Reportáže v regionech
Výroba svícnů
V adventním a vánočním čase si rádi zdobíme své domovy. K oblíbeným dekoracím patří rovněž svícny. Plamen svíčky býval lidským společníkem ve slavnostních chvílích už od pradávna a téhle tradici jsme zůstali věrni. Jen už se nespokojíme se samotnou svíčkou a zasazujeme ji do svícnů nejrůznějších tvarů. Jejich výrobě se už desítky věnuje taky pan Alois Špaček ze Železného Brodu. Nechá nás nahlédnout do svého království a sledovat, jak přicházejí jeho výtvory na svět. Budeme svědky práce u kahanu i malování oblíbených motivů – zasněžených chaloupek, které navozují tu správnou atmosféru dlouhých zimních nocí a taky nám připomínají vysněnou bílou podobu Vánoc. A zajímat nás bude i to, jakým barvám svátečních dekorací paní Móda bude přát letos.
Výroba svícnů
Mandolíny
Tušíte, kdy spatřila světlo světa mandolína? A kdo byl jejím předchůdcem? Nebo jaké existují typy? Tohle všechno se dozvíme při návštěvě v dílně Tibora Haluščáka z Ochozu u Brna, kterému tyhle romantické nástroje učarovaly natolik, že se pustil do jejich výroby. Všechno o jeho práci vám teď samozřejmě neprozradíme, ale můžeme říct třeba to, že na zadní desku používá javorové dřevo a nejraději žíhané. Na povrchovou úpravu historických nástrojů zase šelakové laky. A pokud jde o historii, dozvíme se, že mandolína se vyvinula pravděpodobně z loutny, ačkoliv vzhledem připomíná možná spíš kytaru. V dílně pana Haluščáka najdeme i vzácné poklady. Například mandolínu portugalskou, na které obdivuje tvar korpusu, který připomíná hrušku.
Mandolíny
Stříbský mlýn
V Ivančicích vás zavedeme k několik stovek let starému mlýnu, kterému tu už odnepaměti říkají Stříbský. Konkrétně od konce 16. století, kdy ho koupil Jan Stříbský z Kružce. Klapání mlýnského kola nás ale nepřivítá. Mlýn totiž jeho současný majitel, sochař Josef Zahradník, proměnil ve svůj ateliér a v galerii. Rodí se tu jeho ocelové plastiky, ale taky další umělecká díla. A dokonce byste tu narazili na scénu ochotnického divadla. My se ale necháme pozvat do ateliéru a budeme sledovat pana Zahradníka při práci. Dozvíme se, že z materiálů ho teď nejvíc láká nerez a taky to, čím se inspiruje a jak vypadá jeho cesta od nápadu k hotovému dílu. A pokud byste chtěli vidět i další kousky ze zdejší dílny, můžete vyrazit třeba do brněnské kostnice nebo na cyklostezku z Brna do Vídně.
Stříbský mlýn
Tišnov a okolí
Městečko Tišnov bere většina návštěvníků jižní Moravy jako výchozí bod pro výlety do kouzelné krajiny Českomoravské vrchoviny. My se vás pokusíme přesvědčit, že návštěvu si zaslouží i město samotné a jeho nejbližší okolí. Začít můžeme dávnou historií. Zdejší kraj okouzlil i vdovu po Přemyslu Otakarovi I., českou královnu Konstancii Uherskou. Natolik, že v obci Předklášteří v těsném sousedství Tišnova rozhodla založit klášter pro řeholnice cisterciáckého řádu Porta Coeli neboli Brána nebes. Prostory, které pamatují bezmála osm stovek let, si společně projdeme. Prohlédneme si například gotický portál zdejší baziliky, který patří k nejcennějším stavbám svého druhu ve střední Evropě, kapitulní síň, kde se odehrávalo to nejpodstatnější z dění v klášteře a taky křížovou chodbu, která nemá na Moravě obdoby.
Tišnov a okolí
Rajhradské klášterní sklepy
Spojení Rajhrad, benediktinští mniši a vinná réva bychom v historických pramenech poprvé našli v souvislosti s rokem 1222. Tehdy panovník Přemysl Otakar I. zdejšímu klášteru potvrdil desátek z vinic v Miroslavi. O zhruba sto let později už klášter disponoval vlastními vinohrady. Svatý Benedikt svým bratrům povolil heminu, což naší mluvou znamená zhruba sedmičku, vína denně. Proto se v klášterech víno vždycky vyrábělo. V druhé polovině tím svým prý rajhradští benediktini zásobovali všechny kláštery řádu v českých zemích. Hrozny na zdejších vinicích zrají a v klášterních sklepích se zpracovávají i dnes. Právě je čas vinobraní, tak si o výrobě lahodného moku prozradíme víc. Třeba i to, že zdejší známková vína nesou jména místních světců.