Reportáže v regionech
Výlet ze Znojma do Retzu
Znojmo se pyšní celou řadou středověkých památek a taky unikátním historickým podzemím. Jde o největší systém chodeb a sklepů u nás. Měří 27 kilometrů a má čtyři patra. Jenže my naše putování odstartujeme jinde. V městské části Popice, kde přišel na konci 18. století na svět Karl Anton Postl. Do dějin se ovšem zapsal pod jménem jiným. A hlavně úplně jinde. Prozradíme vám, jak to bylo. A vypravíme se dál. Pokocháme se výhledem na krásy Národního parku Podyjí a budeme pokračovat k hranicím s rakouskými sousedy. Dokonce nahlédneme i za ně. Konkrétně do rakouského městečka Retz. Tam totiž mají ještě větší historické podzemí než ve Znojmě. Dokonce nerozsáhlejší v celé zemi. Zjistíme, jak ten labyrint vznikl a co zajímavého v něm je k vidění.
Výlet ze Znojma do Retzu
Krhovicko-jaroslavický kanál
První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
Krhovicko-jaroslavický kanál
Podyjí
Podyjí je naším nejmenším národním parkem a zároveň jediným na Moravě. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a patří k lidmi nejméně poznamenaným koutům přírody u nás. Také proto se tu daří vzácným druhům rostlin a zvířat, které můžete obdivovat v nebývalé druhové pestrosti. Vyhlášen byl v roce 1991 a o devět let později se stejného statusu dočkala i jeho část na pravém břehu Dyje na rakouské straně. Tím vzniklo ucelené území, kde můžete poznávat kulturní a přírodní dědictví příhraničního regionu na Evropském zeleném pásu podél bývalé železné opony. Společně prozkoumáme obě strany hranice, vydáme se například do Ledových slují, které jsou opravdovým unikátem a běžně přístupně nejsou.
Podyjí
Vranovsko
Řeka Dyje odpradávna tvořila přirozenou zemskou hranici mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V blízkosti toku vznikla celá řada hradů a zeměpanských sídel, které zajišťovaly jeho ochranu. Nejinak tomu bylo i v místech, kde se dnes nachází Vranovská přehrada. Na malé ploše tu najdete hned trojici bývalých středověkých pevností – Bítov, Cornštejn a Frejštejn. Vydat se na putování mezi nimi můžete například po cyklostezce s názvem Vranovsko, která nabízí okružní výlet dlouhý 53 kilometrů. Cestou ale bez povšimnutí nemineme ani další zajímavosti. Jednou z nich je kostel ve Starém Petříně. Ve starých kronikách je označován jako „Zwölferin“ jeden z tuctu nejstarších na jižní Moravě. Jeho dnešní podoba ale pochází z konce 18. století.
Vranovsko
Eurovelo 13
Uplynulo už 70 let od doby, kdy Evropu rozdělila takzvaná Železná opona. Neprostupným se pás drátů oddělující tehdejší východní blok od západního stal v letech 1952 a 1953. Dnes místy, kudy procházel, vede nejdelší známá mezinárodní cyklotrasa Eurovelo 13. Vypravíme se do jednoho z úseků, které dráty přehrazovaly. I v této krajině najdeme řadu historických památek. Čížov je jednou z bran do Národního parku Podyjí, můžete odsud vyrazit například přes městečko Lukov na zříceninu Nový hrádek nebo taky k Vranovu nad Dyjí. Po cestě stojí za krátkou odbočku a zastavení lovecký zámeček Lusthaus. V někdejší oboře ho nechal v roce 1780 vystavět majitel vranovského panství Michal Josef Althan. Současnou podobu získal po požáru ve druhé polovině 19. století.
