Reportáže v regionech
Pevnost poznání
Olomouc bývala opevněnou baštou monarchie. Z rozlehlého opevnění se do dnešních časů dochovala jen takzvaná Pevnůstka. A její část se teď proměnila v Pevnost poznání. Nahlédneme společně do historie, ale taky se přiučíme. Nový projekt je určen především dětem a měl by je nechat nahlédnout zábavným způsobem do světa vědy. Čeká nás tak kupříkladu osmimetrový model mozku. Pořádně ho prozkoumáme a zjistíme, jak to v něm vlastně funguje. Třeba i to, že neuronů bychom v něm napočítali desetkrát víc, než je lidí na planetě a co se v naší myslivně děje ve chvílích, kdy spíme. Pak se vydáme do expozice nazvané Živá voda a projdeme si interaktivním korytem řeky Moravy. Co se dozvíme tam? Nechte se překvapit.
Pevnost poznání
Tršice
Před několika lety se dočkal knižního vydání Deník Otty Wolfa, židovského chlapce, který s rodiči a sestrou prchl před transportem do Terezína a ukrýval se v Tršicích a Zákřově na Přerovsku. V deníku popsal roky života, který provázel každodenní strach z prozrazení a ohrožení života. Zaznamenal v něm, s kým se potkali, jak žili, co dělali. Jen poslední stránky dopsala jeho sestra. My se dozvíme, proč. V Tršicích totiž vybudovali pětikilometrovou naučnou stezku, která nám na pěti zastaveních všechny, kterým osud v tomhle příběhu přidělil roli, připomene. Místní občané si za odvahu, s níž několik let celou rodinu ukrývali, vysloužili prestižní židovské ocenění. A když už budeme v Tršicích, zavítáme i k místní tvrzi, kde najdeme vesnické muzeum, a zastavíme se u obří žáby, která je prý jednou z největších v Evropě.
Tršice
Od kolébky po hrob
V olomouckém Vlastivědném muzeu nás čeká procházka životem obyvatel hanáckého venkova v předminulém století. Projdeme si ho pěkně popořádku, od prvních okamžiků až po smrt. Však taky nová expozice dostala název Od kolébky po hrob. Zajímat nás budou především různé zvyky a rituály, které důležité mezníky i každodenní žití provázely. Dozvíme se, jak ženy bojovaly se zlými silami, které je měly ohrožovat během těhotenství, porodu i šestinedělí. Budoucí maminka se prý třeba nesměla podívat na zajíce, aby dítě nemělo zaječí pysk nebo na ropuchu, aby nemělo škaredou kůži. Takzvané těžko hodince se tu říkalo, že se v domě bourají kamna. Smrti se lidé nebáli, umírání bylo tak trochu věcí veřejnou. Bude nás zajímat, jak se člověk tehdy se světem loučil a objevíme i další zajímavosti.
Od kolébky po hrob
Parní čerpací stanice
Do Černovírského lesa v Olomouci – Chvalkovicích se vypravíme za stařičkou parní čerpací stanicí. Letos slaví své stopětadvacáté narozeniny. A když si někdo objedná její prohlídku, může ještě sledovat, co všechno tahle babička dovede. I když kupříkladu parní kotle, které tu sloužily k výrobě páry, nebo přes třicet metrů vysoký komín kotelny vzaly už za své. I tak je stanice rekordmankou. Sloužila dlouhých sedm desítek let. Vybudovaná totiž byla v roce 1889 a její provoz skončil v roce 1960. Hlavním úkolem stanice bylo přečerpávat pitnou vodu z podzemního zdroje do vodovodního potrubí. O kousek dál zase vyrostla úpravna vody, kterou mohou zájemci při výjimečných příležitostech taky navštívit. Výlet si pak můžou obohatit ještě o procházku nebo projížďku na kole lesem, kterým vás provede naučná stezka.
Parní čerpací stanice
Muzeum ČD – Expozice historických vozidel
Na časy, kdy na kolejích vládly parní lokomotivy, zavzpomínáme v Olomouci. Hanácká metropole bývala významným dopravním uzlem už za první republiky. Tuhle dobu připomínají exponáty muzea, které najdeme přímo v areálu nádraží. K jeho největším chloubám patří lokomotiva Ferdinandka, která spatřila světlo světa ve Vídni už na konci 19. století. Někteří fanoušci jí říkají Kocour. Jezdívala na severní dráze císaře Ferdinanda. Zdálo se, že už ji čeká jen zasloužený odpočinek, ale po opravě se vrátila na koleje a je nestarší lokomotivou Českých drah, která ještě vyráží na nostalgické jízdy. Dozvíme se taky pár zajímavostí o tom, jak náročná byla její obsluha. Prohlédneme si i další exponáty muzea a pak ještě zavítáme do historického centra města.