Reportáže v regionech
Výstaviště Brno
Osmdesát let je pýchou Brna areál výstaviště. Nejen laici, ale především pak architekti hovoří o ojedinělém komplexu funkcionalistické architektury na jednom místě. Přípravy výstavby nového veletržního výstaviště v Brně se datují ještě do časů Rakouska-Uherska.
Práce ale byly přerušeny 1. světovou válkou. Nelehká ekonomická situace zpomalila výstavbu, ale už v srpnu roku 1923 rozhodnul Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 hektarů. Městu je prodal právník a podnikatel Viktor Bauer. Bauer sám bydlel nedaleko. Ještě roku 1923 byla vypsána soutěž na urbanistické řešení výstaviště. S veletrhy je spojena i výstavba komplexu nových pavilonů, dominantu tvoří ten ve tvaru Z.
V současnosti hostí brněnské výstaviště na 40 akcí ročně. Například Veletrh spotřebního zboží nebo Invex.
Zkratka BVV – a všichni vědí, o čem je řeč. Málokdo ale možná ví, že tady vyrostla 45metrová vyhlídková věž architekta Bohumíra Čermáka. Výstavní komplex je dodnes celosvětově uznávaný jako jeden z největších a nejucelenějších a taky inspirativních – třeba pro Španěla Santiaga Calatravu.
Výstaviště Brno
Toleranční modlitebny
V roce 1781 vydal císař Josef II. Toleranční patent. A právě s ním souvisí i vznik tolerančních modliteben. Jde o malé kostelíky připomínající víc než sakrální stavby spíš obyčejné venkovské chalupy. V Česku se jich dochovalo 48, bohužel většina z nich ztratila svou původní tvář, a to už v dobách národního obrození. Pro jejich vznik stanovil císař několik závazných pravidel: osvícenská kazatelna nesměla mít věž ani hodiny nebo zvony, vchod musel být vystavěn směrem od obce a okna nesměla být oblouková. Stavět se smělo jen tam, kde bylo pět stovek věřících nebo aspoň sto rodin. V ostatních případech bylo nutné žádat o výjimku. Díky jedné takové stojí i toleranční modlitebna v Humpolci s unikátní oltářem. Kazatelna dokonce inspirovala známého architekta Dušana Jurkoviče, který projížděl Valašskem, kreslil si různé detaily ve staveních i tolerančních modlitebnách a pak podle toho stavěl své stavby. A jedna taková modlitebna chystá své otevření napřesrok. Dozvíte se která i kde.
Toleranční modlitebny
Půvaby orientálního salonu
Půvaby orientálního salonu – okázalý, ale trefný název pro výstavu, kterou hostí moravská metropole Brno. Dálný východ byl po dlouhou dobu opravdu pro Evropany daleko, a proto i jeho umění bylo nedostupné. O to víc ale pak uchvátilo. Možná jedním z prvních, kdo měl možnost kochat se orientálním uměním, byl cestovatel Marco Polo. Byl to totiž jeho cestopisný dokument Milion, kde se poprvé objevilo slovo porcelán. Do Evropy ale začal pronikat až později. Křehká krása z východu byla drahým špásem. Víc ale ví náš průvodce, pan Suchomel z Vysoké školy umělecko-průmyslové v Praze.
Půvaby orientálního salónu
Gramofony
Diváci nedělní Toulavky určitě budou pamatovat na gramofonové desky. Černá elpíčka se dávala na gramofon, který byl vlastně dvourychlostní. Časy se mění, technika taky. CD a DVD jsou pro dnešní mladší srozumitelnějšími slovy než LP deska. Technické muzeum v Brně se rozhodlo zkusit říct ne, ne… staré časy nejsou zapomenuty a uspořádalo výstavu Dědeček gramofon. Ta si všímá vývoje od začátku prvních fonografů 20. století po dnešek. Klasické desky, jejichž výroba se dodnes nezměnila, se vrací zpět na výsluní.
Gramofony
Horkovzdušný balon
Téměř dva roky běhali po úřadech, aby dostali povolení. Když ho dostali, mohli začít. A taky začali. Brněnští aviatici se rozhodli vyrobit si svůj vlastní horkovzdušný balon. Největší problém byl, z čeho ho ušít, a kde vzít koš. Se vším si aviatici poradili. A tak v roce 1983 vzniká náš první horkovzdušný balon. Od té doby jich vyrobili už stovky a o tom, jaké mají další cíle a plány, vám řekneme v našem druhém zastavení.