Reportáže v regionech
Zahradní keramika
Manželé Ivo a Gabriela Slámovi ze Znojma společně vyrábějí prořezávanou užitkovou a figurální zahradní keramiku z červené terakotové hlíny, která se těží v okolí Šatova. V jejich šlépějích dnes kráčejí i dcery. Za zmínku zcela jistě stojí, že keramik a modelář, Ivo Sláma má na svém kontě řadu výstav doma i v zahraničí. V roce 2006 byl dokonce ve finále evropského festivalu keramiky ve Francii z šestnácti set soutěžích vybrán mezi dvacet nejlepších tvůrců starého kontinentu. Společně nahlédneme do dílny a pokusíme se zjistit, jak se jejich díla rodí. Část výrobků dělají takzvaně z volné ruky. Bude nás zajímat, jak si připravují materiál a jak hotové kousky zdobí. A taky to, kde hledají inspiraci.
Zahradní keramika
Výlet ze Znojma do Retzu
Znojmo se pyšní celou řadou středověkých památek a taky unikátním historickým podzemím. Jde o největší systém chodeb a sklepů u nás. Měří 27 kilometrů a má čtyři patra. Jenže my naše putování odstartujeme jinde. V městské části Popice, kde přišel na konci 18. století na svět Karl Anton Postl. Do dějin se ovšem zapsal pod jménem jiným. A hlavně úplně jinde. Prozradíme vám, jak to bylo. A vypravíme se dál. Pokocháme se výhledem na krásy Národního parku Podyjí a budeme pokračovat k hranicím s rakouskými sousedy. Dokonce nahlédneme i za ně. Konkrétně do rakouského městečka Retz. Tam totiž mají ještě větší historické podzemí než ve Znojmě. Dokonce nerozsáhlejší v celé zemi. Zjistíme, jak ten labyrint vznikl a co zajímavého v něm je k vidění.
Výlet ze Znojma do Retzu
Krhovicko-jaroslavický kanál
První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
Krhovicko-jaroslavický kanál
Podyjí
Podyjí je naším nejmenším národním parkem a zároveň jediným na Moravě. Rozkládá se na 63 kilometrech čtverečních a patří k lidmi nejméně poznamenaným koutům přírody u nás. Také proto se tu daří vzácným druhům rostlin a zvířat, které můžete obdivovat v nebývalé druhové pestrosti. Vyhlášen byl v roce 1991 a o devět let později se stejného statusu dočkala i jeho část na pravém břehu Dyje na rakouské straně. Tím vzniklo ucelené území, kde můžete poznávat kulturní a přírodní dědictví příhraničního regionu na Evropském zeleném pásu podél bývalé železné opony. Společně prozkoumáme obě strany hranice, vydáme se například do Ledových slují, které jsou opravdovým unikátem a běžně přístupně nejsou.
Podyjí
Vranovsko
Řeka Dyje odpradávna tvořila přirozenou zemskou hranici mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V blízkosti toku vznikla celá řada hradů a zeměpanských sídel, které zajišťovaly jeho ochranu. Nejinak tomu bylo i v místech, kde se dnes nachází Vranovská přehrada. Na malé ploše tu najdete hned trojici bývalých středověkých pevností – Bítov, Cornštejn a Frejštejn. Vydat se na putování mezi nimi můžete například po cyklostezce s názvem Vranovsko, která nabízí okružní výlet dlouhý 53 kilometrů. Cestou ale bez povšimnutí nemineme ani další zajímavosti. Jednou z nich je kostel ve Starém Petříně. Ve starých kronikách je označován jako „Zwölferin“ jeden z tuctu nejstarších na jižní Moravě. Jeho dnešní podoba ale pochází z konce 18. století.
