Reportáže v regionech
Lucký vrch
Příroda se sice teprve po dlouhé zimě probouzí, ale i tak mnohé z vás už teď láká k výletům. Společně se vypravíme na Vysočinu, do Žďárských vrchů. Vrch nazývaný Lucký býval kdysi oblíbeným výletním místem, ale pak se na něm usídlila armáda a turisté měli smůlu. Porozhlédneme se do kraje, zastavíme se ve starém horském hotýlku a pak si projdeme jednu z vyznačených turistických tras. Zavede nás například do obce Pustá Rybná, kde se dochovaly zajímavé ukázky staré lidové architektury. Dílem čistě přírodním jsou pro změnu Rybenské Perníčky, skalní útvary opředené mnoha pověstmi. Ukrývali se tu prý čeští bratři v dobách nesvobody před vydáním tolerančního patentu. A pokud vás zajímá, kde Perníčky ke neobvyklému jménu přišly, tak i to jsme zjistili.
Lucký Vrch
Hřebečské důlní stezky
Masivní hřeben Hřebeč najdeme na rozhraní Čech a Moravy. Na stranu moravskou je příkrý a směrem do Čech se pozvolna svažuje. Je provrtán pěti desítkami dolů a jeho krajinou také vede několik hornických stezek. Zdejší pozemky patřily od druhé poloviny sedmnáctého století Lichtenšjenům a ti tu také zhruba o dvě stovky let později začali těžit. Uhlí a později lupek, jíl vhodný k výrobě žáruvzdorných materiálů. My se zastavíme například u hornického díla Hugo Karel, ale také se porozhlédneme do kraje a prohlédneme si i rozhlednu Strážný vrch. Zajímavé na ní je, že je inspirována hornickými symboly. Vrchní část představuje štolu, sloupy těžní věž.
Hřebeč
Výstava praček
Bez pračky si většina moderních hospodyněk nedovede život představit. Přitom ty současné, automatické, jsou vynálezem velmi mladým. Světlo světa spatřily až v minulém století. A nejspíš nikoho nepřekvapí, že je vymysleli muži, i když jich se praní v potoce ani později s valchou moc netýkalo. Ve svitavském muzeu si prohlédneme 150 exponátů, které mapují různé fáze vývoje pračky. Některé jsou opravdu historickým kousky, ale ve své době byly nejspíš technickým zázrakem. A při procházce výstavou si samozřejmě povíme také něco o tom, kdy a jak se praní začalo spoléhat na něco jiného než silné ruce paní domácí či její pomocnice.
Muzeum praní ve Svitavách
Hrad Svojanov
Hrad Svojanov nechal na pomezí Čech a Moravy vybudovat Přemysl Otakar II. Měl za úkol střežit obchodní stezku, na kterou shlížel z pěkně vysokého nadhledu. A měl také chránit naší zem před případnými útoky nepřátel. Slavné časy prožíval hrad, který se zpočátku jmenoval Fürstenberg, například v době, kdy ho užíval Záviš z Falkenštejna. Po roce 1910 se o něj začalo starat město Polička a tomu patří i v posledních letech. Porozhlédnout po kraji se z něj můžete i v zimních měsících.
Hrad Svojanov
Muzeum klavírů
Litomyšl jsme už navštívili. Dnes ale tohle město poznáme opravdu jako centrum hudby. Pozveme vás totiž na výstavu. Pod názvem Klavír? Klavír! Klavír! Tajemství i krása klávesových nástrojů v proměnách staletí se skrývá ojedinělá přehlídka dovednosti dávných i nedávných výrobců klávesových nástrojů. Instalace na zámku v Litomyšli je však naprosto nová v tom, že tyto nástroje ve všech jejich vývojových typech – klavichordy, cembala i kladívkové klavíry – prezentuje nejen jako artefakty s jejich historickou, uměleckou, technickou i hudební hodnotou, ale odráží i jejich roli v životě společnosti.
Výstava má proto dvě roviny – klávesové nástroje jsou zde představeny jak samy o sobě, tak i zakomponované do typických interiérů, v nichž se od počátků své existence objevují. Návštěvníci výstavy se mohou setkat i s nástroji, které v minulosti patřily významným hudebním osobnostem – Zdeňku Fibichovi, Vítězslavu Nezvalovi, Aloisi Hábovi či Rudolfu Frimlovi. Expozici efektně dotvářejí kulisy ze zdejšího zámeckého barokního divadla od Josefa Platzera (1786–1806) a další cenné exponáty z mobiliárních fondů Národního památkového ústavu, Historického muzea Národního muzea a Regionálního muzea v Litomyšli.
Zvláštní hodnotou výstavy je i to, že většina hudebních exponátů je v hratelném stavu a bude ji doprovázet bohatý koncertní a přednáškový program. A možná si budete i smět na některé nástroje zahrát.