Reportáže v regionech
Ruční výroba papíru
Marcela Davidová se do výroby papíru pustila při mateřské dovolené. Hmotu tvořila v kuchyni v mixéru a lila ji ve vaně do síťky proti mouchám. Svým nadšením nakazila manžela a začali výrobu rozšiřovat. Z vlastní domácnosti se přestěhovali do větší výrobny. Jejich sortiment dnes obsahuje třicet druhů papíru vyráběného postupem užívaným už před dvěma tisícovkami let. Pokud vás zajímá, jak se papír rodí a co je k tomu potřeba, pozorně se dívejte. Dozvíte se přitom i něco z historie našeho nejběžnějšího záznamového média.
Ruční papírna
Podzemí Přeskače
Na pomezí Vysočiny a jižní Moravy najdeme vesničku Přeskače. S necelou stovkou obyvatel patří k nejmenším obcím u nás, přesto si ale zaslouží zastavení. Při kopání nové kanalizace tu totiž před několika lety objevili podzemní chodby, o kterých neměl nikdo tušení a nebyly dokonce zmíněny ani v žádných starých plánech. Nadšení jsou samozřejmě místní, ale i geologové. Pod zemí se tu totiž skrývá vzpomínka na časy několik stovek let staré. Archeologické nálezy to dokazují. Jak chodby vznikaly, k čemu sloužily a co všechno se při jejich zpřístupňování našlo? O tom všem si budeme povídat.
Podzemní chodby v Přeskačích
Hrad Bítov
Stavba velké dyjské přehrady s vysoko vzedmutou hladinou vod, omývajících boky bítovského hradního vrchu, nenávratně změnila osobitý ráz údolí, do něhož po staletí shlíží středověký jihomoravský hrad Bítov. První zastávka naší kamery bude právě tady.
Dnešní podoba původně panovnického hradu, jehož existence je bezpečně doložena k roku 1185, i když kořeny sahají daleko hlouběji, je výsledkem mnoha stavebních proměn, takže původní středověký ráz jednotlivostí i celku je značné porušen.
Nejstarší zachované raně gotické články, klínová věž v západní části velkého nádvoří a podobná, dnes stavebně začleněná do jihovýchodního nároží hradního paláce, svědčí o rozsáhlé výstavbě hradu v druhé polovině 13. století, nejspíše v době velkého opevňování hranice proti Rakousům za Přemysla Otakara II. Obratnou politikou, kterou učinila na sobě finančně a vojensky závislým i krále, získávala šlechta zástavou rozsáhlá území i královské hrady. To se stalo roku 1307 také s Bítovem, jejž obdržel lénem poslední královský správce bítovského kraje Rajmund z Lichtenburka.
Hrad Bítov, vytvářející zajímavou romantickou kulisu v podivuhodné přírodní podyjské scenerii, inspiroval četné malíře (Zvěřina, Havelka). Je přesvědčivým dokladem architektonického vývoje původně panovnické, později šlechtické pevnostní stavby. Odjinud převezené vnitřní novogotické zařízení dokresluje vhodně ráz interiérů z 19. století, jiné prostory zaplňuje rozsáhlá bítovská zbrojnice, založená na začátku 18. století.
Hrad Bítov
Vranovská kamenina
S úspěchem napodobovala světově proslulou anglickou kameninu. V třicátých letech se v továrně vyráběl široký sortiment zboží, od běžné produkce až po luxusní kameninu zdobící šlechtická sídla. V naší reportáži se též ocitneme na krásném vranovském zámku, který patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka.
Slavnou vranovskou keramickou továrnu na výrobu kameninového zboží zakládá v roce 1799 Josef Weiss. V roce 1816 ji kupuje majitel vranovského dominia Stanislav Mniszek, který přijímá nové zaměstnance, rozšiřuje sortiment a zlevňuje a zdokonaluje technologii. V roce 1828 získává výhradní oprávnění k produkci nových druhů wedgwoodů a okolo roku 1832 zavádí i levnou, působivou a tehdy módní metodu tištěného dekoru.
Ve Vranově přicházely na svět jak předměty denní potřeby, tak dekorativní sloužící pro výzdobu interiéru. K oblíbeným motivům patřily v období biedermeieru ještě geometrické tvary, lovecké náměty anebo inspirace antikou. Průvodkyní nám bude Miroslava Janíčková.
Vranovská kamenina
Znojemské podzemí
Končit budeme ve Znojmě. Město se totiž pyšní důmyslným systémem podzemních chodeb a štol. Zkrátka vítejte ve znojemském podzemí, které patří k unikátním historickým památkám nejen v Česku, ale i v rámci střední Evropy. Turistům je zpřístupněna soustava sklepů a chodeb, budována pravděpodobně mezi 14. a 15. stoletím. Podzemní sklepy a chodby byly využívány k uložení a ke skladování potravin.
V době, kdy bylo Znojmo jednou z hraničních pevností, se chodby staly součástí pevnostního systému města. Při budování téměř 12 km chodeb bylo vytěženo okolo 50 až 55 tisíc metrů krychlových skály. Ve znojemském podzemí můžete od března 2009 navštívit novou prohlídkovou expozici, která je věnovaná pohádkovým a hororovým postavám.
Nově, mimo klasickou prohlídkovou trasu, čeká na návštěvníky podzemí překvapení: těšit se můžete na pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály, netopýry, či ukázku vězeňských kobek.