Reportáže v regionech
Židovské muzeum v Třebíči
Unikátní židovskou čtvrť v Třebíči jsme si už společně prohlédli. Dnes se zaměříme hlavně na Židovské muzeum, které bylo zřízeno hned vedle jedné ze dvou synagog, v domě, kde žil Seligmann Bauer. Vybavení domu navozuje atmosféru období mezi dvěma světovými válkami a působí dojmem, že pan domácí s rodinou tu ještě před chvílí byl. V přízemí si můžeme prohlédnout kvelb, typický obchod. Koupit se v něm daly věci potřebné do kuchyně, ale také třeba použité oblečení a boty. V prvním patře nahlédneme do soukromého světa zdejších obyvatel. Čeká nás jídlena svátečně prostřená, právě začne šabat. Dozvíme se, co nechybělo v jídelníčku a co zase naopak na stůl přijít nesmělo i to, proč zdejší hospodyně měla k dsipozici dvě kuchyně. Nezapomeneme samozřejmě zajít ani do sousední synagogy a projít se uličkami s řadou romantických zákoutí.
Židovské muzeum v Třebíči
Mohelno
Mohelno patří k nejstarším osadám na Moravě, což dokládají nálezy staré až sedm tisícovek let. Může se ovšem pochlubit i jednou přírodní raritou. Na kraji Mohelna najdeme step, konkrétně národní přírodní rezervaci hadcová step. V létě se tam dá naměřit třeba i o deset stupňů víc než ve městě. Zvláštních podmínek dokázali místní využívat například k pěstování vína, ale dnes byste v téhle oblasti vinohrady hledali marně. Zato tam narazíte na víc než šest stovek druhů rostlin, z nichž několik desítek patří mezi zvláště chráněné. Na své si tu přijdou také milovníci různých živočichů. Narazit tu můžete například na bezmála sto forem mravenců a na tři stovky ze čtyřset objevených druhů pavouků. Celá lokalita má tři rozdílné části. Jednou je pastvinná step, druhou smíšený les a třetí pak step skalní neboli pustinná.
Mohelno
Cyklotrasa Mohelno – Náměšť nad Oslavou
Pro milovníky cykloturistiky nabídneme poznávání oblasti mezi Mohelnem a Náměští nad Oslavou. Cestou rozhodně nepřehlédneme Dalešickou přehradu. Dozvíme se, kdy a jak vznikla a nabídneme vám pár míst k osvěžující koupeli nebo třeba k projížďce lodí. Mnozí z vás určitě rádi vyrazí také na rozhlednu Babylon v Kramolíně, která byla vybudována už v první polovině 19. století. Projedeme několika malými vesničkami, z nichž každá má svou chloubu. Popůvky třeba osmihrannou kapličku se šindelovou střechou, Hartvíkovice pak zase kostelík sv. Jiljí a Wilsonovu skálu s vyhlídkou na přehradní hladinu. No a pak už zamíříme k cíli, kterým je Náměšť nad Oslavou. Tam si na své přijdou milovníci historie i sportu. Pro ty druhé je určen tradiční cyklomaraton, který se koná poslední srpnovou sobotu.
Cyklotrasa Mohelno - Náměšť nad Oslavou
Zámecká hygiena
V Náměšti nad Oslavou pro nás připravili takovou jednu kuriózní výstavu. Pozveme vás do míst, kde většina lidí nechce být rušena – intimní zákulisí šlechtického života poodhalí v renesančním zámku expozice předmětů, které panstvo používalo k osobní hygieně.
Návštěvníci se podívají, kde vykonával potřebu třeba hrabě Haugwitz. Prý jde o pohodlné posezení, říká kastelán Marek Buš. Noční stolek vypadá na první pohled jen jako kus pěkného pánského nábytku. Dole však má šuplík, v němž je nefalšovaný nočník – to aby pan hrabě nemusel v noci chodit někam na vzdálenou toaletu. Jednoduše vytáhl šufle a sedl si u postele na nočník. Jakmile si ulevil, přikryl nočník deskou a zasunul zpět do stolku – tak asi takhle to fungovalo. Kromě hraběcí toalety jsou vystaveny ještě desítky dalších předmětů. Jedná se o předměty související s hygienou od 18. po 20. století.
Zámecká hygiena
Bazilika Třebíč
Podíváme se taky do Třebíče, kde navštívíme opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, který byl budován od první poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v roce 1101. Podle znalců lze třebíčskou baziliku řadit ke skvostům středověkého stavitelství.
Je postavena v románském slohu s gotickými prvky. Na pracích se podle všeho podílela i stavební huť z Francie – nejspíš proto připomíná nejvzácnější prostřední okno v apsidě remešskou katedrálu. Značně sice utrpěla při obléhání Třebíče uherskými vojsky Matyáše Korvína v roce 1468 a víc než dvě století pak byla používána ke světským účelům. Přesto po obnově, provedené stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou v letech 1725-1731, byla znovu využívána k sakrálním účelům a zasvěcena svatému Prokopu.
Navíc je zajímavé i to, že unikátní ochoz téhle baziliky je nezvykle úzký a nízký. Nadto se právě tady snoubí hned tři architektonické slohy: románský, gotický a barokní. Sakrální stavbou se projdeme s místními: průvodkyní Lenkou Šiplovou a farářem Františkem Puchnarem. Mluvit budou hlavně o historii baziliky, kterou znají nejen Třebíčští.