Reportáže v regionech
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejmonumentálnějším barokním stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Najdeme v něm celou řadu reprezentačních sálů. Jedním z nich je Sál předků. V něm samozřejmě nechybějí portréty představitelů rodu, který zámek získal po bitvě na Bílé hoře. Jedno z nejčestnějších míst v téhle galerii patří Janu Adamovi Questenberkovi. Právě on se při svém pobytu na dvoře Ludvíka IV. rozhodl přebudovat rodové sídlo v duchu baroka. Přispěl taky k tomu, že Jaroměřice se staly mekkou dobových kumštýřů. Zajímavé jsou ale i další prostory, včetně těch, v nichž panstvo žilo. A za zastávku stojí též kostel, který je rovněž součástí areálu.
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Alternátor
V Třebíči zavzpomínáme na časy geniálního ševce Tomáše Bati, ale zároveň nahlédneme do vesmíru. Můžeme se těšit například na pohled na povrch Merkuru, na vesmírná tělesa i různé atmosférické jevy. To všechno je k vidění v bývalé kotelně, která kdysi vytápěla nejen továrnu, v jejímž areálu se nachází, ale taky okolní domy. Centrum, jehož exponáty nahradily staré stroje, dostalo jméno Alternátor. Věnováno je hlavně různým obnovitelným zdrojům energie. A zároveň mapuje historii průmyslové výroby v Borovině. U jejího zrodu stáli bratři Budischowští. V roce 1842 vybudovali koželužnu, kterou během dvou desítek let proměnili v jeden z největších provozů svého druhu v celé monarchii. Dozvíme se, kdy a proč skončily jeho zlaté časy a co měl v následujících letech společného s už zmiňovanou obuvnickou legendou.
Alternátor
Třebíčské betlémy
Jesličky z papíru, dřeva, perníku, ale taky třeba keramiky. Společně jsme dokonce obdivovali už i betlém z tvárnic. Ztvárnění příběhu o narození Ježíška má mnoho podob. Jinou v Podkrkonoší nebo třeba na západě Čech. Ovlivňují ho i profese, které té či oné oblasti vládnou. Vyhlášené jsou kupříkladu betlémy třešťské, které voní lesem. My si ale tentokrát představíme ty třebíčské, které se rodí jen o kus dál. Jejich základem jsou ručně malované papírové figurky. A doslova legendou mezi tvůrci pak Antonín Čeloud, který je stavěl na přelomu 19. a 20. století. Vyhrával snad všechny soutěže a zavedl nové prvky, které pak inspirovaly generace jeho nástupců. Třeba pastýřské a tříkrálové scény. Naopak odstranil všechny světské.
Třebíčské betlémy
Oslavany
Oslavany se do historie zapsaly už ve 13. století. Tehdy se v jejich blízkosti začala těžit měď. Mnohem víc ale celou oblast proslavil rok 1760, kdy zde bylo objeveno uhlí. To tu horníci dobývali víc než 200 let. Se zásobami tohohle nerostu souvisel i rozvoj výroby elektrické energie. A po jejích stopách se vydáme. Povede nás cyklostezka nazvaná Energetická. Dojedeme po ní z Oslavan k jaderné elektrárně Dukovany, kde se v informačním centru dozvíme to nejdůležitější o její historii i současnosti. A zastavíme se taky na Dalešické přehradě, která se pyšní nejvyšší funkční sypanou hrází ve střední Evropě. Pak nás ještě čeká unikátní Mohelenská hadcová step a jedna z nejstarších rozhleden na Moravě – Babylon.
Oslavany
Plátnéř
Mojmíru Vrtalovi učarovala historie a taky práce s železem. A dokázal spojit oboje, zakotvil u platnéřského řemesla. V jeho dílně nahlédneme do tajů výroby zbroje. Dozvíme se spoustu zajímavostí o tom, jak vypadala výstroj středověkých bojovníků, co bylo potřeba nejvíc chránit a taky třeba to, jak těžké bývaly přilby, v nichž vyráželi rytíři do turnajů. Zajímá vás, kde výrobce zbroje čerpá inspiraci? Pan Mojmír konkrétně především v muzeích a na starých obrázcích. Tam objevuje i zajímavé odlišnosti mezi jednotlivými obdobími. Nicméně technologie výroby se za staletí nezměnila, takže už dávní mistři platnéři postupovali zhruba stejně jako jejich dnešní nástupci. A my se samozřejmě podíváme i na to, jak se plech mění v kousky chránící bojovníka před soupeřovým útokem.
