Reportáže v regionech
Uherčice
V zámeckém areálu v Uherčicích, který se rozprostírá asi 40 km západně od Znojma, skončíme naše putování. Jde o největší zámecký komplex ve zdejší oblasti. K zámku je přilehlý rozsáhlý park. Od roku 1996 je část zámku zpřístupněna. V současné době je v rekonstrukci.
Projdeme renesanční arkádové nádvoří, zámeckou kapli, několik reprezentačních místností, komorní divadlo, velký taneční sál a další interiéry s cennou štukovou a malířskou výzdobou a částečně vybavenými původním mobiliářem. K vidění jsou i ukázky postupů stavebních a restaurátorských prací.
Původní gotická tvrz, vybudovaná na konci 15. století, byla v polovině 16. století Krajíři z Krajku přestavěna na renesanční zámek. Za Štrejnů ze Švarcenavy byl zámek rozšířen. Od roku 1628 patřil zámek Brechtoldům, kteří provedli drobné barokní úpravy.
Další barokní úpravy byly pak ještě provedeny za dalších majitelů na přelomu 17. a 18. století. V 18. století byl upraven a rozšířen barokní park, nejprve ve francouzském stylu a později se proměnil v přírodně krajinářský park s loveckým altánem a zděným obeliskem.
V letech 1768–1945 vlastnili zámek Collaltové. V roce 1945 byl zámek zkonfiskován. Od roku 1948 byl zámek využíván jako státní statek a sídlo vojenské posádky. Časy se ale změnily, a snad to prospělo i zámku samému.
Uherčice
Slovanská epopej
S myšlenkou vytvořit výtvarný odkaz slovanství v dějinách si Alfons Mucha pohrával dlouho. Inspirací mu byla i Světová výstava v Paříži v roce 1900, kde navrhl pavilon Bosny a Hercegoviny. Jeho vnitřek totiž pojal jako oslavu nadějí jižních slovanských národů a jejich tradic.
Mucha zemřel před sedmdesáti lety. Zůstalo po něm dílo, které ve světě nemá zřejmě obdoby. V muzeu v Moravském Krumlově si prohlédneme soubor dvaceti pláten, jimiž Mucha připomněl slovanské milénium.
Vlastní práce na cyklu obrazů započal po návratu ze Spojených států. Zpátky ho přivedla zakázka na výzdobu tehdy dokončovaného Obecního domu. Maloval na lodní plachty, které si nechal dovážet z Belgie.
Ty největší Muchovy obrazy čítají 6x8 metrů a my si o nich budeme povídat s Miroslavem Houštím, který je akademickým malířem a rovněž znalcem Muchova díla a odkazu.
Slovanská epopej
Klášter Louka
V okurkové sezóně se vypravíme – jak příznačně a symbolicky – do Znojma, do města, které kdysi znojemská okurka i okurek proslavily. Důvodem naší cesty ale nebyly zelené po zemi se kroutící dužinaté plody, ale klášter Louka.
Premonstrátský klášter byl založen už v roce 1190 českým knížetem Konrádem Otou (syn údělného knížete Konráda II. Znojemského) a jeho matkou Marií (dcera srbského velkoknížete Uroše a švagrová uherského krále Bély II.) nedaleko znojemského hradu u řeky Dyje.
Hned od svého počátku byl štědře nadán, čímž se stal největším znojemským klášterem a také jedním z nejvýznamnějších na Moravě. Znojmo bylo roku 1226 povýšeno Přemyslem Otakarem I. na královské město a získávalo od své vrchnosti řadu práv a výsad. Neméně tolik byla ovšem obdarovávána i Louka a řada privilegií se oběma stranám překrývala, vzájemně je poškozovala a dávala jim pravomoc zasahovat do kompetencí svého souseda.
Klášteru se pak vedlo různě. Zásadní rozhodnutí ale učinil až Josef II., který klášter zrušil. Po dvě stě let pak sloužil areál různě, jako továrna, ale i jako kasárna. V posledních desetiletích však ožívá. Pomalu a po částech. Do některých prostor je možné znovu nahlédnout.
Návštěvníci během prohlídky zavítají i do románské krypty. Je to jedna ze sedmi románských krypt v České republice. Byl zpřístupněna a objevena před sto lety, předtím byla schována. Sloužila jako vězení pro mnichy. Dodnes jsou tam uchovány různé nápisy. A řeč bude i o víně, ale to už se na Znojemsku jaksi předpokládá automaticky.
Klášter Louka
Komiks z ranného středověku
Kvůli komiksům se dnes vedou diplomatické války mezi státy. Česko má své komiksové autory, uznávané a úspěšné, a tyhle příběhové bubliny doprovázené textem a obrázky mají svou tradici. Devítisetletou. Ano, nepleteme se. Na stěnách rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě je totiž jeden z nejstarších komiksů, možná i na světě. Vypráví o Přemyslovi Oráčovi a jeho cestě na knížecí trůn. Skutečný námět ztvárněný podle bible, Kosmovy kroniky i vlastní fantazie tvůrců.
Zdařilá freska ale není jedinou rotundovou kresbou Na těch dalších jsou zobrazeny zástupy českých a moravských Přemyslovců. A protože šaty dělají člověka, pak ti, kteří mají plášť, jsou čeští; ti bezpláští mají vazbu k Moravě. Zkoumajíce portréty jednotlivých postav narazili vědci možná na podobiznu s plavými vlasy, která by mohla představovat samotného svatého Václava. Jde však o hypotézu ve stádiu úvah.
Komiks z ranného středověku
Pravěká těžba
V dalším zastavení vás pozveme pod zem. Nebude to poprvé, kdy budeme vizitýrovat krásu naší země jaksi z druhé strany. Vypravili jsme se do Krumlovského lesa na Znojemsku, kde místní archeologové zkoumají pozůstatky pravěké těžby. Tým profesionálních archeologů překvapily těžební jámy z doby bronzové – rohovec, který se tady těžil, se totiž už v té době příliš nepoužíval. Těch teorií, proč se k téhle dřině naši předci vrátili, je několik. Jedna z nich protežuje vliv magie a potřeba dát najevo úctu k předkům.