Reportáže v regionech
Výrobce kuší
Vystřelit si aspoň jednou z kuše, to je nespíš přání každého pořádného kluka a možná i mnohých příslušnic něžnějšího pohlaví. Františkovi Keprtovi ale tyhle zbraně učarovaly natolik, že se rozhodl věnovat výrobě replik gotických a čínských. Při návštěvě u něj se dozvíme, že používá jasanové a lipové dřevo, prozradí nám, jak celý výrobní proces probíhá a co je při něm důležité. Zavede nás také do historie kuší. Věděli jste například, že jednuchého předchůdce kuše měl člověk k dispozici už před devíti tisícovkami let a že v té dnešní podobě se narodily v Číně ještě před naším letopočtem. Pokud vás zajímá, jak a kdy se dostaly do Evropy, kdy začaly být používány v armádách a také třeba různé zajímavosti z výroby, pak se můžete těšit.
Výrobce kuší
Divoká Orlice
Loni jsme společně pluli po Tiché Orlici a aby to její divočejší kolegyni nebylo líto, vyrazíme teď společně na Divokou Orlici. Ta pramení za našimi hranici, u polských sousedů, pak chvíli tvoří společnou hranici a u Zemské brány se definitivně stáčí do Čech. My ji chvilku budeme doprovázet. Nejprve si přitom prohlédneme starý kamenný most postavený na samém počátku minulého století italskými staviteli, kteří u nás hloubili železniční tunely. Pak se zastavíme u pašerácké lávky, na které bylo hodně živo třeba v období po první světové válce a také v Klášterci. Obdivovat budeme jeden z nejstarších kostelů v Čechách, který je zároveň jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury v Královéhradeckém kraji a také další unikát – nejstarší a nejmohutnější strom východních Čech.
Divoká Orlice
Arboretum Žampach
Obec Žampach v podhůří Orlických hor zmiňují historické prameny už v první polovině 14. století a ještě o něco starší je první zpráva o stejnojmenném hradu. Proto není divu, že tu na návštěvníky čeká řada hodně letitých pamětihodností. Na kopci Žampach například zbytky už zmiňovaného hradu. Prohlédneme si i zvoničku, která, díky nepřízni osudu, musela být stavěna hned třikrát. A pak také původně tvrz, kterou jezuité přestavěli na svou letní rezidenci a po zrušení jejich řádu se proměnila v zámek. V anglickém parku, který u zámku zřídili manželé Lützovovi na konci 19. století, nás přivítá rozlehlé arboretum s více než pětistovkou druhů a kultivarů dřevin. Najdeme mezi nimi i budoucího obra – sekvojec obrovský, který ve své domovině, kalifornských horách, dorůstá až do výšky sto metrů.
Žampach
Tichá Orlice
Posledních letních dnů využijeme k tomu, abychom se ještě vypravili na vodu. Tentokrát nás zlákala Tichá Orlice, konkrétně její šestnáctikilometrový úsek mezi Letohradem a Ústím nad Orlicí. Patří prý k nejkrásnějším. Nejprve se porozhlédneme v okolí Letohradu, kde bylo nedávno otevřené přírodní geologické a vodní muzeum. Pak se zastavíme u hradu Lanšperk, který střežil Tichou Orlici už na konci 13. století. Dlouho byl centrem panství, pustnout začal poté, co se místní šlechta přestěhovala do pohodlnějších a modernějších zámků. Z vyhlídkové plošiny dohlédneme pořádně daleko, až k Jeseníkům. Naše putování skončíme u tábořiště Cakle a poradíme vám, jak spojit výlet po vodě s yklistickým.
Tichá Orlice
Vojenské muzeum Králíky
Králicko na východě Čech není pro příznivce vojenské historie místem neznámým. Velkým lákadlem jsou obranné pevnosti z období mobilizace před druhou světovou válkou. Jejich centrem se v devadesátých letech minulého století stalo Vojenské muzeum přímo v Králíkách. Proměnil se v něj zásluhou nadšenců bývalý chátrající kravín, takže prostoru pro vzácné exponáty je tu víc než dost. Expozice je rozdělena do několika částí, jedna je věnována i významným osobnostem mobilizačních časů – armádnímu generálovi Ludvíku Krejčímu a brigádnímu generálovi Bohuslavovi Fialovi. Velký prostor dostala také speciální ženijní technika.