Reportáže v regionech
Cimrmanova světnička
V Letohradě nemají jen známé muzeum řemesel, ale na tamním zámku také světničku Járy Cimrmana. Místní sdružení příznivců slavného génia v něm shromáždilo spoustu neobvyklých předmětů ze života nedoceněného génia. A také hned několik jeho vynálezů. Například důmyslnou past na myši nebo lžíci „hladomorku“. A dokonce i sochy se tu Mistr dočkal. Snad by nepovažoval za neuctivé, že jsme se z jeho světničky vypravili také do okolní přírody. Naším cílem byla mimo jiné rozhledna na nedalekém Suchém vrchu, kterou kdysi navštívil dokonce i prezident Beneš.
Cimrmanova světnička
Králický Sněžník
Po naučné stezce Králický Sněžník se projdeme nejmenším pohořím u nás. Jeho příroda si vysloužila vyhlášení národní přírodní rezervací. Na čtrnácti kilometrech stezky nás čeká patnáct zastavení. Jedno například u sochy slona, který je symbolem celého pohoří. Dozvíme se samozřejmě i to, jak se sem dostal. Jedním z nejzajímavějších míst na celé stezce je pramen Moravy. Ten najdeme v nadmořské výšce 1380 metrů. A nepřehlédneme ani vrchol Králického Sněžníku, o který se musíme dělit s polskými sousedy. Zhruba 200 metrů od vrcholku se pak nachází historické trojmezí Čech, Moravy a Slezska.
Stezka Králický Sněžník
Kolář a karosář
Kalouskovi v Písečné u Žamberku patří k rodinám, kde se řemeslo dědí z generace na generaci. Jim učarovalo to kolařské. Ani druhá polovina minulého století nedokázala rodinnou tradici zničit. My budeme chvíli přihlížet, co vlastně všechno řemeslo, které je u nás takřka na vymření, obnáší. A bude se na co dívat. U Kalousků se totiž klidně pustí do oprav historických povozů či náhradních dílů pro zámecký kočár. A taky třeba do loukoťového kola.
Kolář a karosář
Figurky ze šustí
Už od 17. století naši předkové používali kukuřičné šustí – uplatnění nacházelo různé. Hodilo se totiž k výrobě ošatek, misek, rohoží – a je logické, že se tohle tradiční řemeslo rozšířilo tam, kde se plodině kukuřici dařilo dobře, tedy na jihovýchodní Moravě.
Dnes se tahle práce stala oblíbenou činností lidových umělkyň a k jedné takové zavítáme i my. V reportáži z Letohradu si budeme povídat o tom, jak se dělají všelijaké figurky řemeslníků nebo scénky z venkovského života – a to vše právě ze šustí.
Ze šúpolí, jak se taky tomuhle výrobnímu materiálu říká, se maminky naučily dělat i panenky pro své děti, ale také různé hračky, které pak dávaly nad jejich kolíbky. Jenže ono dělat tyhle věci znamená podzim co podzim vyrazit do polí: ne přímo na lov, ale spíš na sklizeň – vybrat totiž ty pravé kukuřičné lupeny.
Figurky ze šustí
Lékárna
Slavný lékárník a chemik Christián Erxleben přišel do naší země v roce 1795 až z Hannoveru. Už o dva roky později otevřel svoji první lékárnu – ta se stala na dlouho jedinou dostupnou široko daleko.
My jsme se s kamerou vydali do Vamberka, kde dodnes narazíte na prazvláštní lékárnu. Apatyku s příjemně kouzelnou atmosférou. Zkrátka novogotická lékárna z 90. let 19. století. V českých muzeích je pravděpodobně jediným dochovaným exemplářem oficíny v novogotickém stylu.
Byla zhotovena se vkusem a citem. Štíhlé věže, lomené oblouky i gotická sanktuária vytvářejí iluzi chrámu, kde návštěvník mohl léčit nejenom tělo, ale i ducha. Apatyka je doplněna dřevěnými, porcelánovými i skleněnými stojatkami, litinovými i porcelánovými hmoždíři, pilulkovnicí i ručními vážkami.