Reportáže v regionech
Vila Tugendhat
Manželé Tugendhatovi si v roce 1928 nechali vybudovat velmi výjimečné rodinné sídlo. Za cenu vily, jejíž stavbu dostal na starost Ludwig Miese van der Rohe, by si tehdy pořídili hned několik běžných domů. Jejich vila je ale natolik výjimečným dílem, že byla v roce 2001 zapsána na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. A po rekonstrukci je nyní znovu přístupná návštěvníkům. Zařízení vzbuzuje pocit, že Tugendhatovi odešli jen krátce před naším příchodem. Obdivovat můžeme jednoduché vybavení bez doplňků zútulňujících prostory, technické vymoženosti jako klimatizaci či zabezpečovací systém a hlavně velký prosklený pokoj, který byl chloubou manželů Tugendhatových. Mazal přechod mezi exteriérem i interiérem. Paní domu prý milovala lenošení u oken.
Vila Tugendhat
Muzeum romské kultury
Pátrání po romské historii bylo vždy velkým úkolem pro historiky. Do dávných časů i vzdálené země nás zavede také expozice v Muzeu romské kultury v Brně. Dozvíme se tam, že Romové pocházejí pravděpodobně z Indie, čemuž nasvědčuje podobnost jazyka, zvyky i způsob života. K dávné historii se váže zajímavá legenda. Podle ní dostali Romové kdysi od jednoho panovníka zrcadlo. Jenže se pohádali a rozbili ho. Rozlétlo se na tisíc kousků po celém světě a Romové prý musí všechny posbírat, aby se mohli zase jako národ spojit. Zajímavá je i jejich cesta do Evropy. Zhruba v jedenáctém století se usadili v Byzantské říši, kde získali také své asi nejznámější pojmenování – Cikáni. Prozradíme vám samozřejmě, kde má tohle slovo svůj původ. A věnovat se budeme i prvním Romům na našem území.
Muzeum romské kultury
Muzeum loutek
Brněnské divadlo Radost je už přes šest desítek let domovem loutek. Když bychom pečlivě počítali, objevili bychom jich kolem patnácti stovek. V současné době tam můžeme obdivovat nejen ty v akci při představení, ale další v muzeu. Navíc expozice v něm se pravidelně mění, takže klidně můžete zavítat víckrát a pořád se těšit na nové postavičky. Při naší návštěvě se dozvíme také něco z historie loutkových divadel, pohádkově příběhy s neživými herci hráli už Egypťané a Babyloňané, k nám loutky dorazily ve 14. století. Nahlédneme také do dílny, kde vznikají nové loutky. Co představení, to noví herci, které si výtvarník navrhne. Největším pokladem v muzeu jsou protagonisté faustovské legendy, kteří jsou hotovými světoběžníky, pobývaly už i za velkou louží.
Muzeum loutek
Hvězdárna a planetárium
V brněnské hvězdárně a planetáriu si užijeme nejen pohled na hvězdnou oblohu. Po rozsáhlé rekonstrukci si totiž v prostorách hvězdárny z poloviny 20. století přijdou na své nejen milovníci oblohy, ale také ti, které zajímají přírodní vědy jako například geologie nebo matematika a fyzika. Minout při naší návštěvě nemůžeme expozici představující Sluneční soustavu. Dozvíme se v ní nejen to základní o planetách, ale také spoustu neobvyklých informací. Třeba to, kolik člověk váží na jednotlivých planetách. Nejvíc návštěvníky přitahuje velká koule uprostřed prostoru, která se díky projektoru může proměnit v různé planety. A zajímavých exponátů je tu celá řada, k těm nej… určitě patří také víc než dvacet kilogramů vážící meteorit.
Hvězdárna a planetárium
Četnické humoresky
Prostory brněnského Letohrádku Mitrovských v současnosti nápadně připomínají seriál Četnické humoresky. Stejně jako on vás aktuální výstava zavede do doby, kdy jsme si po rozpadu Rakousko–Uherska založili vlastní sbor ochránců pořadku. Četníci měli dbát především o dodržování zákona na venkově, ale bylo by chybou domnívat se, že řešili jen ukradené slepice nebo bitky. Při procházce výstavou si můžeme udělat představu o tom, jak vypadala tehdejší četnická služebna, ale nahlédneme také do starého obchodu, lékařské ambulance a na závěr dokonce i do kadeřnictví. A nebudeme jen nečinně přihlížet. Zapojíme se do vyšetřování vraždy. Seznámíme se s podezřelými i všemi okolnostmi případu a pokusíme se odhalit pachatele.