Reportáže v regionech
Kunštát
V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.
Kunštát
Železniční trať Brno - Blansko
Železniční trať z Brna do Blanska byla pro stavitele Severní dráhy císaře Ferdinanda velkým oříškem. Je to totiž jeden z nejnáročnějších úseků, který byl u nás kdy vybudován. Vlaky tu projížděly deseti tunely a po dvaačtyřiceti mostech. Proto se tahle trasa hned od počátku těšila velkému zájmu. Měla velký význam pro rozmach blanenského průmyslu, nejvýznamnějším oborem tu bylo zpracování železa. Zastávka Blansko byla blízko Salmovských železáren. Po kolejích tak odsud putovaly největší kousky, které dnes známe pod pojmem Blanenská litina. Expozici přibližující tento fenomén najdeme na místním zámku. Ani ten samozřejmě nemineme. Připomeneme si taky další zajímavosti okolního kraje. Je jich hodně, a tak je trať dodnes velmi frekventovaná. Oblibě se těší i u turistů a cyklistů, které vlaky vozí za krásami Moravského krasu.
Železniční trať Brno - Blansko
Dýmky
Dýmky nejrůznějších tvarů se rodí už roky v dílně Karla Kršky z Drnovic na Blanensku. Pod jeho rukama jich vzniklo víc než dvanáct tisíc. K téhle práci se dostal už před lety. Jeho kolega v továrně totiž ve volných chvílích dýmky zdobil. A když jednou onemocněl a nemohl vyřídit objednávku, Karel zaskočil. A pak začal dělat celé kousky od A až do Z. Nejčastěji používá na jejich výrobu italský briár. Ten je prý houževnatý a taky odolný vůči vysokým teplotám. Při tvorbě se jeden z nejúspěšnějších českých dýmkařů řídí především kresbou dřeva. Je velký perfekcionista, takže neváhá své dílo dlouho upravovat, aby splňovalo jeho představy. Dnes mu pomáhá i jeho syn David.
Dýmky
Boskovice
Boskovice každoročně navštíví tisíce turistů, kteří míří především na hrad nebo zámek. Mnozí z nich si ale nenechají ujít ani prohlídku místní židovské čtvrti. Ta kdysi patřila k největším na Moravě. V polovině 19. století v ní žilo kolem dvou tisíc lidí, což byla tehdy třetina obyvatel Boskovic. Ghetto se v té době změnilo na samostatné městečko s vlastní samosprávou, policií, a dokonce i s hasičským sborem. Jeho správa sídlila v empírovém obecním domě. Spolu se špitálem, bytem rabína a školou. Nejdůležitější stavbou části byla barokní synagoga. Zcela unikátní je výmalba jejích stěn a stropů. Nejstarší rostlinné motivy a hebrejské nápisy pocházejí ještě z druhé poloviny 17. století. Původně byly v Boskovicích synagogy tři. Dvě z nich ale zanikly v časech socialismu.
Boskovice
Letovice
Na soutoku Svitavy a Křetínky leží město Letovice. Jeho dominantou je stejnojmenný zámek, který v 16. století nahradil původní hrad. Ve druhé polovině minulého věku chátral a vypadalo to s ním bledě. Dočkal se ale rozsáhlé rekonstrukce a dnes v plné parádě vítá návštěvníky. Zajímavý je i zámecký park v anglickém stylu, který vybudoval Gustav Kalnuky a vysadil v něm řadu vzácných dřevin. K unikátům patří buk červený, který dosahuje výšky 26 metrů a obvod kmene má 433 cm. Je největším stromem v parku, který se rozlohou téměř 30 ha řadí k nejcennějším přírodním památkám široko daleko. Z historického hlediska zase patří k letovickým klenotům Klášter Milosrdných bratří s barokní lékárnou, kterou zdobí nádherné stropní malby. Vydáme se ale i do okolí města.
