Reportáže v regionech
Třebíčské betlémy
Jesličky z papíru, dřeva, perníku, ale taky třeba keramiky. Společně jsme dokonce obdivovali už i betlém z tvárnic. Ztvárnění příběhu o narození Ježíška má mnoho podob. Jinou v Podkrkonoší nebo třeba na západě Čech. Ovlivňují ho i profese, které té či oné oblasti vládnou. Vyhlášené jsou kupříkladu betlémy třešťské, které voní lesem. My si ale tentokrát představíme ty třebíčské, které se rodí jen o kus dál. Jejich základem jsou ručně malované papírové figurky. A doslova legendou mezi tvůrci pak Antonín Čeloud, který je stavěl na přelomu 19. a 20. století. Vyhrával snad všechny soutěže a zavedl nové prvky, které pak inspirovaly generace jeho nástupců. Třeba pastýřské a tříkrálové scény. Naopak odstranil všechny světské.
Třebíčské betlémy
Oslavany
Oslavany se do historie zapsaly už ve 13. století. Tehdy se v jejich blízkosti začala těžit měď. Mnohem víc ale celou oblast proslavil rok 1760, kdy zde bylo objeveno uhlí. To tu horníci dobývali víc než 200 let. Se zásobami tohohle nerostu souvisel i rozvoj výroby elektrické energie. A po jejích stopách se vydáme. Povede nás cyklostezka nazvaná Energetická. Dojedeme po ní z Oslavan k jaderné elektrárně Dukovany, kde se v informačním centru dozvíme to nejdůležitější o její historii i současnosti. A zastavíme se taky na Dalešické přehradě, která se pyšní nejvyšší funkční sypanou hrází ve střední Evropě. Pak nás ještě čeká unikátní Mohelenská hadcová step a jedna z nejstarších rozhleden na Moravě – Babylon.
Oslavany
Plátnéř
Mojmíru Vrtalovi učarovala historie a taky práce s železem. A dokázal spojit oboje, zakotvil u platnéřského řemesla. V jeho dílně nahlédneme do tajů výroby zbroje. Dozvíme se spoustu zajímavostí o tom, jak vypadala výstroj středověkých bojovníků, co bylo potřeba nejvíc chránit a taky třeba to, jak těžké bývaly přilby, v nichž vyráželi rytíři do turnajů. Zajímá vás, kde výrobce zbroje čerpá inspiraci? Pan Mojmír konkrétně především v muzeích a na starých obrázcích. Tam objevuje i zajímavé odlišnosti mezi jednotlivými obdobími. Nicméně technologie výroby se za staletí nezměnila, takže už dávní mistři platnéři postupovali zhruba stejně jako jejich dnešní nástupci. A my se samozřejmě podíváme i na to, jak se plech mění v kousky chránící bojovníka před soupeřovým útokem.
Plátnéř
Moravské Budějovice
V malebném městečku Moravské Budějovice nás přivítá jeho nepřehlédnutelná dominanta, věž kostela svatého Jiljí. Míst, které si zaslouží naše zastavení, tu ale najdeme víc. Třeba původně románskou rotundu. Za zmínku stojí ovšem i bývali páni na místním zámku. Jedním z nich byl Rudolf z rodu Salmů. Muzejní expozice připomíná, že byl velkým dobrodruhem a nadšeným cestovatelem. V Moravských Budějovicích se ale taky na počátku minulého století narodil vyorávač brambor. Jednoduchý vynález, který výrazně přispěl k rozmachu pěstování téhle plodiny nejen u nás. V prostorách bývalých masných krámů pak nahlédneme do dílen hned několika řemeslníků vybavených tak, jak vypadaly v dobách minulých. A dozvíme se taky něco o jejich práci.
Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou
Na zámku v Náměšti nad Oslavou připravili pro návštěvníky novinku. Zvou je do časů zdejších pánů, hrabat z rodu Haugwitzů. Panství se zámkem jim patřilo zhruba dvě století, od konce toho osmnáctého až do konce druhé světové války. My se podíváme, jak si takový pan hrabě žil zhruba před stovkou let. Buďte vítání v jeho bytečku. A můžete se spolehnout, že jde o podobu velmi blízkou té původní. V Náměšti se totiž dochovala řada historických alb, která zachycují dávné uspořádání a zařízení komnat, ale také původní mobiliář. Zámek se krátce po znárodnění stal adeptem na využití pro prezidentskou kancelář, takže ho nepotkal osud jiných šlechtických sídel, z nichž bylo vybavení odvezeno nebo dokonce rozkradeno. A na co se můžete těšit? Nahlédneme do soukromí hraběcí rodinky, ale dozvíme se i něco o jejích společenských povinnostech.