Reportáže v regionech
Dělostřelecká tvrz Bouda
Převrácený nebo utržený bunkr, ale taky nejmenší dělostřelecká tvrz našeho systému předválečného opevnění. Mezi tím vším vás v Králické oblasti provede patnáctikilometrová naučná stezka nazvaná Betonová hranice, na které si můžete prostudovat tři desítky informačních tabulí s fotkami, plány a dalšími zajímavostmi. My se zastavíme v nejmenší československé dělostřelecké tvrzi Boudě. Ač je nejmenší, na její stavbu bylo zapotřebí víc než 20 tisíc kubíků betonu a přes tisíc tun ocelové výztuže. Pro milovníky historie je určitě příjemnou skutečností to, že po válce neprošla žádnými změnami a vlastně ani nebyla využívaná, takže zůstala v té podobě, v jaké byla vybudována. Projdeme si její kilometr a půl dlouhé podzemní prostory, prozradíme, k čemu všemu sloužily a co se zachovalo.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Tvrz Orlice
Na východě Čech, na kraji Letohradu, vás pozveme k prohlídce staré tvrze Orlice. Vyrostla pravděpodobně na konci 13. století, o zhruba tři stovky let později byla přestavěna na renesanční zámek. Poté, co se panstvo odstěhovalo, začala sloužit hospodářským účelům. Ve druhé polovině 20. století chátrala, ale před několika lety se jí ujali noví majitelé, vrátili jí zašlý lesk a zpřístupnili ji veřejnosti. A tak se můžeme přenést o několik století zpátky. Nejstarší částí je gotické sklepení, nahlédnout můžeme i do sklípku, ve kterém jsou k vidění historické zbraně. A pak nás už čeká renesanční rytířský sál proměněný v restauraci. Můžeme v něm obdivovat ikony, které jsou jakýmsi satirickým pohledem na tehdejší společnost. Prohlédneme si i zámeckou kuchyni a přehlédnout nesmíme sgrafita zdobící tvrz zvenku. Ta ve venkovském prostředí rozhodně nebývala běžná.
Tvrz Orlice
Pevnost Hůrka
Když se v polovině třicátých let minulého století začalo budovat pohraniční opevnění, které nás mělo chránit, začalo se stavět i nedaleko města Králíky. Pevnost Hůrka patří k největším stavbám československého obranného systému, pod zemí se tu ukrývají bezmála dva kilometry chodeb a sálů, které měly sloužit pro ubytování posádky, uskladnění zásob pro vojáky a taky munice potřebné pro obranu našich hranic. Našli bychom tu kasárna, ošetřovnu, pěchotní i dělostřelecký srub a rovněž otočnou a výsuvnou dělovou věž. Ta byla vystavěna v nadmořské výšce 666 metrů. Celý objekt sloužil do roku 2009 Československé armádě, dnes je z něj muzeum, v němž se můžeme vrátit do předválečných let. A když vyšlápneme po takřka třech stovkách schodů na zmiňovanou věž, čeká nás i nádherný výhled do dalekého okolí.
Pevnost Hůrka
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.