Reportáže v regionech
Baron Trenck
A pro tentokrát skončíme v Brně. Řeč se stočí hlavně na jednoho pána, pana Trencka. Jméno Františka barona Trencka přežilo o dvě stě šedesát let záhadnou smrt svého ukrutného nositele. Nejvýznamnější moravské a brněnské kulturní i společenské instituce se spojily, aby vám pomohly pohlédnout na Brno očima baroka.
Barona Trencka zkuste v naší reportáži využít jako svého průvodce, díky němuž objevíte skvosty barokní architektury, jimiž město okázale kvetlo a které se dnes skrývají našim neznalým pohledům. Výstava Brno v době Barona Trencka je pojata jako umělecko-historická pouť po městské památkové rezervaci.
Jednotlivé expozice jsou zaměřeny na hodnotné dobové solitéry z majetku spolupracujících institucí. Kromě barokních soch a obrazů můžete zhlédnout ojediněle vystavovaná díla užitého i sakrálního umění, lidového či uměleckého řemesla, zbraně a stranou nezůstanou ani dobové archiválie. Slovníček, který je součástí této brožurky, vám pomůže seznámit se s dobovými pojmy, s nimiž se setkáte při své cestě výstavou. Celou výstavu projdeme a o všem zajímavém si budeme povídat s jejím organizátorem Petrem Lukasem.
Baron Trenck
Výstava Venuší
Brněnský Pavilon Anthropos se rozhodl potěšit své návštěvníky ojedinělou výstavou, která mapuje nejstarší umění střední Evropy, jehož nejznámější ukázkou jsou venuše. Tedy sošky žen vytvářené lovci doby kamenné.
A k vidění bude i ta venuše nejznámější, Venuše věstonická; a navíc tu jsou k vidění vzácné nálezy nejen z Česka, ale i Rakouska, Německa, Polska a Slovenska. Jde o předměty, které vytvářejí kulturní základ Evropy.
Výstavu pořádá Moravské zemské muzeum v pavilonu Anthropos věnovanému nejstarším dějinám lidstva. Tvoří ji 200 předmětů – sošek, přívěšků a kostí zdobených rytinami zvířat. Všechno jsou originály. A pokud se ptáte na cenu – je nevyčíslitelná.
Mnohé z předmětů poprvé opustily země, v nichž byly nalezeny. Jednání o zápůjčkách byla složitá. Muzeum dokonce muselo kvůli bezpečnosti exponátů koupit speciální vitríny, v nichž jsou vystavovány. A není se čemu divit: výjimečné kousky vznikly v mladší době kamenné, tedy v období 35 000 až 10 000 let před naším letopočtem.
Výstava Venuší
Památníčky
Podíváme se taky do Brna. Zaujala nás tam jedna výstava, která se zaměřuje na památníky, památníčky. Ty, které známe i dnes, měly u nás ale docela na růžích ustláno.
Zkrátka a dobře: rádi jsme si už v minulosti psali různé vzkazy, které právě tyhle papírové knížečky uchovávají. Památníky zůstávají. Dřív to byly malé kartičky osmerkového formátu, které byly vkládány do ozdobných etuí.
Co se ale proměňuje taky, jsou vzkazy do nich vnášené. Tak třeba, kohopak by napadlo dnes připomínat: nezapomeň, že jsi dcerou českou.
Nejstarší památníky známe ze 16. století. Teprve v průběhu 19. století se ale tahle lidská záliba a kratochvíle dostala do prostředí měšťanského, které jí v období biedermayeru přineslo památníčkový rozkvět.
Památníčky
Arabela
Skončíme pohádkově. Skončíme v Brně. Svět pohádek totiž zavládl v Letohrádku Mitrovských. V Brně tak odstartovalo putování unikátní kolekce pohádkových kostýmů a rekvizit úspěšného seriálu Československé televize Arabela.
Myšlenku na pohádkovou výstavu měl náš průvodce Petr Lukas od chvíle, kdy si pronajal Letohrádek. A jasno si udělal v tom, kteráže z pohádek by tady měla ožít. To že zvolil Arabelu, vysvětluje tak, že právě v tomhle pohádkovém seriálu se najdou vlastně všechny pohádky v jedné a zároveň se díky tomu můžeme podívat zpět do sedmdesátých let minulého století.
Výstava mu ale zabrala víc času i prostředků, než očekával. I přesto se mu ale podařilo v polovině února zpřístupnit dětem i dospělým originální expozici věnovanou jedinečnému seriálu, který už zhlédly tisíce dětí nejen v naší republice. A nelituje, i když ne všechno je tak, jak to bylo opravdově v seriálu.
Takže pro velké znalce Arabely: třeba vám neuniknou drobné odlišnosti v nábytku. Filmaři si totiž takovouto běžně užívanou stěnu maličko upravili. A pokud u Mayerových posedíte a budete se dívat na jeden z dílů, možná sami objevíte, co je v seriálu jinak.
Arabela
Výstava Bojná
Brněnské Moravské zemské muzeum vystavuje unikátní sbírku archeologických předmětů ze slovenského hradiště Bojná z dob vzniku Velké Moravy. Lokalita nedaleko západoslovenského města Topoľčany se stala známou teprve před dvěma lety díky nálezům zvonů a pozlacených plaket s raně křesťanskými motivy z přenosného oltáře.
Mnohé z více než 400 exponátů jsou vůbec poprvé vystaveny mimo území Slovenska. Archeologové o lokalitě věděli už dřív, ale kvůli nedostatku peněz se do výzkumu pouštět nechtěli. Archeologické práce tady začaly teprve předloni, každý rok se zde najdou tisíce artefaktů z 9. století, kdy vznikala Velká Morava.
V okolí obce Bojná se dodnes dochoval prstenec mohutných dřevohliněných valů, jejichž výška přesahuje pět metrů. Četné nálezy v hradišti jsou pro archeology unikátní tím, že dokládají písemné prameny z dob vzniku Velké Moravy. Většina nálezů z této doby pochází z Moravy.
Historická centra na území Slovenska, například Nitra, byla zastavěna a pochází odsud pouze nálezy menšího rozsahu. Bojná je proto pro archeology učiněný ráj, nachází se v zalesněném a kopcovitém území. Říkají archeologové – uvidíte sami, že mají důvod říkat tahle slova.