáhal třeba při léčení dny. První lázeňská budova tu vyrostla v roce 1685 zásluhou Lichtenštejnů. A mají tu jednu velkou technickou zajímavost. Na prameni, který nese jméno Zdeněk, najdeme limitograf. Prozradíme vám, k čemu slouží a co všechno nám umí prozradit.
Kosíř
Hrnčířka
Miluši Hlavinkové z Litovle učarovalo točení na hrnčířském kruhu. Výrobě různých nádob, které mohou posloužit v domácnosti, se věnuje už od mládí, první kruh si pořídila už v patnácti letech. Připomeneme si, na co všechno kameninové hrnce používaly hospodyňky dřív a na co se hodí dneska. Okoukneme oba dva kruhy, které Miluše v dílně má. Jeden ovládá elektrický proud a druhý pěkně postaru nohy. Zajímat nás bude i to, jak své výrobky paní Miluše zdobí. Má totiž ráda jednoduchost, takže nečekejte žádné pestré a bohaté vzory. Najít na hrnci z její dílny ale můžete i drát. Paní Hlavinková totiž ovládá základy drátenického řemesla. Drátem si hospodyňky dřív nechávaly hrnce zpevňovat či opravovat. A pak vám samozřejmě prozradíme i to, kde můžete paní hrnčířku při práci vidět.
Hrnčířka
Průvod Ježíšových matiček
V Bělkovicích-Lašťanech na Olomoucku mohou být pyšní na to, že udrželi při životě zvyk, který se v kraji zrodil už někdy v 17. století. Na Velikonoce vesnicemi procházely průvody takzvaných Ježíšových matiček. Jak tenhle zvyk spatřil světlo světa, se úplně přesně neví, o jeho původu se vyprávějí dvě různé historiky. Faktem ale je, že v druhé polovině minulého století mu už takřka zvonil umíráček. Po roce 1989 se ho naštěstí podařilo obnovit, takže budeme společně obdivovat dívky v čele průvodu oblečené do nažehlených slavnostních krojů a dozvíme se, kolik úsilí to stojí a co všechno je zapotřebí zajistit před tím, než průvod může vyrazit. A taky to, kdo vlastně býval a kdo dnes může být Ježíšovou matičkou a kdy můžete průvod v obou spojených vsích potkat.