Reportáže v regionech
Adamov
Adamov na Blanensku a jeho okolí proslavila zejména železářská výroba, k jejímuž rozvoji významnou měrou přispěli páni z rodu Lichtenštejnů. Jejich zásluhou se ale město pyšní i jednou národní kulturní památkou. Tou je takzvaný Světelský oltář z 16. století umístěný v místním kostele. Vyřezávaný reliéf zobrazující Nanebevzetí Panny Marie je jednou z vrcholných ukázek pozdně gotického řezbářství. Prozradíme vám, kde vznikl i kdy a jak se dostal na jih Moravy. Místním nadšencům se navíc v sousedství kostela podařilo nedávno objevit pramen. A tak jej vyčistili a vyvedli na povrch, aby mohl sloužit všem kolemjdoucím. Nazvali jej Pramen Světla Matky Boží.
Adamov
Perleťářské muzeum v Senetářově
Na Blanensku v oblasti Moravského krasu nikdy nebyly příliš vhodné podmínky pro zemědělství. Velká část obyvatelstva byla proto už v 19. století nucena poohlédnout se po jiných způsobech obživy. Lidé v okolí Blanska hledali obživu v průmyslu, kdežto obyvatelé vzdálenějších obcí spíš v podomácké výrobě. V Senetářově se kromě výroby záclon a sítěk na vlasy rozšířilo zejména perleťářství. Tenhle obor tu zažíval největší boom před první světovou válkou. Prozradíme vám, jak se perleťové knoflíky vyráběly a kdy o ně přestal být zájem a prohlédneme si muzeum věnované právě tomuto řemeslu, kde se dozvíme řadu dalších zajímavostí.
Perleťářské muzeum v Senetářově
Výrobky z včelího vosku
Svíčky z včelího vosku vyráběli naši předci už před tisícovkami let. Ačkoliv byl velice těžko dostupný, a tím pádem i drahý, používal se až do 19. století. Ale ani po nástupu parafinu mu úplně neodzvonilo. O tom ví své Daniela Koplová z Lažánek na Blanensku, která ho zpracovává víc než patnáct let. Kromě svíček ovšem ve své dílně dělá i mýdla. Stejně jako tomu bývalo v dávných časech, kdy obě výroby bývaly často propojené. A také do mýdel ráda používá produkty pilných včel, třeba propolis nebo mateří kašičku. Prozradí nám, jak při své práci postupuje, co je na ní nejsložitější a dozvíme se, že při návštěvě její provozovny se můžeme dozvědět spoustu zajímavého i o včelách.
Výrobky z včelího vosku
Modrotisk
Modrotisk pochází z Číny. Na starý kontinent a taky k nám se dostal počátkem 18. století. Zhruba o sto roků později se látky s typickými vzory začaly objevovat i na lidových krojích. Časy největší slávy tradiční techniky už sice patří v minulosti, úplně v zapomnění ale neupadla. V listopadu minulého roku si dokonce vysloužila zápis na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO. Kdysi se u nás tkaniny barvené indigem vyráběly v několika desítkách dílen, do dnešních časů ale vydržely jen dvě. Jednu najdeme ve Strážnici a druhou v Olešnici. Právě tam se vypravíme, bude nás zajímat celý pracovní postup i to, jaké vzory se těší největší oblibě.
Modrotisk
Krajinou Opatovicka
Krajinu na rozhraní Českomoravské a Drahanské vrchoviny považují mnozí za jeden z nejhezčích koutů moravského venkova. Turisté se sem zatím příliš nehrnou, přitom rozhodně stojí za to poznat zdejší přírodu i zajímavé památky. Naším cílem bude obec Velké Opatovice a její okolí. Čeká nás mimo jiné největší muzejní expozice map u nás, a naopak nejmenší skanzen v celé České republice. Výlet odstartujeme v obci Deštná, nad kterou se kdysi vypínal hrad Rumberk. Podle archeologických výzkumů tu stál už v polovině 13. století. Netrvalo však dlouho a zub času začal pracovat na jeho zkáze. Zjistíme, co z něj zbylo. A taky to, co má společného hlava ještěra vytesaná do jedné ze skal s básníkem Petrem Bezručem.
