Reportáže v regionech
Hrušovansko
Na jihu Moravy se vydáme na jeden z posledních letošních výletů v sedle bicyklu. Naše putování odstartujeme v Hrušovanech. Zjistíme, co mělo tohle město společného a s významným malířem Alfonsem Muchou. Pak budeme obdivovat okolní vinohrady a zavítáme taky do Údolí lásky.
Hrušovansko
Historické tříkolky a bicykly
Určitě jste jako děti taky jezdili na tříkolce. Jenže Jiřímu Fialovi z Brna láska k těmhle přibližovadlům vydržela i v dospělosti. Dokonce se pustil do jejich sbírání. Dnes má zřejmě největší kolekci tohoto druhu na světě. Jeho cesta k tomuhle koníčku ale vedla přes staré bicykly. Zhruba před dvěma desítkami navštívil v Brně setkání historických cyklistů. Jízda na kolech z časů našich předků mu učarovala do té míry, že oprášil to, které měl doma po dědečkovi. A začal na něm dokonce závodit. Postupně získat šest titulů mistrů světa. A pak na jednom setkání v Paříži objevil starou tříkolku, která nadchla jeho dceru. Některé z jeho pokladů můžete v těchto dnech obdivovat na výstavě v Letohrádku Mitrovských v jihomoravské metropoli. A nadšený sběratel nám jich pár sám představí a prozradí, které patří k nejcennějším.
Historické tříkolky a bicykly
Umění emailu
Smalt má většina z nás spojený s kuchyní a nádobím. Hlavně z časů našich babiček a maminek. My vás ale přesvědčíme o tom, že historii má mnohem starší a zdobí dokonce celou řadu historických skvostů. Mimo jiné i jeden z našich největších pokladů, relikviář sv. Maura. Vývoj emailérských technik mapuje výstava v brněnském Technickém muzeu, na kterou vyrazíme. Dozvíme, se jaké existují, v čem se liší a kdy vládly. Bude nás zajímat taky to, kdy a jak si mistři tohohle oboru poradili s barvami. Mimochodem právě na Brněnsku přišel ve 30. letech 19. století chemik Eduard Bartelmus na způsob, jak skelnou směs aplikovat na slitiny železa. A samozřejmě si prohlédneme nejvzácnější exponáty.
Umění emailu
Šaty pro panenky
Zdeňka Mudráková miluje historickou módu. V její sbírce najdete na stovku garderob z různých období. Ale neplní jimi velké šatníky. Všechny modely obléká panenkám. A nejen to, sama je šije. Když se pro tenhle obor nadchla, musela se nejprve ponořit do knížek mapujících historii módy, zkoumat obrazy a hlavně pochopit dávný způsob vrstvení oděvů. To, co totiž na panenkách většinou neuvidíte, jsou spodničky, punčochy a další části, které dělají šaty dokonalým zmenšeným modelem. Ve své tvorbě se paní Zdeňka inspiruje exponáty zahraničních i domácích muzeí. Inspiruje se i reálnými historickými osobnostmi. Tou nejoblíbenější je Marie Antoinetta, která ve své době diktovala trendy celému starému kontinentu.
Šaty pro panenky
Mečíř
Ne každý má to štěstí, že se jeho koníček stane současně povoláním. Patrick Bárta z brněnského předměstí Bosonohy k těm šťastlivcům patří. K výrobě mečů se prý dostal někdy v osmdesátých letech. Bylo mu patnáct a začal šermovat. A protože v té době nebylo možné meč koupit, rozhodl se, že si poradí sám. Zajímala ho kovařina, a tak snadněji postupně pronikal do tajů mečířského řemesla. Později si postavil dílnu, do níž rekonstruoval staré stroje a vyrobil vlastní nářadí. Zpočátku se specializoval na meče asijské, japonské, čínské a další exotické kousky. Ale postupně u něj převládl zájem o naší historii, a tudíž i o naše zbraně. Dnes se soustředí především na repliky pokladů z dob od narození Krista až do 9. století.
