Reportáže v regionech
Arboretum Šmelcovna
Pak změníme téma a pozveme vás na východní okraj města Boskovice, do údolního zářezu říčky Bělé, při západním okraji Drahanské vrchoviny. Právě tady totiž po roce 1965 na jihovýchodním svahu v nadmořské výšce 375-425 m. n. m. začal budovat zkušený zahradník pan Ladislav Vlk sbírkovou zahradu okrasných dřevin.
V započaté práci bylo cílevědomě pokračováno následným majitelem panem Josefem Janků. On bude taky naším průvodcem po celé té kráse. V roce 1992 se sbírková zahrada stala samostatnou součástí jím založeného soukromého Zahradnického podniku Šmelcovna. Současně se stala nedílnou součástí významného krajinného prvku Dva dvory – Šmelcovna.
V roce 1999 podstatnou část pozemků významného krajinného prvku od města Boskovice Josef Janků odkoupil se záměrem vybudovat v této lokalitě provozně-výrobní arboretum za dodržení podmínek stanovených agenturou ochrany přírody s ohledem na provoz VKP. Z neobdělávaných pozemků byly odstraněny nežádoucí porosty, nevhodné náletové dřeviny a vykáceny přestárlé a nemocné ovocné stromy.
Odborně provedené hrubé přípravné práce přinesly první výsledek. Pod odstraněnými náletovými porosty se objevil přirozeně velmi zajímavě modelovaný terén, pod plevelnými ruderálními porosty na konci léta a začátkem podzimu vykvetly tisíce ocúnů (Colchicum autumnale). V roce 2001 bylo vysazeno 15 000 ks cibulovin, vesměs ze sortimentu pana Ing. Václava, které svým překrásným květenstvím obohacují poměrnou část nových výsadeb. V roce 2002 se zdařilo vysadit více než 460 soret rodu Iris (kosatec) a Hemerocallis (denivka).
Pro návštěvníky jsou vysázeny další nové sbírkové plochy okrasných travin, azalek, rododendronů, cizokrajných okrasných dřevin a trvalek. Modelové výsadby okrasných rostlin jsou doplněny širokým sortimentem bobulového, jádrového a peckového ovoce v obnovovaném historickém sadu. Od roku 2006 je areál doplněn o zookoutek s vybranými druhy exotických a hospodářských zvířat. V prostoru zahradního centra je pak možné si odpočinout pod slunečníky a občerstvit se chlazenými či teplými nápoji a něčím malým k snědku.
Arboretum Šmelcovna
Světelský oltář v Adamově
V posledním zastavení zavítáme do Adamova na Blanensku. Důvod naší cesty s kamerou byl jednoduchý: světelský oltář. Devět metrů krásy vyřezané z lipového dřeva spatřilo světlo světa v 16. století. Do Adamova ho přivezli Lichtensteinové. Za své jméno vděčí německému městu Zwettl (Světlo). Odborníci ho označují jako jeden z evropských unikátnů pozdní gotiky s prvky baroka. Neznámý umělec v duchu vizionářské tradice a podunajské školy, která se vyznačovala rostlinnými ornamenty, plně uplatnil symbol onoho zázračného dubu, jehož ústředním motivem se stala legenda z 5. století o nanebevzetí Panny Marie. Z původního světelského oltáře je dochována pouze střední část a je umístěna v kostelíku sv. Barbory právě v Adamově u Brna.
Světelský oltář v Adamově
Pivovar Černá Hora
I horníci se rádi po práci napili a oblíbeným mokem u nás bylo vždycky pivo. V roce 1530 se začalo pivo vařit v pivovaru Černá Hora, dnes jde o nejstarší moravský pivovar, který dokáže uvařit z 30 bylinek skvělý pivní aperitiv. Jeho zakladatelé Jaroslav a Tass Černohorští se už nedovědí, že jejich pivovar se dnes pyšní Evropskou zlatou hvězdou. A místní odborníci se činí stále dál. Ledáky nebo bednaře tady už nepotkáte, kdo to je hašpulant, už taky asi nevíte, ale pozvání na ochutnávku, zatím třeba jen tu televizní, přijmout určitě můžete.
Pivovar Černá Hora
Býčí skála
Pak se dozvíte, proč se Býčí skále říká právě Býčí. Těch teorií je několik a vy sami budete mít možnost vybrat si tu zaručeně správnou. Býčí skálu najdete na jižní Moravě v Moravském krasu a vězte, že nejde jen o jednu jeskyni, ale o celý podzemní komplex útvarů. A každý z nich se nějak jmenuje. Díky Sošce bronzového býčka nalezené v 19. století se z tohoto místa stalo jedno z nejvýznamnějších turistických míst oblasti.
Býčí skála
Roudické propadání
Pokud nevíte, co to je Roudické propadání, pak se s kamerou, která se ráda toulá, vypravte do jeskynní prohlubně v Moravském krasu. Půjde o jakousi výpravu opředenou spoustou těch nej, nej. Potok, který tady teče, totiž mizí ve skále, propadá se a po 13 kilometrech se opět vynořuje. Krásným jeskynním komplexem nás provede speleolog pan Tůma a my vám k tomu ještě přidáme návštěvu starého větrného mlýna, ve kterém své sehrála i koza.