Reportáže v regionech
Dolní Věstonice
Na severním úpatí Pálavy na břehu Novomlýnské přehradní nádrže leží obec Dolní Věstonice. Nenápadnou jihomoravskou vesničku proslavila ve 20. století zejména archeologická naleziště. Odborníci v rámci průzkumu vedeného profesorem Karlem Absolonem započatého roku 1924 odkryli nejen sídliště lovců mamutů z doby před 30 až 25 tisíci lety nebo slovanské hradiště a pohřebiště z doby Velkomoravské říše, ale i jeden unikátní nález. Sošku paleotické ženy dnes známou jako Věstonická Venuše. Díky ní zná Dolní Věstonice celý svět. Letos tu navíc otevřeli naučnou stezku spojující Dolní Věstonice s archeoparkem v nedalekém Pavlově. V okolí je totiž celkem 13 lokalit, kde odbornici objevili vzpomínky na tzv. kulturu lovců mamutů, a na pěti zastaveních trasy se seznámíte s nejvýznamnějšími z nich.
Dolní Věstonice
Viniční stezka z Mikulova
Jedním z typických symbolů jižní Moravy je list révy nebo hrozen. A právě jím je značena stezka, po které se vydáme v sedle bicyklu. Vede kolem Pavlovských vrchů, měří 23 kilometrů a prochází místy, kde se psaly nejenom vinařské dějiny kraje, ale i historie osídlení celé naší země. V oblasti se totiž vystřídali pravěcí lovci, Keltové, Germáni, Římani i Slovani a všichni tu po sobě zanechali stopy. Připomeneme si slavné nálezy archeologů ani místa, kde dávní předci žili. Při našem výletu si tak přijdou na své milovníci historie, ale taky ti, kteří dají přednost krásné přírodě Pavlovských vrchů nebo osvěžující vyhlídce na Novomlýnské nádrže.
Viniční stezka z Mikulova
Stezka svobody
V sedle bicyklu se vydáme na jih Moravy. Naším cílem bude Stezka svobody, zhruba sedmikilometrová trasa vedoucí z Mikulova k Sedleci. Narazíme na ni na památník, který připomíná dobu minulého režimu, kdy byste se do těchto míst dostali jen stěží. Na dohled od města totiž vedla takzvaná Železná opona, která měla lidem zabránit v útěku na Západ. My se nejprve vydáme k Mikulovskému zámku. Někdejší sídlo Lichtenšteinů a Dietrichštejnů shlíží na kraj ze skály. Původně tu stával hrad střežící zemskou hranici, která je odsud coby kamenem dohodil. Na nádvoří najdete první zastavení Stezky svobody. Na všech si připomeneme příběhy těch, kteří se rozhodli ostnaté dráty překonat.
Stezka svobody
Mandloňová stezka
Na jižní Moravě se daří nejen vinné révě, ale taky mandloním. Tradice jejich pěstování v kraji sahá do 17. století. Mandloňové pecky se tam pravděpodobně dostaly z Asie nebo Afriky. Ty pak zdejší hospodáři jednotlivě vysazovali ve vinařských tratích. U Hustopečí byly po druhé světové válce vysázeny první mandloňové sady. Měly zajistit dodávky plodů pro tehdejší československý cukrářský průmysl. Po roce 1989 však přestal být o úrodu zájem. O záchranu přírodního skvostu se téměř o dvacet let později postarala hustopečská radnice. Pěšky nebo na kole tam dnes můžete vyrazit po dvou trasách Mandloňové naučné stezky. A taky máte možnost vyšlápnout dvaašedesát schodů na 17 metrů vysokou rozhlednu.
Mandloňová stezka
Voda v okolí zámku Lednice
Zámek v Lednici patří k nejnavštěvovanějším památkám u nás. Neogotické reprezentativní sídlo Lichtenštejnů je jednou ze součástí Lednicko – valtického areálu zapsaného na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Panstvo po staletí upravovalo taky okolní krajinu, takže i ona je dnes oblíbeným cílem turistů a cyklistů. My se tentokrát v sedle bicyklu vypravíme za stavbami, jejichž společným jmenovatelem je voda. Připomeneme si, jak ji majitelé areálu dovedli využít, jak ji přivedli do zámeckého parku a vydáme se i k dalším vodním plochám v okolí. Kupříkladu k Lednickým rybníkům nebo k největšímu rybníku na Moravě, který dostal jméno Nesyt.
