Reportáže v regionech
Brandýs nad Orlicí
Zimní krajinou se vypravíme ke zřícenině hradu Brandýs nad Orlicí. Býval jedním z nejmohutnějších u nás, vystavět ho nechal už ve třináctém století Jindřich z Brandýsa. K jeho nejznámějším obyvatelům ale patřil loupeživý rytíř Oldřich z Brandýsa, který se svými lapky vyjížděl do kraje a plenil. Po bitvě na Bílé hoře tu pobýval Bohuš Kostka z Postupic, kterému právě brandýský hrad zůstal jako jediný majetek po porážce stavovského povstání. Nejspíš proto se pustil do jeho renesanční přestavby. Zajímavé je ale i město pod hradem. Zdejším nejslavnějším rodákem byl Karel starší ze Žerotína, který poskytl v době pobělohorské azyl osmadvaceti českým bratřím. Takže tu nějaký čas žil i Jan Amos Komenský a dokonce tu napsal své nejslavnější dílo labyrint světa a ráj srdce. A taky tady potkal svou druhou ženu.
Brandýs nad Orlicí
Hora Matky Boží
Ve výšce bezmála osmi stovek metrů nad mořem, na Hoře Matky Boží nad městem Králíky už tři stovky let stojí klášter. V místě, kam mířila procesí, ho nechal vystavět králický rodák, později královéhradecký biskup Tobias Jan Becker, který tak splnil svůj dětský slib. Klášter s kostelem a poutním domem vítal poutníky dlouhé roky, v době reforem Josefa II. ale i on málem přestal existovat. Jeho představený ho ale nejspíš jednou chytrou odpovědí panovníkovi zachránil. Nově vzniklá expozice připomíná období, kdy klášter sloužil jako vězení řeholníků. Ti se stali po nástupu komunistů nepohodlnými a jedním z míst, kde dožívali, byla i Hora Matky Boží. Tohle smutné období připomíná nově vzniklá expozice, kterou si samozřejmě prohlédneme.
Hora Matky Boží
Králický Sněžník
Králický Sněžník je naším třetím nejvyšším pohořím. My se dnes vydáme přes vrchol Klepý do polského lázeňského městečka Miedzygorze, o jehož vznik se zasloužila královna Mariana Oraňská a které na konci 19. století patřilo k nejluxusnějším lázeňským střediskům v Německu. Naše cesta bude dlouhá něco málo přes dvacet kilometrů, cestou nás čeká řada zajímavostí. Jednou z prvních bude rozhledna na Klepém, která vyrostla před třemi lety. Krásnou krajinu na naší i polské straně si pak hned několikrát prohlédneme i z různých vyhlídek. Cestou vám prozradíme, že také Králický Sněžník měl svého vládce. Jmenoval se Krulišák a podle pověstí to byl pěkně poťouchlý tvor. Nutil lidi k různým neplechám a jednou prý zavedl švédské vojáky do rokle a seslal na ně velkou bouři, které je všechny pohřbila.
Králický Sněžník
Králický Sněžník
Králický Sněžník je naším třetím nejvyšším pohořím. My se dnes vydáme přes vrchol Klepý do polského lázeňského městečka Miedzygorze, o jehož vznik se zasloužila královna Mariana Oraňská a které na konci 19. století patřilo k nejluxusnějším lázeňským střediskům v Německu. Naše cesta bude dlouhá něco málo přes dvacet kilometrů, cestou nás čeká řada zajímavostí. Jednou z prvních bude rozhledna na Klepém, která vyrostla před třemi lety. Krásnou krajinu na naší i polské straně si pak hned několikrát prohlédneme i z různých vyhlídek. Cestou vám prozradíme, že také Králický Sněžník měl svého vládce. Jmenoval se Krulišák a podle pověstí to byl pěkně poťouchlý tvor. Nutil lidi k různým neplechám a jednou prý zavedl švédské vojáky do rokle a seslal na ně velkou bouři, které je všechny pohřbila.
Králický Sněžník
Výrobce kuší
Vystřelit si aspoň jednou z kuše, to je nespíš přání každého pořádného kluka a možná i mnohých příslušnic něžnějšího pohlaví. Františkovi Keprtovi ale tyhle zbraně učarovaly natolik, že se rozhodl věnovat výrobě replik gotických a čínských. Při návštěvě u něj se dozvíme, že používá jasanové a lipové dřevo, prozradí nám, jak celý výrobní proces probíhá a co je při něm důležité. Zavede nás také do historie kuší. Věděli jste například, že jednuchého předchůdce kuše měl člověk k dispozici už před devíti tisícovkami let a že v té dnešní podobě se narodily v Číně ještě před naším letopočtem. Pokud vás zajímá, jak a kdy se dostaly do Evropy, kdy začaly být používány v armádách a také třeba různé zajímavosti z výroby, pak se můžete těšit.