Reportáže v regionech
Kozlov a M. Švabinský
Pod vrcholem Kozlovského kopce se v malebném údolí nachází vesnička Kozlov, která je od roku 1989 integrovanou součástí České Třebové. Jméno obce pochází od příjmení Kozel podle zakladatele či vlastníka ve smyslu Kozlův majetek.
Pobyt Švabinského tady ovlivnil i jeho tvorbu. Poprvé do této vesničky zavítal v roce 1895, kdy přijel za Eliškou Vejrychovou, se kterou se seznámil toho roku na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Jejich vztah vyvrcholil svatbou v proboštském chrámu v Litomyšli dne 2. června 1900.
V Kozlově novomanželé trávili svůj čas v bývalém domku rodiny Vejrychovy. V roce 1908 rodiče Ely Karel a Běla Vejrychovi domek rozšířili a sami se záhy přestěhovali opodál do tzv. Pecháčkova statku, který několik let před tím zakoupili.
Max Švabinský si tento kraj zamiloval a trávil zde prázdniny v letech 1896–1919. V roce 1919 navštívil Švabinský Kozlov naposledy. Díky pobytu a tvorbě Maxe Švabinského v Kozlově se stala tahle dosud zapadlá vesnička známou v uměleckých kruzích a životní a tvůrčí etapa Švabinského v Kozlově se označuje jako kozlovské období.
Kozlov a M. Švabinský
Klášter Nová Říše
Jedním z našich cílů se stane premonstrátský klášter v Nové Říši na Vysočině. Tenhle řád stavěl sakrální stavby vždy ve dvojicích: pro ženy a pro muže.
Areál, kam vás zavedeme, leží na okraji náměstí městečka Nová Říše vzdáleného cca 10 km východně od Telče. Novoříšský klášter premonstrátů byl založen na počátku 13. století a původně byl klášterem ženským. Postupně byl vypleněn třemi husitskými nájezdy a po desetiletích bídy byl kolem roku 1570 opuštěn.
Do kláštera však ihned přišli mužští zástupci řádu premonstrátů a začali ho znovu spravovat. V roce 1813 byla celá Nová říše zasažena mohutným požárem a velká část areálu mu podlehla. Většina dnešních budov tak pochází právě z této doby. Za druhé světové války byl sídlem Hitlerjugend a mezi lety 1950-1991 sloužil jako vojenské skladiště.
Nejvýznamnější stavbou kláštera je kostel sv. Petra a Pavla z druhé poloviny 17. století se vzácnými interiérovými prvky (fresky, varhany, dřevěná kazatelna a lavice) a především klášterní knihovna s více než 20 000 svazky. V kostelní věži byly v roce 2003 instalovány čtyři zbrusu nové zvony, z nichž nejtěžší váží bezmála 2 tuny. A v klášteru v Nové Říši jsme objevili i vzácný herbář – i o něm budeme mluvit.
Klášter Nová Říše
Tatra 75
Telč – malé město s krásným náměstím. S objektivem jsme navštívili dům č. 65. Ten od roku 1982 patří Janu Wimmerovi a jeho rodině. V domě tak noví majitelé mohli narazit na spoustu zajímavých historických věcí, jenže Wimmerovi přece jen našli své zalíbení v něčem jiném. Nadchli se pro veterány na čtyřech kolech. Koupili starou Tatru 75, krásného kabrioleta, a mysleli si, že něco poopraví a bude to. Byla z toho práce na pět let, veterán se jim ani do domu nevejde. Svůj zaměr ale otec a syn Wimmerovi rozšířili i na kola a velocipédy.
Tatra 75
Telč
Renesančně barokní město Telč – turistický cíl tisíců turistů ročně. Páni z Hradce ji získali od krále Jana Lucemburského a zabydleli se tady. Ten nejznámější z majitelů. Zachariáš z Hradce si ve 168 místnostech zbudoval reprezentativní sídlo. To sice bylo přestavěno ve století 16., ale vždy tak, že zapadlo, i když zohledňovalo architektonický vývoj doby. Zámek a město vůbec si oblíbili i filmaři – a to nejen ti čeští.
Telč
Pštrosí farma
Pak se dozvíte, jestli si pštros strká hlavu do písku. Nevypravili jsme se ale za těmito ptačími obry do Afriky, stačila nám vysočina. Ve vesničce Olší na pomezí Moravy a jižních Čech nám Jitka Malá představí takové dvouapůlmetrové krasavce. Pštrosí samci většinou oplývají sexuálním apetitem, takže praktikují jakousi pštrosí polygamii. A nedivte se, z vajíčka se totiž vylíhne rovnou kilové kuře, které roste a roste a před kterým prý nemá smysl ani utéct, snad jen lehnout si na zem a čekat.