Reportáže v regionech
Dům zbrojnošů na Svojanově
Hrad Svojanov jsme sice společně už navštívili, nicméně stejně si pro jistotu připomeneme aspoň základní okamžiky jeho historie. Založen byl Přemyslem Otakarem II. jako věnný hrad. Po smrti panovníka ho získala královna Kunhuta, která na něm žila se svých druhým chotěm Závišem z Falkenštejna. Ten si ale hradu ani své moci dlouho neužíval a po jeho smrti už Svojanov nikdo tak významný neobýval. Nicméně i další majitelé tu zanechali své stopy. Páni z Boskovic například v 15. století nechali vybudovat hradby s takzvaným Domem zbrojnošů, v němž přebývala hradní posádka a odkud měli strážci přímý vstup na hradby. Dům se dnešních časů dočkal ve velmi autentickém stavu a návštěvníci si v něm staré časy mohou připomenout díky zajímavé expozici. K vidění je v ní například leštěná jezdecká zbroj nebo chladné zbraně.
Dům zbrojnošů na Svojanově
Polička
Polička patří k nejzajímavějším městům na pomezí východních Čech a Vysočiny. Pro mnohé z nás je spojena hlavně s hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů, který se tu narodil. Polička se ale může pochlubit i hodně dlouhou historií. Založena byla už v době vlády Přemysla Otakara II. Nejstarší časy připomínají městské hradby, které patří k nejdochovalejším u nás. Zastavení si zaslouží i náměstí s řadou zajímavých domů. Jeho nepřehlédnutelnou dominantou je radnice, jedna ze tří nejhonosnějších v Čechách. Poličtí neměli zámek, proto si dopřáli vskutku reprezentativní sídlo královského rychtáře a důsledně o něj pečovali. Do dějin města nahlédneme v muzeu, kde se dozvíme například, jak obyvatelé bránili své město před nebezpečím, jak to vypadalo na tržišti a seznámíme se také s horáckým sklem.
Polička
Jaroměřická kalvárie
Jaroměřická kalvárie láká poutníky už tři stovky let. V roce 1713 založil tradici tohohle poutního místa majitel zdejšího panství František Michal Šubíř, který tím chtěl poděkovat za záchranu své mladé ženy při porodu. Ještě předtím, někdy na počátku druhé poloviny 17. století, tu ale místní postavili kříž, který měl vyhánět zdejšího zlého ducha Kadrmana. Ten řádil vždycky, když se v jeho blízkosti octl nějaký pocestný. Tak to alespoň říká pověst o něm. My se ale budeme věnovat i architektonickým skvostům. Kostel Povýšení sv. Kříže je jednou z prvních ukázek radikálního baroka na Moravě. Bohužel ale historické prameny tají jeho stavitele. Jedním z těch, kteří mohli stát u jeho zrodu, je podle všeho slavný Jan Blažej Santini. Prohlédneme si i tři kaple na nádvoří areálu a prozradíme, k čemu sloužily.
Jaroměřická kalvárie
Rychnovský vrch
Putování krásnou přírodou a také celá řada tajemství nás čeká na vrchu Rychnov uprostřed Moravskotřebovské kotliny. Zajímavé zastavení si dopřejeme hned na úpatí u kapličky z roku 1931. Připomíná dávné zázračné uzdravení kováře z Lubníka. Díky tomu se na Rychnov vydávala spousta poutníků, kteří hledali úlevu od svých bolestí a trápení. Pak se vypravíme směrem k vrcholu, který je dlouhý přibližně jeden kilometr a je tvořen dvěma hřebínky. Kdysi tu prý bývalo jezero a jedna legenda vypráví o pokladu ukrytém na jeho dně. Zajímavé je i to, jak různá prostředí na Rychnově najdeme. Jsou tu slunné stráně i mokřady, v nichž se daří vzácným rostlinám. Narazíme i na zajímavé živočichy, líbí se tu například sovám. A pro milovníky tajemných příběhů přidáme ještě jeden o dunění, které se ozývalo z útrob kopce.
Rychnovský vrch
Lucký vrch
Příroda se sice teprve po dlouhé zimě probouzí, ale i tak mnohé z vás už teď láká k výletům. Společně se vypravíme na Vysočinu, do Žďárských vrchů. Vrch nazývaný Lucký býval kdysi oblíbeným výletním místem, ale pak se na něm usídlila armáda a turisté měli smůlu. Porozhlédneme se do kraje, zastavíme se ve starém horském hotýlku a pak si projdeme jednu z vyznačených turistických tras. Zavede nás například do obce Pustá Rybná, kde se dochovaly zajímavé ukázky staré lidové architektury. Dílem čistě přírodním jsou pro změnu Rybenské Perníčky, skalní útvary opředené mnoha pověstmi. Ukrývali se tu prý čeští bratři v dobách nesvobody před vydáním tolerančního patentu. A pokud vás zajímá, kde Perníčky ke neobvyklému jménu přišly, tak i to jsme zjistili.