Reportáže v regionech
Kamenná čtvrť
Kamennou čtvrť neboli Kamenku najdeme v Brně, na pravém břehu řeky Svratky. Dřív bývala dělnickou kolonií, jejíž vznik popsal spisovatel Jiří Mahen v knize Nejlepší dobrodružství. Později přitahovala spíš umělce, kterým se v ní líbí dodnes. Zdejším domkům několikrát hrozilo zbourání, ale nakonec na jejich likvidaci naštěstí nedošlo. V době minulého režimu třeba i proto, že komunisté chtěli na zdejších malých domech ukázat, jak moc dělníci za první republiky strádali. Dnes se Kamenka stává lukrativní adresou a Brňané ji považují za jednu z nejmalebnějších městských čtvrtí, kam vyráží rádi na procházky i za kulturou. Malebnými zákoutími se společně projdeme i my.
Kamenná čtvrť
Histovelo
Historie závodní cyklistiky je dlouhá přes jeden a půl století. První závody na vysokých kolech se jely už v roce 1868 v Paříži. O rok později odstartovalo první klání v Rakousko - Uhersku v Brně – Lužánkách. A o dvacet let nato se tu v Pisárkách bojovalo o vavříny na takzvané Bauerově rampě – otevřené předchůdkyni dnešního velodromu s hliněnou dráhou. Právě dráhové cyklistice, zejména té, posledního půlstoletí se věnuje sbírka Bořivoje Nakládala, pro kterou zřídil ve své někdejší dílně malé muzeum. Prohlédneme si některé vzácné kousky, které časy relativně nedávno minulé připomínají a dozvíme se, proč je v expozici k vidění taky motorka.
Histovelo
Loutky manželů Jiráskových v Brně
České loutkářství je doslova fenoménem. Vysloužilo si dokonce zápis na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dřevění herci u nás rozdávají radost už od 18. století. Slavnou historii tohohle divadelního oboru se snaží připomínat i manželé Marie a Pavel Jiráskovi z Brna. Jejich sbírka pimprlat a domácích divadel patří mezi největší soukromé u nás. Své poklady ze starých časů shromažďují už desítky let. Mnohé z nich získávají v poničeném a opotřebovaném stavu a musí se pustit do oprav. Část jejich kolekce je momentálně k vidění na výstavě v brněnském muzeu. A my vás na ni zavedeme.
Loutky manželů Jiráskových v Brně
Vánoční stromy
Jedním ze symbolů blížících se svátků jsou rozzářené vánoční stromky nebo rovnou obrovské stromy. Ty zdobí po celý advent většinu našich měst a obcí. První takový mohli obdivovat obyvatelé New Yorku v roce 1912. A jen o dvě léta později se dočkali Evropané. Konkrétně v metropoli Dánska Kodani. K nám tahle novinka dorazila v roce 1924. Nejdřív se zabydlela v Brně. Šlo tehdy o charitativní počin, který měl pomoci chudým. Dostal název Vánoční strom republiky a u jeho zrodu stál spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek. Zjistíme, co ho na tuhle myšlenku přivedlo a jak dlouhá byla cesta od nápadu k realizaci.
Vánoční stromy
Slovanská epopej v Brně
Alfons Mucha se chtěl původně věnovat hudbě, ale nakonec se jeho osudem stalo výtvarné umění. Začínal tvorbou dekorací a reklamních plakátů, které ho proslavily po celém světě. Zejména ty, na kterých zvěčnil věhlasnou herečku Sarah Bernhardtovou. Pro nás Čechy je ale jeho jméno spjato především se Slovanskou epopejí, kterou namaloval během 18 let v poměrně pozdním věku. Jde o dvacítku velkoformátových pláten řadících se mezi nejvzácnější kulturní klenoty našeho národa. Jejich část si můžete prohlédnout na brněnském výstavišti. Tam jsou spolu s nimi k vidění taky vzácné plakáty, které vytvořil. Pocházejí ze sbírky, která ještě nedávno patřila bývalé tenisové světové jedničce Ivanu Lendlovi.
