Reportáže v regionech
Zámek Kunštát
Na Moravě vás zavedeme do Kunštátu. K jeho chloubám patří hrad, později přestavěný na zámek. Šlechtickému sídlu se říká kolébka sjednocené Evropy díky návrhu Smlouvy o všeobecné mírové organizaci, který v roce 1464 předložil evropským panovníkům český král Jiří z Poděbrad. Ten totiž pocházel právě z rodu pánů z Kunštátu. Nahlédneme do expozic, které připomínají časy rozkvětu, ale taky třeba období morových ran. Spoustu zajímavostí najdeme taky v okolí města. Jednou z nich je unikátní jeskyně Blanických rytířů vyhloubená v nitru pískovcového kopce Milenka. Minout bychom neměli ani smyslovou zahradu, kterou nás provede hmatová stezka. Vyzkoušet si na ní můžeme ale i další smysly. A naše putování skončíme na rozhledně, z níž budeme mít krajinu jako na dlani.
Zámek Kunštát
Senetářov
Malá obec Senetářov na Moravě má pouhých pět stovek obyvatel. Ale přesto se pyšní unikátním svatostánkem. Nestojí tu stovky let, vyrostl až v druhé polovině minulého věku. Tedy v době, která nebyla příliš víře nakloněna. Jeho budování bylo provázeno řadou komplikací a taky věcí poměrně tajenou. První myšlenky na stavbu se v hlavách místních obyvatel zrodily už za druhé světové války. Tehdy museli opustit obec kvůli zřízení vojenské střelnice. A slíbili patronovi své vesničky, že pokud se budou v budoucnu smět vrátit domů, pořídí mu kapli. Jenže splnit slovo mohli až po několika desetiletích. Povolení totiž získali teprve v době politického uvolnění na konci šedesátých let. Chrám zvenku připomíná loď a není to náhoda. Prohlédneme si i výzdobu interiéru a zjistíme, co všechno se v něm po dokončení dělo.
Senetářov
Dům přírody Moravského krasu
O několik stovek miliónů let proti proudu času se přeneseme v Moravském krasu. Konkrétně v Domě přírody ve Skalním mlýně, kde si připomeneme historii zdejší krajiny. V době, o níž už byla řeč, se nacházela pod hladinou moře. Což ji potkalo i později. Místní odborníci nám prozradí, jak se tahle skutečnost podepsala na dnešní podobě celé oblasti. A pak se společně vydáme do jedné z pěti přístupných jeskyní. Vybrali jsme si Kateřinskou. Podle legendy dostala jméno pastýřovy dcery, která v ní zabloudila při hledání ovečky a nenašla už cestu ven. Podrobně prostory prozkoumal až profesor Karel Absolon, který objevil unikátní krápníkovou výzdobu. A další výzkumy prokázaly, že tu žili naši předci, ale taky jeskynní medvědi.
Dům přírody Moravského krasu
Zámek Boskovice
Zámek v Boskovicích nechal v roce 1812 vybudovat František Xaver z Dietrichsteina, majitel panství. V tehdy módním stylu, díky němuž se sídlu říká empírová perla Moravy. K jeho ozdobám patří monumentální trojramenné schodiště vedoucí k reprezentačním místnostem prvního patra. Za pozornost rozhodně stojí knihovna s víc než 11 tisíci svazky vázanými vesměs v kůži a zdobenými zlatem. Vzácný je i globus ze 17. století vyrobený z mědi. Souhvězdí jsou na něm znázorněna heraldickými znaky. Nemineme ani jednu z nejstarších prostor zámku. Chodbu, která připomíná, že tu kdysi stával klášter. A nahlédneme taky do bytu, v němž po znárodnění dožívala rodina posledního místního pána s modrou krví hraběte Alfonse Karla Mensdorff-Pouilly.
Zámek Boskovice
Na výlet z Žernovníku
Z obce Žernovník se vydáme na výlet do krajiny na pomezí Českomoravské a Drahanské vrchoviny. Nejprve vyšlápneme na vrchol rozhledny. Potěšit se z ní můžeme krásami části Boskovické brázdy, ale taky Hořického hřbetu nebo Malého a Velkého Chlumu. V údolí říčky Lubě, která zřejmě dostala jméno podle mlýnského lubu, nás upoutá prazvláštní výtvor přírody. Skalní útvar, který dostal jméno Krkatá bába. Váže se k němu několik legend. Jedna vypráví o svatbě, na které kdosi nevěstu i s hosty proklel a proměnil ve skálu. A zlákat se necháme i k návštěvě Černé Hory. Místu, kde se už od středověku vaří zlatavý mok. První zmínky pocházejí z konce 13. století a řadí zdejší pivovar mezi nejstarší v republice. Navíc tu k poctě slavného řemesla vyrostlo i muzeum.
