Reportáže v regionech
Pardubické závodiště
Jedním z nejvyhledávanějších míst města perníku, tedy Pardubic, je slavné dostihové závodiště. Velkou Pardubickou znají u nás snad i malé děti, málokdo ale ví, že závodiště je možné navštívit i ve dnech, kdy se žádné boje rychlých koní nekonají. Tehdy mohou návštěvníci prozkoumat areál závodiště a dozvědět se něco zajímavého o jeho historii. Třeba to, že slavný dostih, který jsme už zmiňovali, se poprvé běžel v roce 1874 nebo to, že kdysi se sem na závody koní jezdili dívat i členové císařské rodiny.
Dostihové závodiště Pardubice
Aviatici
Od prvního veřejného vzletu aeroplánem v roce 1910 uplynulo už sto let, a to je důvod se poohlédnout. A kde jinde by se měli poohlížet víc, než v Pardubicích, kde se náš první slavný aviatik ing. Jan Kašpar narodil. Do jeho časů se můžeme vypravit na výstavě ve Východočeském muzeu, kde si ovšem připomeneme i letecké dění za první republiky nebo druhé světové války. Kromě výstavy připomínající historické mezníky pardubického letectví jsou na celý rok připraveny i další akce, třeba aviatická pouť.
Aviatici
Výstava autíček
Do sbírky Václava Blažka z Rokytna nahlédneme v Kaňkově sále Východočeského muzea v Pardubicích. Návštěvníkům představuje víc než čtyři tisícovky modelů autíček z druhé poloviny minulého století. První angličáky našel pan Blažek pod vánočním stromkem, když mu bylo osm. Nadchl se pro ně tak, že si žádný jiný dárek nepřál tolik jako malá autíčka. A jejich sbírání ho neopustilo, ani když povyrostl. Nejstarší modely, které jsou na výstavě k vidění, pochází z roku 1952, k zajímavostem patří určitě i exponáty zastupující vojenskou techniku.
Výstava autíček
Opatovický kanál
Opatovický kanál je vzpomínkou na zlaté rybníkářské časy na východě Čech. Budovat ho začali pravděpodobně mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích už někdy v jedenáctém století. Největší význam měl ale v časech Viléma z Pernštejna, který vybudoval v okolí celou řadu rybníků. Abychom byli přesní, v jeho době napájel kanál 230 rybníků. Na Pardubicku v tomhle období existovaly největší rybníky ve střední Evropě. Využití kanálu se postupně měnilo, za první republiky se na něm dokonce zalíbilo vodákům.
Opatovický kanál
Africké muzeum
Nejslavnější a nejznámější rodák z Holic, kde nedělní toulání ukončíme, je cestovatel doktor Emil Holub. Studium medicíny ukončil v roce 1872 na Karlově univerzitě. Čtyři měsíce po promoci se vypravil na první cestu do jižní Afriky.
Z Kapského města uskutečnil tři výpravy do nitra tohoto kontinentu. Shromáždil rozsáhlý soubor přírodovědných sbírek a etnografický materiál.
V roce 1879 se vrátil do Evropy, kde se mu dostalo četných ocenění. Ve vídeňské Rotundě se seznámil s Růženou Hofovou a v roce 1883 se s ní oženil. O dvacet dní později spolu s ní a šesti průvodci se vydává na druhou cestu do jižní Afriky.
Zbytek výpravy se vrací v září 1887 zpět do vlasti. V celé západní Evropě i v USA se Holubovi dostává četných uznání, Praha však nedokázala nalézt umístění pro jeho sbírky a roztrpčený cestovatel se uchyluje do Vídně.
Sužují ho však následky tropických nemocí. Umírá 21. února 1902 ve věku 55 let. Pochován je na čestném oddělení vídeňského ústředního hřbitova.
Jeho manželka Růžena zemřela 28. 9. 1958 v 93 letech. Jeho odkaz se vlastně naplnil až po 2. světové válce, kdy se paní Holubová rozhodla odkázat vše, co opatrovala přes obě světové války. Věci nezůstaly ve Vídni, putovaly do Holic. A ty vyslyšely nakonec i Holubovo přání mít v Česku své muzeum. A město na svého velkého rodáka nikdy nezapomnělo.
Při návštěvě v roce 1880 byl jmenován čestným občanem. V říjnu roku 1909 byla na jeho rodném domě, městské radnici, instalována pamětní deska akademického sochaře Jana Štursy.
V Africkém muzeu Emila Holuba si prohlédneme některé věci z inventáře světoznámého dobrodruha a cestovatele. A v knihovně najdeme knihy, kterými se inspiroval.