Reportáže v regionech
Pohansko
Lanžhotský výběžek patří mezi největší lužní lesy v Evropě. Na jeho dnešní podobě pralesa má lví podíl zásah člověka, který ho celá staletí upravoval k hospodářské činnosti. Cenným je zejména skoro padesátiprocentní zastoupení dubu letního. Za krásami tohoto cípu, který byl celá desetiletí v hraničním pásmu, se vypravíme na kole. Naším cílem bude jedno ze čtyř našich soustátí - soutok Moravy a Dyje. Dvojice řek, jejichž koryta zde už historicky tvoří státní hranici. Naší první zastávkou bude Pohansko vzdálené necelé čtyři kilometry od Břeclavi. Kdysi dávno tu stávalo sídliště srovnatelné s většinou tehdejších evropských metropolí. Jeho pozůstatky odkrývají archeologové už 60 let.
Pohansko
Valtice
Jihomoravské Valtice bývají nazývány hlavním městem vína. Jejich dominantou je zámek, který býval rodovým sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Do historie Feldsbergu, jak zní německý název města, se významně zapsal rok 1919, kdy byl na základě poválečných mírových smluv přiřazen k nově vzniklému Československu. To proto, aby železnice, která spojuje Znojmo s Břeclaví, neležela na území dvou států. Blízkost státní hranice však místní pocítili o dvě desetiletí později, kdy na ní začala růst Železná opona. Projdeme se místy, kam se smělo jen s propustkami, připomeneme některé smutné příběhy s ní spojené, ale taky se pokocháme krásami zdejší krajiny z neobvyklé kolonády.
Valtice
Lednicko-valtický areál
Říká se mu Zahrada Evropy. Možná už tušíte, že se vypravíme do Lednicko-valtického areálu, ojedinělého díla rodu Lichtenštejnů. Jeho dominantami jsou dva zámky. Ten ve Valticích sloužil panstvu k bydlení, ten lednický přeměnili v novogotickém stylu v nepřehlédnutelné reprezentační sídlo. Dopřáli si na něm i celou řadu na tu dobu hodně neobvyklých technických vymožeností. Za pozornost ale stojí rovněž řada malých romantických staveb, které vyrostly v okolí. Za krásnými výhledy si vyšlápneme na lednický minaret nebo na valtickou kolonádu. A projdeme se taky parky, které oba zámky obklopují. Navíc si připomeneme, jak si panstvo poradilo s přebývající vodou ve svých zaplavovaných lesích.
Lednicko-valtický areál
Botanická zahrada Mikulov
Na začátku se vydáme za květenou, díky níž si Pálava vysloužila zájem botaniků, ať už jde o kosatce či písečnice velkokvěté, které u nás jinde nenajdete, nebo třeba šalvěj etiopskou. Pěkně pohromadě je najdete v mikulovské botanické zahradě ukryté na jedné z teras zdejšího zámku. Významné dílo zahradního stavitelství u nás prošlo před dvěma lety obnovou jeho pozdně renesančního a barokního hávu. A rozhodně nešlo o jedinou úpravu v jeho historii, dlouhé 400 let.
Botanická zahrada Mikulov
Na kole po jižní Moravě
Jih Moravy je doslova rájem pro všechny milovníky vína a taky cykloturistiky. I my si proto dopřejeme malý výlet v sedle bicyklu. Naše putovaní začneme v Brně, kam dorazil první vlak z Vídně po nové dráze císaře Františka Josefa už v roce 1839. Každý víkend se vydává po stejné trati směrem na jih speciální souprava, která převáží i kola. Takže si naši cestu trochu usnadníme a svezeme se po kolejích. V Břeclavi se trasa stáčí k západu, vede kolem Lednicko-valtického areálu, přes Mikulov a Znojmo do Šatova. My vystoupíme ve Valticích a kolem Lednických rybníků a Hraničního zámečku dojedeme do Březí, kde nás přivítá spousta vinných sklepů a dozvíme se, čemu se tu říkalo sklepní moderna. Pak ještě budeme pokračovat do Mikulova.
