Reportáže v regionech
Niněrář
Niněra patří k hudebním nástrojům s dlouhou historií. Dočíst byste se o ní mohli už v desátém století. Tehdy to ovšem byly obří bedýnky, které museli obsluhovat dva muzikanti. Dnes je muzicírování na ní velkou vzácností. Jedním z těch, kterým učarovala, je Jiří Košík. Do výroby se pustil před lety ve chvíli, kdy potřeboval do kapely zvuk houslí, který niněra připomíná. Žádný houslista tehdy nebyl zrovna k mání, a tak došlo na niněru, k jejímuž ovládání navíc stačí základní znalost hry na klavír. Pan Košík nám prozradí, jak vypadala výroba v počátcích, co všechno musel zjistit, co se nepovedlo a ukáže nám také nejzajímavější kousky, které dokázal vyrobit, třeba ten, který jim svého času v kapele nahrazoval basu.
Niněrář
Mečíř Pavel Skryja
Možná taky patříte k těm, které okouzlují meče, dýky nebo rytířská zbroj. Pavel Skryja měl už jako kluk při návštěvách hradů a zámků nejraději zbrojnice. Sám si svou první zbraň vyrobil jako třináctiletý kluk, na čepel tehdy použil maminčinu brusli. Láska k historii a romantickým soubojům ho ale nepřešla ani v dospělosti a už přes dvacet let vyrábí dokonalé repliky historických chladných zbraní. Jeho kousky zdobí soukromé sbírky a také expozice na hradech a zámcích. Ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Nejraději se pro inspiraci obrací do časů Rudolfa II., líbí se mu ale třeba také gotika. Své zbraně, jejichž výrobě, věnuje někdy i měsíc, také sám jako člen skupiny historického šermu používá. Prozradí nám, v čem vidí základ úspěšnosti své práce a ukáže nám, co všechno musí umět, aby vytvořil zbraň, která okouzlí znalce i laiky.
Mečíř Pavel Skryja
Brněnská kostnice
Do Brna se tentokrát vydáme na trochu neobvyklou procházku. Zavítáme do podzemí. První zastávkou bude kostnice před kostelem sv. Jakuba. Poprvé jsme k ní vyrazili před dvěma lety, kdy se pracovalo na jejím zpřístupnění veřejnosti. Co všechno odborníci při těchto pracích ve starých prostorách objevili, to se samozřejmě taky dozvíme. K zajímavostem určitě patřil soubor bezmála třiceti barokních rakví, náhrobní kameny a také třetí komora, která se stala součástí zádušní kaple. Zdejší expozice je po pařížských katakombách druhou největší v Evropě, ale přesto není jediným lákadlem pro výpravu do brněnského podzemí. Vydat se v něm můžete také například na zelný trh. Zastavíme se ve sklepě, který užíval lékař Klemensius a po naučné stezce se necháme provést labyrintem dalších sklepů. A v adventním čase vás do brněnského podzemí pozveme i na nevídaný vánoční trh.
Brněnská kostnice
Na kole okolo Brněnské přehrady
Milovníky cykloturistiky tentokrát pozveme na výlet kolem Brněnské přehrady, které nejen místní říkají Prigl. Dáme si trochu do těla, čeká nás zhruba čtyřicet kilometrů, ale v případě potřeby si trasu můžete prodloužit i zkrátit. Na naší společné cestě se můžete těšit například na hrad Veveří. Patří k nejstarším hradům v kraji a je s ním samozřejmě spojena řada legend. Jedna z nich vypráví o tajemném pokladu na hradě ukrytém. Pak se zastavíme v Ostrovačicích, kde si v muzeu připomeneme Viléma Mrštíka a jeho Pohádku máje. A povíme si samozřejmě také něco o přehradě samotné. Úvahy o jejím vybudování se zrodily už na počátku minulého století, realizace se ale dočkaly až v předválečných třicátých letech a stavba byla dokončena v roce 1940. Záhy začala být přehrada vyhledávaným rekreačním místem a její hladinu začaly brázdit parníky.
Na kole okolo Brněnské přehrady
Moravská vesnička
Do brněnského kláštera kapucínů se nedávno přestěhovala Moravská vesnička. Konkrétně soubor staveb a figurek, který vytvořil Miroslav Mužík. Práci s dřevem se věnuje už dvě desítky let, když tvořil první vodní mlýn, určitě sám netušil, jak velké dílo jednou bude představovat veřejnosti. V celém souboru je osm stovek figurek, z toho polovina pohyblivých. V budoucnu by se měly rozhýbat postavičky všechny. Vzhledem k tomu, že jsme byli u stěhování, mohli jsme pěkně zblízka sledovat, jak všechno funguje. Prohlédneme si, jak jsou jednotlivé části poháněny, jak to autor vymyslel, aby se figurky mohly hýbat a dozvíme se i to, jaký materiál vedle dřeva pan Mužík používá. Pokud budete mít po prohlédnutí nějaký nápad na doplnění, vězte, že jste vítáni.