Reportáže v regionech
Rájec nad Svitavou
Naše zastávka na zámku v Rájci nad Svitavou potěší nejen milovníky historických památek, ale především obdivovatele vznešených kamélií. Už desítky let je tu pěstují, zdejší sbírka je dokonce jedna z největších ve střední Evropě. Najdeme v ní klasické odrůdy, ale taky nově vyšlechtěné. Dohromady tu kvete kolem 1500 rostlin. A už dvě desítky let na zámku nabízejí návštěvníkům neobvyklou podívanou v podobě různých aranžmá. Zároveň si samozřejmě připomeneme, kde mají kamélie svůj domov, jak velké úctě se tam těšily a kdy začaly dobývat náš kontinent. V 19. století ovládly sídla evropských králů a z květinového trůnu vytlačily tehdy vládnoucí tulipány a hyacinty. Při procházce mezi květy různých barev od bílé až po temně rudou, můžete přemýšlet o tom, čím hlavám pomazaným učarovaly.
Rájec nad Svitavou
Zámek Rájec nad Svitavou
U zrodu zámku v Rájci nad Svitavou stál v 18. století rod knížat ze Salmu. Podle vzoru letohrádků francouzské aristokracie z doby vlády Ludvíka XV. ho nechal vystavět Antonín Karel a architektovi dal za úkol vytvořit sídlo, které by rod dobře reprezentovalo rod Salmů na císařském dvoře. Sám Antonín Karel patřil k nejvlivnějším šlechticům u dvora Marie Terezie a ta mu dokonce osobně domluvila nevěstu, jednu ze svých dvorních dam. Na stavbě zámku se rozhodně nešetřilo a nákladná byla i výzdoba interiérů. Nejprve si prohlédneme reprezentační prostory. V jídelně se scházela celá rodina při slavnostních příležitostech, na pohárech i sklenicích najdeme erb rodu. Sál předků zase připomíná slavné muže ze Salmu. A nahlédneme i do prostor, kde si panstvo užívalo soukromí.
Zámek Rájec nad Svitavou
Moravský kras
Ani v zimních měsících neztrácí na půvabu naše největší a nejvýznamnější krasová oblast – Moravský kras. Ba naopak, v téhle době jsou některé krásy krajiny vidět víc, než kdy jindy. Mineme tentokrát nejznámější místa, kterými jsou jeskyně a propast Macocha, která je dnes největší svého druhu ve střední Evropě. Projdeme se krasovým údolím Pustý žleb, kde nás čekají i zajímavé rostliny. K těm nejvzácnějším patří takzvaný jelení jazyk. Rostlina, která tu roste už tisícovky let, ale dnes patří ke kriticky ohroženým. Mineme řadu jeskyní, skalních útvarů a chvílemi si budeme připadat jako v pekle. Najdeme tu totiž Čertovu kazatelnu, Čertovu branku nebo Čertův most. Tak se některé útvary jmenují. A prohlédneme si taky zříceninu hradu Holštejn.
Moravský kras
Sloupsko–šošůvské jeskyně
K unikátům Moravského krasu patří Sloupsko–šošůvské jeskyně. Sloužily jako útočiště našim pravěkým předkům. První písemnou zmínku o nich bychom ale dohledali až v 17. století. Na konci 19. si je pak mohli prohlédnout první návštěvníci. Do podzemí se vypravíme i my, jen se připravte, že to bude zážitek poměrně neobvyklý. V zimě tu totiž ve tmě nacházejí ideální místo pro odpočinek netopýři. Abychom je nerušili, budeme vybaveni jen čelovkami, takže naše putování bude trochu tajemné. I tak se ale můžete těšit například na krápníky, kterým se říká brčka nebo na prohlídku Pohádkové síně, kterou pro změnu zdobí útvary připomínající vosí báně. A připomeneme si, že co do délky objevených chodeb nemají tyhle jeskyně u nás konkurenci.
Sloupsko–šošůvské jeskyně
Kunštát
Víte, čím si letošní rok vysloužil přízvisko Rok Kunštátu? Právě letos je to totiž 555 let, kdy král z tohoto rodu Jiří z Poděbrad vyslal na cestu po panovnických dvorech poselstvo vedené Lvem z Rožmitálu. A my se vypravíme na zámek Kunštát, který dal rodu jméno, abychom se dozvěděli víc nejen o poselstvu a jediném našem vladaři nekrálovské krve. Kunštát patří k nejstarším stavbám svého druhu na Moravě. Nabízí celou řadu zajímavostí, letos navíc expozici věnovanou slavným hradním pánům. Připomeneme si tu řadu historických událostí s mocným rodem spojenou, představíme si jeho významné členy a dozvíme se, že podle rodokmenu koluje kunštátská krev i v žilách jednoho z nejmocnějších panovnických rodů současnosti.