Reportáže v regionech
Babí lom
Vrchol Babího lomu v Adamovské vrchovině začal lákat turisty už koncem 19. století. A tehdy na něm také vyrostla rozhledna. Vlastně hned dvě, jedna také trochu stranou na hřebeni. Za první republiky začaly ale chátrat a zdálo se, že krásný výhled z nich bude zapomenut. Až v šedesátých letech vznikl nápad postavit rozhlednu novou. Nikdy by ale nevyrostla bez nadšení desítek místních sokolů. Ti zhruba sto metrů pod stavbou umíchaný beton v kbelících vynášeli nahoru. Takže nebyla potřebná žádná mechanizace. Z rozhledny dohlédneme k vrcholkům Bílých Karpat a za ideálních podmínek prý až k Alpám. A pokud vás zajímá, jak Babí lom přišel ke svému jménu, tak i na to se zeptáme. Nabídneme hned dvě verze.
Babí lom
Pernštejn
V době třicetileté války byl pánem hradu Pernštejn na Brněnsku nepříliš známý Kryštof Pavel z Lichtenštejna – Castelkornu. A mohl se mimo jiné pochlubit tím, že jeho sídlo švédští vojáci přes velkou snahu nedobyli. Obléhali ho několik týdnů v počtu pěti až šesti tisíc vojáků a obránců byly zhruba dvě stovky. Nicméně poloha pomohla hradu odolat. Třicetiletou válku připomíná i výstava, která tu právě probíhá. Vypovídá nejen o bojích a výzbroji, ale i o životě ve válečných časech a také o významných osobnostech té éry. Jedním ze zajímavých exponátů je například skládací postel. Urození vojevůdci totiž ani na bitevním poli nenocovali ve stanu na podlaze, ale na posteli zdobené baldachýnem a nebesy.
Pernštejn
Černvírský most
Čas letí jako bláznivý. A nezastavil se před barokními mosty v údolí řeky Svratky nedaleko Pernštejna. Ten černvírský slouží už tři staletí a jde o nejstarší most na Moravě. Dodnes se jich v celém Česku dochovalo už jen třicet a postupně se opravují. A věřte, že sehnat ten správný materiál, který by se k takové nápravě hodil, není jednoduché. Kryté dřevěné mosty si to ale zaslouží.
Černvírský most
Těšanští kováři
Ve druhé reportáži vám ukážeme, jak v jihomoravských Těšanech vítají kováře. Každoročně si totiž právě tady dávají dostaveníčko, a to proto, aby si ukázali, kdo z nich toho ví nejvíc o damascénské oceli. Pod záštitou brněnského Technického muzea. Touha a vlastně i potřeba spojit dva druhy kovu proto, aby se zvýšila jeho tvrdost i pevnost, je stará už víc než tři tisíce let. Pravá damscénská ocel se vyráběla v Indii, v Damašku se falšovala, říká jeden z našich průvodců Ladislav Laska. Těšanská kovárna slouží zároveň jako expozice kovářství a kolářství.
Těšanští kováři
Tišnov
Tišnov – malá obec je jakousi vstupní branou Českomoravské vrchoviny. Když obec – tak radnice. Tu tišnovští mají taky. A to díky tomu, že v 19. století jeden nepoctivý duchovní okradl své ovečky o velké obolus. Byt zatčen a jako trest následoval pak i verdikt, že škodu musí uhradit. Za utržené peníze si pak místní zbudovali právě radnici. Uvidíte ale nejen ji, ale třeba i nejužší moravskou uličku.