Reportáže v regionech
Klášter Louka
V okurkové sezóně se vypravíme – jak příznačně a symbolicky – do Znojma, do města, které kdysi znojemská okurka i okurek proslavily. Důvodem naší cesty ale nebyly zelené po zemi se kroutící dužinaté plody, ale klášter Louka.
Premonstrátský klášter byl založen už v roce 1190 českým knížetem Konrádem Otou (syn údělného knížete Konráda II. Znojemského) a jeho matkou Marií (dcera srbského velkoknížete Uroše a švagrová uherského krále Bély II.) nedaleko znojemského hradu u řeky Dyje.
Hned od svého počátku byl štědře nadán, čímž se stal největším znojemským klášterem a také jedním z nejvýznamnějších na Moravě. Znojmo bylo roku 1226 povýšeno Přemyslem Otakarem I. na královské město a získávalo od své vrchnosti řadu práv a výsad. Neméně tolik byla ovšem obdarovávána i Louka a řada privilegií se oběma stranám překrývala, vzájemně je poškozovala a dávala jim pravomoc zasahovat do kompetencí svého souseda.
Klášteru se pak vedlo různě. Zásadní rozhodnutí ale učinil až Josef II., který klášter zrušil. Po dvě stě let pak sloužil areál různě, jako továrna, ale i jako kasárna. V posledních desetiletích však ožívá. Pomalu a po částech. Do některých prostor je možné znovu nahlédnout.
Návštěvníci během prohlídky zavítají i do románské krypty. Je to jedna ze sedmi románských krypt v České republice. Byl zpřístupněna a objevena před sto lety, předtím byla schována. Sloužila jako vězení pro mnichy. Dodnes jsou tam uchovány různé nápisy. A řeč bude i o víně, ale to už se na Znojemsku jaksi předpokládá automaticky.
Klášter Louka
Komiks z ranného středověku
Kvůli komiksům se dnes vedou diplomatické války mezi státy. Česko má své komiksové autory, uznávané a úspěšné, a tyhle příběhové bubliny doprovázené textem a obrázky mají svou tradici. Devítisetletou. Ano, nepleteme se. Na stěnách rotundy svaté Kateřiny ve Znojmě je totiž jeden z nejstarších komiksů, možná i na světě. Vypráví o Přemyslovi Oráčovi a jeho cestě na knížecí trůn. Skutečný námět ztvárněný podle bible, Kosmovy kroniky i vlastní fantazie tvůrců.
Zdařilá freska ale není jedinou rotundovou kresbou Na těch dalších jsou zobrazeny zástupy českých a moravských Přemyslovců. A protože šaty dělají člověka, pak ti, kteří mají plášť, jsou čeští; ti bezpláští mají vazbu k Moravě. Zkoumajíce portréty jednotlivých postav narazili vědci možná na podobiznu s plavými vlasy, která by mohla představovat samotného svatého Václava. Jde však o hypotézu ve stádiu úvah.
Komiks z ranného středověku
Pravěká těžba
V dalším zastavení vás pozveme pod zem. Nebude to poprvé, kdy budeme vizitýrovat krásu naší země jaksi z druhé strany. Vypravili jsme se do Krumlovského lesa na Znojemsku, kde místní archeologové zkoumají pozůstatky pravěké těžby. Tým profesionálních archeologů překvapily těžební jámy z doby bronzové – rohovec, který se tady těžil, se totiž už v té době příliš nepoužíval. Těch teorií, proč se k téhle dřině naši předci vrátili, je několik. Jedna z nich protežuje vliv magie a potřeba dát najevo úctu k předkům.
Pravěká těžba
Orientální zbraně
V minoritském klášteru ve Znojmě jsme narazili na expozici orientálních a asijských zbraní. Dokonce právě tady byl pohřben Přemysl Otakar II., než byly jeho ostatky převezeny do Prahy. V roce 1276 byl tento český král uvalen do klatby kvůli sporům s Rudolfem Habsburským. A v muzeu, které jsme navštívili s hledáčkem naší Toulavky, jsme pak viděli 176 orientálních zbraní od šavlí a dýk až k palným zbraním.
Klášter ve Znojmě
Policejní pouta
Toulavá kamera předpokládá, že její diváci zřejmě nemají zkušenost s policejními pouty. Proč právě pouty? Pan Šmákal ze Znojma totiž vytvořil jedinečnou kolekci policejních pout. Sám u policie pracuje a zájem o tento netradiční koníček u něj vzbudil jeho kamarád ze Spojených států. Jednou mu totiž poslal právě takováto pouta… a zbytek už nám pan Šmákal dovypráví sám.