Reportáže v regionech
Zámek Náměšť nad Oslavou
Zámek v Náměšti nad Oslavou získal svou renesanční podobu za éry pánů ze Žerotína. Už v té době byl významným společenským a kulturním centrem. Nejinak tomu bylo i později za Haugwitzů, kteří se jeho majiteli stali v době vlády Marie Terezie a sídlili tu až do roku 1945. Velkým lákadlem pro návštěvníky je královský apartmán. Rozkládá přes celé jižní křídlo, jsou to tři ložnice, jedna opravdu velkorysá koupelna a jídelna. Pozornost si zaslouží i výstava, která připomíná život na zámku v době první republiky. Právě v tomhle období totiž na sídle pobývala celá řada významných osobností.
Zámek Náměšť nad Oslavou
Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Z Náměště nad Oslavou se vydáme na výlet do divočiny. Prozkoumáme část Údolí Oslavy a Chvojnice na rozhraní Vysočiny a Jihomoravského kraje. Celá rezervace má plochu přes 2000 hektarů a nejcennější je oblast kaňonu nazývaná Divoká Oslava. Je to úsek s krásnými meandry, přechodové území mezi chladnou a vlhkou Českomoravskou vrchovinou a teplou a suchou jižní Moravou. Údolí funguje v podstatě jako jakýsi migrační koridor, kterým se teplomilné druhy šíří na Vysočinu, a naopak chladnomilné horské druhy sestupují do nižších poloh. Cestou narazíme i na zříceniny Lamberka či Sedleckého hradu a o kus dál po proudu na altán Gloriet. Ten nechal v roce 1830 postavit hrabě Haukwitz, který zde pořádal vyjížďky. O století později si údolí zamilovali pro změnu trampové. I na ně zavzpomínáme.
Do divočiny z Náměště nad Oslavou
Předín
V Předíně na Vysočině se dobývalo zlato. Čeká nás pověst, která se váže k objevení tohohle vzácného bohatství, a projdeme se místy, která těžbu připomínají. Navíc pozor, narazit tu na lesklý kov prý při troše štěstí můžete dodnes. Nejstarší historie dolování v okolí Předína spadá zhruba do stejné doby jako vypuknutí stříbrné slávy královského města Jihlavy. Prospektoři tehdy při svých průzkumech došli až sem a objevili tu bohatství ukryté pod zemí. Získávalo se tehdy například na říčce Brtnici. Později došlo opakovaně k obnovení těžby, takže ve finále se v oblasti vzácný kov dobýval celkem čtyři století. Definitivní útlum přinesla třicetiletá válka. Vydáme se i do malého muzea, které zlaté časy připomíná.
Předín
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou patří k nejmonumentálnějším barokním stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Najdeme v něm celou řadu reprezentačních sálů. Jedním z nich je Sál předků. V něm samozřejmě nechybějí portréty představitelů rodu, který zámek získal po bitvě na Bílé hoře. Jedno z nejčestnějších míst v téhle galerii patří Janu Adamovi Questenberkovi. Právě on se při svém pobytu na dvoře Ludvíka IV. rozhodl přebudovat rodové sídlo v duchu baroka. Přispěl taky k tomu, že Jaroměřice se staly mekkou dobových kumštýřů. Zajímavé jsou ale i další prostory, včetně těch, v nichž panstvo žilo. A za zastávku stojí též kostel, který je rovněž součástí areálu.
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Alternátor
V Třebíči zavzpomínáme na časy geniálního ševce Tomáše Bati, ale zároveň nahlédneme do vesmíru. Můžeme se těšit například na pohled na povrch Merkuru, na vesmírná tělesa i různé atmosférické jevy. To všechno je k vidění v bývalé kotelně, která kdysi vytápěla nejen továrnu, v jejímž areálu se nachází, ale taky okolní domy. Centrum, jehož exponáty nahradily staré stroje, dostalo jméno Alternátor. Věnováno je hlavně různým obnovitelným zdrojům energie. A zároveň mapuje historii průmyslové výroby v Borovině. U jejího zrodu stáli bratři Budischowští. V roce 1842 vybudovali koželužnu, kterou během dvou desítek let proměnili v jeden z největších provozů svého druhu v celé monarchii. Dozvíme se, kdy a proč skončily jeho zlaté časy a co měl v následujících letech společného s už zmiňovanou obuvnickou legendou.
