Reportáže v regionech
Dřevěné loutky
Loutkové divadlo a jeho hlavní hrdiny jsme měli v dětství rádi snad všichni. Pavlovi Maškovi ze Znojma ale tahle láska vydržela dodnes. V dětství ho do světa loutek přivedl tatínek a malého Pavla tenhle svět tak uchvátil, že se v něm zabydlel. Začal si vyrábět své vlastní postavičky a brzy se zapojil i v loutkářském souboru. V jeho dílně se přeneseme do světa pohádek, čekají nás tu kašpárek, vodník i král. Ale potkáme tu i dřevěného Charlieho Chaplina nebo nám méně známé dřevěné herce. Dozvíme se, jak se v průběhu let výroba změnila, co i dnes zůstává hlavně na umu lidských rukou a jak tvůrci svým postavičkám vdechují život. Bude nás zajímat i to, kde bychom herce z dílny Pavla Maška mohli vidět v akci, tedy při představení.
Dřevěné loutky
Lichtenštejnové v Moravském Krumlově
Před bezmála čtyřmi stovkami let se v Moravském Krumlově stali pány Lichtenštejnové. Hned ten první z nich, Gundakar, se rozhodl nechat povýšit své panství na nezávislé knížectví a přejmenovat ho na Lichtenstein. Což si sice prosadil, ale okolí se to tak moc nelíbilo, že tohle knížectví nepřečkalo Gundakarovy nástupce. Nicméně městu vládlo panstvo z rodu Lichtenštejnů dál, až do roku 1908. A jejich časy připomíná i řada staveb. Kromě zámku je s nimi spojena kupříkladu i kaple sv. Floriana, k jejímuž vzniku se váže taky zajímavá historka. Všichni zdejší příslušníci vlivného rodu pak odpočívají v hrobce, kterou nechala postavit kněžna Marie Eleonora. Pozornost si ovšem zaslouží i další pánové z Lichtenštejnu, kteří v Moravském Krumlově žili a které nám představí právě probíhající výstava v Knížecím domě.
Lichtenštejnové v Moravském Krumlově
Znojemské podzemí
Už ve středověku vybudovali znojemští obyvatelé pod městem pořádný labyrint chodeb, který sloužil pro uskladnění potravin, ale taky například jako spolehlivý úkryt v době nepokojů. Celý labyrint má délku bezmála třiceti kilometrů, nedávno tu otevřeli tři nové prohlídkové trasy, které jsou rájem zejména pro milovníky adrenalinu. Ponoříte se hluboko pod zem a v předklonu se sunete tmou. Jedním ze zajímavých úseků podzemí je jezuitský vodovod. Nenechte se zmást názvem, vodu do města nikdy nepřiváděl. Odváděl naopak děšťovou z města do Dyje. A nesmíme zapomenout na to, že cestou úzkými a nízkými chodbami narazíte i na několik zajímavých expozic. Jedna se věnuje moravské tradici – vinařství, další pak třeba archeologickým vykopávkám objeveným právě pod Znojmem.
Znojemské podzemí
Znojmo
Zrekonstruovaný železniční viadukt, který vyrostl v době budování severozápadní dráhy, tedy nejkratší cesty z Vídně do Berlína. Městské opevnění, které bylo první překážkou pro rakouské vojáky v době bojů našich králů s jižními sousedy. A pak třeba zámek s pivovarem, ve který se v době baroka proměnil starý hrad. Mimochodem víte, jak přišlo zdejší pivo ke svému jméno Hostan? Dostalo ho po legendárním středověkém sládkovi, který patřil k prvním znojemským měšťanům s právem vařit pivo. To jsou ale jen některé ze zajímavostí, za kterými se vypravíme do Znojma. Můžete tu zavítat také do podzemních chodeb nebo hned do několika muzeí. Své expozice tu má například Jihomoravské muzeum a potěšit se v jednom z nejvýznamnějších měst Moravy mohou i milovníci starých automobilů, motocyklů nebo kol.
Znojmo
Automuzeum Znojmo
I když je muzeum automobilů a různých dalších strojů, motorů, spoučástek a doplňků ve Znojmě rájem především pro pány, při prohlídce vzácných exponátů musíme vzdát hold ženě. Konkrétně manželce zakladatele a majitele Jana Drozda paní Daně, která se zřekla pohodlí nového domu ve prospěch haly, jež se postupně změnila v muzeum. Na začátku celého příběhu ale samozřejmě stálo nadšení jejího chotě pro staré auťáky. Tím prvním byla Škodovka Populár ze 30. let a pak už to jelo. Přibyla Tatrovka, Aerovka a nakonec se sbírka rozšířila i na motory a další stroje. Dnes je v expozici k vidění stovka aut a patnáctkrát víc strojů a ostatních exponátů souvisejících s motorismem. Na co se můžete těšit? K největším pokladům pana Drozda patří například Praga Sharon vyrobená v roce 1908.