Reportáže v regionech
Špilberk
Už sedm století je hrad Špilberk neodmyslitelnou dominantou Brna. Býval sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, nedobytnou barokní pevností, ale i vězením. O jeho současnou podobu se nejvíc zasloužili vojáci, nejprve ti z Napoleonovy armády a v minulém století pak příslušníci Wehrmachtu. Celou historii památky mapuje nový prohlídkový okruh, díky kterému mohou návštěvníci poprvé vidět některé dosud nepřístupné prostory.
Špilberk
Kounicovy koleje
První pokusy vybudovat v Brně vysokou školu, na níž by se vyučovalo česky, se objevily už v 60. letech 19. století. Jenže narážely na silný odpor místní německé komunity. Dlouhodobý spor musel rozsoudit až sám císař. Svým dekretem z 19. září 1899 sice nezaložil požadovanou univerzitu, ale vysokou technickou školu, která funguje dodnes. S ní je spjat i příběh Kounicových studentských kolejí, které patří k architektonickým chloubám jihomoravské metropole.
Kounicovy koleje
Vila Stiassni
Jedním ze skvostů brněnské meziválečné architektury je vila manželů Alfréda a Hermíny Stiassnych. Moc dlouho se z ní ale netěšili. Kvůli židovskému původu totiž v roce 1938 uprchli do Spojených států. Dům pak za okupace využívali nacisti. Po osvobození v něm krátce úřadoval tehdejší prezident Edvard Beneš. Posléze byl objekt znárodněn a sloužil k ubytovávání prominentních návštěv. Až v roce 2009 přešel do správy Národního památkového ústavu a po pěti letech se otevřel veřejnosti. Dnes si ho prohlédneme i my.
Vila Stiassni
Brno
Přezdívalo se mu moravský Manchester a ve své době patřilo k nejvýznamnějším producentům vlněných látek na světě. Řeč je o Brnu, které se od poloviny 19. století stalo centrem textilního průmyslu celého rakouského mocnářství. Vůbec první manufakturu si zde zřídil v roce 1763 Johann Leopold Köffiler a právě z řad jeho zaměstnanců se později rekrutovali významní brněnští továrníci.
Brno
Brněnský vodojem
Brno se pyšní mnoha zajímavými podzemními prostorami. K nejznámějším patří kostnice pod kostelem sv. Jakuba nebo labyrint pod Zelným Trhem. Pod povrchem je ale ukrytá i celá řada staveb technického charakteru. Naprostým unikátem je mezi nimi víc než sto let starý vodojem na Žlutém kopci, nacházejícím se mezi hradem Špilberk a známým výstavištěm. Místo bylo vybráno nejen díky své výšce, ale i kvůli blízkosti řeky Svratky. Mimochodem podobná díla byste dnes našli jen v Anglii, ze které pocházel i stavitel Thomas Docwry. My si prostory prohlédneme a zjistíme, jak fungovaly.
