Reportáže v regionech
Lanžhotské ornamenty
Na jih Moravy se vypravíme za Marií Švirgovou. Udržuje při životě tradiční lanžhotské ornamenty, kterými si zdejší lidé zdobili takřka všechno. Od domů až po nádoby. Nikdo neví, kdy se přesně tahle tradice zrodila, ale místní si nejspíš zkrášlování svých obydlí vymysleli pro potěchu. A ornamenty postupně zdokonalovali. Inspirovala je hlavně příroda, takže v dekorativních vzorech nechybějí třeba jablíčka nebo tulipány. Typické jsou taky barvy – červená, zelená, modrá a žlutá. Budeme samozřejmě sledovat práci zručné malérečky, která dovede rozsvítit malé talířky i takzvaná žudra, tedy výklenky nad vchodem do domu. Ale maluje klidně i na kravaty nebo kabelky. Na závěr nahlédneme do lanžhotského muzea, které nabízí další vzpomínky na časy minulé.
Lanžhotské ornamenty
Kachlová kamna
Venku začíná přituhovat, a tak se společně ohřejeme. A nikoliv u ústředního topení. Výtvarníkovi a sochaři Ivo Koníčkovi učarovala před dvaceti lety stará kachlová kamna, která našim předkům přinášela teplo už ve 13. století. Dokonce natolik, že se pustil do výroby replik historických kachlů, z nichž staví kamna a některá letitá taky restauruje. Nechá nás nahlédnout do své dílny, kde budeme sledovat, jak se takové kachle rodí, a co všechno je čeká, než se stanou součástí kamen. Ale taky do jízdárny valtického zámku, kde najdeme jedno z jeho děl. Dozvíme se, jak vzniklo, jak funguje, i to, čím se v něm bude topit. A narazíme i na další vzácný kousek, u kterého se hřáli pro změnu obyvatelé šlechtického sídla ve Veltrusích.
Kachlová kamna
Mikulovská synagoga
V Mikulově se tentokrát budeme věnovat místní synagoze. První zmínky o ní bychom našli v historických pramenech už kolem poloviny 15. století. Současnou podobu ale získala zhruba o tři stovky roků později. Příčinou byl velký požár, který poničil místní zámek i židovskou čtvrť. Svatostánek nevyjímaje. Stavba v takzvaném polském stylu, která tehdy vyrostla, je dnes jedinou takovou na Moravě. Společně si ji taky prohlédneme, prozkoumáme staré nápisy na stěnách, které odborníci objevili a obnovili. A prozradíme vám mimo jiné to, proč v 18. století stálo ve městě synagog hned dvanáct. Mikulov byl totiž v té době sídlem zemského rabína. A působil tu prý i slavný stvořitel Golema Rabí Löw.
Mikulovská synagoga
Dunajovické kopce
Slyšeli jste někdy o moravské pyramidě? Nejspíš ne. Tak si nenechte ujít naši výpravu do Dunajovických kopců. Nepatří sice k žádným obrům, ale za návštěvu rozhodně stojí. Daří se na nich vinné révě, a to už po staletí. A najdeme tu taky ovocné sady. Nicméně největší zajímavostí, která je tu k vidění, je vrch Velká Slunečná. Má totiž tvar starobylého zikkuratu, tedy stupňovitých věží, které byly oblíbené třeba v Mezopotámii. A jak k neobvyklé podobě tenhle vrch přišel? Dozvíme se, že za to může vinná réva a snaha o vytvoření lepších podmínek pro její pěstování. Prozradíme vám ale i to, jaké unikátní květiny a živočichy byste v kopcích mohli objevit a připomeneme si rovněž poutníky, kteří tudy chodívali ke kapli sv. Rocha na Liščím vrchu. Ta byla v době josefínských reforem zbořena a v roce 1801 ji nahradil kříž.
Dunajovické kopce
Lustry
Snad každý milovník památek se při návštěvě hradů a zámků někdy zastavil u některého z lustrů, které rozjasňují i zdobí nejen reprezentační prostory. Jsou to vzácná díla, která ovšem potřebují taky odbornou péči. Restaurování takových pokladů se věnuje paní Lea Raisová. K téhle práci ji přivedli rodiče. Věnovali se původně velkomoravským šperkům, ale pak jejich um přišel vhod právě při obnovách starých svítidel. Ta první byla z lednického zámku a Leu zaujala natolik, že už u lustrů zůstala. Prozradí nám, co všechno její práce obnáší. Víte, co to kupříkladu je ketlování nebo ověs? Jak se lišilo zdobení lustrů tereziánských a norimberských? Na to všechno se paní restaurátorky zeptáme. A bude nás zajímat i to, co činí každý kousek opravdovým unikátem.