Reportáže v regionech
Hruboskalsko
Ještě jednou se vypravíme na Hruboskalsko. Tentokrát bude naším cílem arboretum Bukovina. V místech, kde kdysi stávala stejnojmenná vesnice, ho nechali vybudovat majitelé zámku Hrubá Skála, šlechtický rod Aehrenthalů. Můžeme v něm obdivovat celou řadu exotických rostlin, například sekvojovce obrovské, které sice zatím dorostly jen do výšky šesti metrů, ale v budoucnosti by mohly ještě výrazně poporůst, ve své domovině totiž dosahují až stometrové výšky. Zatím je nejvyšším stromem arboreta jedle obrovská, která měří padesát metrů. Zvláštností je i buk Rohanův, který byl vyšlechtěný pro zámeckého pána na Sychrově. Porozhlédneme se pak po také po okolí. Zavítáme například k usedlosti, která dostala jméno podle sochaře Vojtěcha Kopiceho, který byl jedním z jejích majitelů. A potěšit se můžeme i sochařským dílem. Autor totiž tvořil v nedalekých pískovcových skalách, které ozdobil řadou plastik.


Hruboskalsko
Umělecká kovárna ve Žďárné
Dřív ve Žďárné v Moravském krasu stával například zámek a prý také mlýn. Dnes tam pro změnu najdeme kovárnu. Stavení staré přes půl století, které kdysi dávno sloužívalo jako zájezdní hostinec, v ní proměnil umělecký kovář Jiří Dudek. Sám ke starému řemeslu prvně přičichl v době, kdy si u lysického mistra kováře Františka Brodeckého jeho rodiče objednali reklamní ceduli. A zanedlouho se sám stal uměleckým kovářem. Svou kovárnu musel vytvořit od základu, jako každý správný mistr černého řemesla si pan Dudek vyrábí sám také nářadí. V jeho království vznikají prstýnky, náramky, ale narodila se tu už i mříž o rozměru 8,5 x 6,5 metrů. Budeme pana Dudka chvíli sledovat při práci a dozvíme se, jak se se železem pracuje a na co všechno musí mistr kovář myslet.


Umělecká kovárna ve Žďárné
Stezka železa
Železné rudy se v okolí Blanska na jihu Moravy těžily ještě dřív, než vzniko samotné město. To je prvně zmiňováno ve starých pramenech v roce 1136. Historii města jako takového se ale tentokrát věnovat nebudeme, projdeme si Stezku železa, která nám připomene významná místa a momenty spojené právě s těžbou a zpracováním už zmíněných rud. Nejprve zavítáme na blanenský zámek. Na něm žili i pánové z Gellhornu a Salmu, kteří se významně podíleli na rozvoji místního hutnictví. Projdeme se Arnoštovým údolím, kde všechny významné hutě stávaly a prohlédneme si i kostel svatého Martina. Z jeho věže se do světa ozývá Poledník, jeden z nejstarších zvonů na Moravě vyrobený nejspíš už ve 13. století.


Blansko
Porčův Mlýn
Starý mlýn, který měnil obilí v mouku už před dvěma staletími, si prohlédneme v Býkovicích na Blanensku. Jeho majitelé si splnili dávný sen a staré ruině vrátili lesk i život. Stavbu opravili a po dlouhém shánění získali potřebné vybavení. Dali si záležet na tom, aby všechno vypadalo a fungovalo jako dřív. Popíší nám, jak vypadal práce mlynáře v dobách, kdy mlýn začal klapat poprvé. A pozvou nás na svůj tradiční chléb.


Porčův Mlýn
Nový hrad u Blanska
Nový hrad v lesích mezi Blanskem a Adamovem míval prý za úkol chránit strategickou cestu z Brna blanenským údolím. Před nepřáteli býval dobře ukrytý, ale svým strážcům nabízel skvělý rozhled do okolí. Říkalo se o něm dokonce, že je nedobytný. Přesto jej ale dobyli Švédové během třicetileté války. Těm ale k úspěchu pomohl zrádce, který je provedl tajnou chodbou a dopřál jim tak bohatou kořist. Nicméně za to byl alespoň krutě potrestán. Zajímavostí bychom v několikasetleté historii našli celou řadu, stejně jako různé pověsti. Při prohlídce hradu nám o nich povypráví současný hradní pán Robert Vančura.

