Reportáže v regionech
Jablonné nad Orlicí
Jablonné nad Orlicí je zmiňováno jako trhová obec už na konci 11. století. Po celý středověk v něm převládala dřevěná zástavba, která přečkala staletí. Neponičili ji ani švédští vojáci v době třicetileté války. Pak ale přišel velký požár, který způsobil zkázu celého náměstí. Začaly se stavět nové domy. Nejstarší je hotel U černého medvěda, zajímavé jsou ale i další stavby. Městem nás provede naučná stezka a po ní medvěd, kterého má město i ve znaku. Váže se k němu zajímavá legenda. Kdysi dávno vylezl na vůz, s nímž čeledíni objížděli okolní vesnice a vybírali naturálie pro klášter, mlsný medvěd. Koně se splašili, čeledíni prchli a do města dojel na voze jen medvěd držící se opatské berly. Prohlédneme si také okolí města, například údolí Hradiska.
Jablonné nad Orlicí
Rusínský kostelík
V naší zemi najdeme celkem pět rusínských kostelíků, které se sem přestěhovaly z Podkarpatské Rusi. My vás zavedeme k tomu v Dobříkově. Jeho původním domovem byla Velká Kopaň, kde vyrostl v roce 1669. O dvě stovky let se lidová stavba se šindelovou střechou stěhovala do Cholmovce. Tam ji v roce 1930 už chátrající a částečně rozebranou objevil prvorepublikový politik Václav Klofáč a postaral se o její záchranu. Nechal ji rozebrat a převézt do Dobříkova. V roce 1931 byla otevřena a vysvěcena. Václav Klofáč ji daroval Církvi československé husitské, které patří dodnes. Prohlédneme si interiér, dozvíme se, k čemu sloužily jednotlivé části a také to, jak to v něm fungovalo při bohoslužbách. Muži tu například byli striktně odděleni od žen a své místo měli i hříšníci.
Rusínský kostelík
Výstava z historie lidstva
Kdy historie zaznamenala prvního člověka rozumného a jak naši předci v dávných časech žili? To se můžete dozvědět při návštěvě výstavy, kterou připravilo muzeum v Ústí nad Orlicí. Nejenže zjistíme, jak to měli doma rozdělené pravěcí lidé, co všechno museli zvládat a jak moc šikovní asi byli, ale ledacos z činností, které pro ně bývaly běžné, si můžete vyzkoušet. Víte například, jak se tehdy mlelo obilí? Byla to pěkná dřina, která připadla ženám. Velký plochý kámen, na něm obilí a druhý menší kámen drtil. Můžete si i představit, jakou dřinu obnášela výroba zbraní. A jednoduché samozřejmě nebylo ani rozdělávání ohně. O zajímavosti na výstavě rozhodně není nouze, nahlédneme i do šatníků našich prapra…, třeba první kalhoty, většinou vlněné a s kostkovaným vzorem, se v něm objevily díky Keltům.
Výstava z historie lidstva
Vysoké Mýto
Vysoké Mýto patří k hodně starým čekým městům. Za jeho vznik vděčíme Přemyslu Otakarovi II., který ho nechal vybudovat na ochranu Trstenické stezky, významné obchodní cesty spojující Čechy a Moravu s Pobaltím i dalekým východem. Jeho název nemá nic společného s výškou vybíraného mýta, ale s vyvýšeninou, na které město vyrostlo. Jeho první obyvatelé přišli ze severního Německa. Městské opevnění tvořilo 25 bašt a věž, dodnes se dochovaly taky tři městské brány. Jedna se jmenuje Litomyšlská, druhá Pražská a poslední Choceňská. A připomenout si tu můžeme i krále, který město založil. Jeho socha nás přivítá u Pražské brány. A za povšimnutí stojí i to, že není z bronzu ani kamene, ale z kovaného železa.
Vysoké Mýto
Mariánská Hora
Na svatodušní pondělí se už od osmnáctého století scházeli poutníci na Mariánské Hoře u Lanškrouna. Vyráželi odsud na desetidenní cestu do Mariazell v Horním Štýrsku. Tam slavili tělo a krev Páně a zase se vydali na pouť zpět. U zrodu poutní tradice Mariánské Hory stál radní a hospodský František Čípa, který prý viděl několikrát nad místem ozářenou oblohu, a tak tam nechal postavit honosný kříž. Od roku 1846 vodil poutníky do Mariazell zbožný Leopold Fiala, který se časem na Mariánskou Horu přestěhoval a vlastníma rukama se pustil do budování kapličky a později i kostela. V něm můžeme vidět i obraz připomínající zázračnou událost, která se v těchto místech stala. Když Antonín Keprta vezl mlýnské kameny, celý náklad na něho spadl. Prosil Pannu Marii o šťastnou hodinku smrti. Panna Maria se zjevila, nadzvihla vůz a on vyvázl zdravý.