Reportáže v regionech
Vacenovické kraslice
Doslova za dveřmi už jsou svátky jara. Jejich atmosféru navodíme při návštěvě ve Vacenovicích na Kyjovsku. K tamním velikonočním zvykům patří typicky zdobené vyškrabované kraslice. Už roky udržují starou tradici při životě Marie Jakubíčková a Ludmila Vlasáková. Pracují na nich celý rok a na různých výstavách už za ně posbíraly řadu ocenění. Bude nás zajímat, co je pro zdejší kraslice typické. Dnes hrají všemi barvami, ale podle zvyklostí by ty pravé vacenovické měly být jen fialové a černé. Každá z maléreček má v oblibě konkrétní motivy. Jedna ráda zdobí konvalinkami či pomněnkami, druhá zase šípkovými růžemi a jablíčky. Zajímat nás bude i to, jestli se tu vždycky barvila vajíčka vyfouknutá. A zeptáme se též na to, pro koho místní děvčata kraslice dřív chystala.
Vacenovické kraslice
Příběh meče
Mezi nejstarší zbraně patří meč. Podle archeologických nálezů pravděpodobně sloužil už obyvatelům Mezopotámie. My si ho spojujeme především s érou středověku, kdy byl neodmyslitelnou součástí výbavy každého chrabrého rytíře. V průběhu staletí se ovšem měnila jeho podoba i konkrétní užití. O historii téhle legendární zbraně nás poučí výstava, kterou společně navštívíme v Hodoníně. Dozvíme se tam například to, že jejími nástupci byly rapíry a kordy. Ty druhé byly použity v bitvě naposledy v roce 1920. A těšit se můžeme samozřejmě i na kolekci japonských mečů, které nám připomenou slavné samuraje. Dozvíme se, jak se od sebe lišily jednotlivé typy, jak velké byly ty, které měly k dispozici ženy a taky to, jak se nosívaly.
Příběh meče
Blatnická velikonoční vajíčka
Při našich toulkách po vlastech českých jsme už poznali nejrůznější způsoby zdobení velikonočních vajec. Tentokrát se vypravíme za Marií Čihákovou, která nám ukáže, jak vypadají kraslice blatnické a samozřejmě nám taky předvede, jak se tahle paráda rodí. Sama se věnovala malování vnorovských vzorů, pak ale objevila tradiční velikonoční vajíčka blatnická, a protože je místní patriotka, pustila se do jejich tvorby. Její důležitou pomůckou je vosk, který přijde při práci ke slovu hned několikrát. A pak samozřejmě barvy. Oblíbená je růžová, zelená a taky modrá. Svůj kumšt předává paní Marie dceři a vnučce, které ji doprovázejí i na různé jarmarky a slávy se svátky spojené. Pokud byste nádheru, která vzniká pod jejich rukama, chtěli vidět na vlastní oči, máte šanci.
Blatnická velikonoční vajíčka
Pravoslaví v českých zemích
Víte, že ještě všichni z nás neoslavili Vánoce? Pravoslavní věřící totiž slaví narození Ježíška 25. prosince, ale podle Juliánského kalendáře. Takže vlastně 7. ledna. Mnozí z nich se sice přizpůsobili tradici a nadílku před stromečkem přesunuli do u nás všeobecně známého termínu, ale duchovním svátkem pro ně zůstává ten lednový. Na výstavě, kterou pravoslaví věnovali v Hodoníně, se o tomto vyznání dozvíme podstatně víc. Třeba to, že není ani zdaleka výsadou třeba Ruska nebo Řecka, tedy zemí, se kterými ho my máme spojené. I u nás má svou dlouhou tradici, která začala už s příchodem věrozvěstů Cyrila a Metoděje. A přestože ji historický vývoj ne vždy přál, své přívržence má v našich zemích dodnes. A má dokonce i svého novodobého hrdinu, který byl dokonce už v minulém století prohlášen za svatého.
Pravoslaví v českých zemích
Zoologická zahrada Hodonín
Hodonínská zoologická zahrada nepatří k našim největším ani nejstarším. Což ovšem vůbec neznamená, že by si nezasloužila naši návštěvu. Její největší letošní atrakcí je páreček lvů. A ne jen tak ledajakých. Samba a Nadira jsou bílí lvi, vzácná varianta lva afrického. V zahradách na celém světě byste jich našli jen pár stovek. A v domovině této rarity prý věří, že jsou to duchové, kteří se zhmotňují jen tehdy, když je příroda v ohrožení. Samba s Nadirou ale nejsou jedinými zajímavými obyvateli hodonínské zahrady. Zavedeme vás ještě třeba k tygrům usurijským, jaguárům a tukanům. Víte, k čemu jim především slouží jejich nepřehlédnutelný zobák? Slibujeme, že na tuhle otázku dostanete odpověď. A pátrat budeme i po tom, jak složité je přivést na svět jejich mláďata.